Trvalo mi několik hodin, než jsem se k tomu prokousala. Přestože jsem v oboru topenářství laik, stačila k tomu, logika, středoškolská fyzika a znalost vyhlášky(našla jsem na netu). Ráda bych takovou laickou, srozumitelnou cestou přiblížila problematiku výpočtu spotřební části složky za topení i ostatním, kteří jsou stejní neš´tastníci, jako jsme my, tj. lidé bydlící v rohových bytech, pokud bydlí stejně jako my navíc v přízemí a nejsou podsklepeni, pláčí teď po vyúčtování asi stejně jako my. Bytovky typu, ve které bydlíme my, byly stavěné za socialismu, kdy náklady na energie byly velmi nízké. Rozpočítávaly se podle metrů čtverečných stejným dílem(stejně tak se dnes rozpočítává tzv. základní složka). Je zcela jasné, že v bytovkách jsou různě situované byty, v různých patrech, různě vyhřívané okolními prostory. Je tedy také zcela jasné, že přízemní rohové byty a rohové byty pod střechou, jsou byty, které vyžadují více vytápění. Jediným zcela objektivním ukazatelem je teplota v místnosti. Vyhřát tyto místnosti(ener­geticky náročné) na stejnou teplotu jako místnosti energeticky méně náročné, je možné pouze zvýšením výkonu topného tělesa( počet žeber radiátoru). Je proto také jasné, že se na vytopení těchto místností spotřebuje více tepla. Ale teplota je stejná jako v místnostech energeticky nenáročných.Takže je to spravedlivé, tyto byty sice spotřebují více tepla, ale lidé se v nich více neohřejí. Takže tzv. základní složka se rozpočítává spravedlivě. Přistupme ovšem ke spotřební složce a nejrůznějším koeficientům. Počet naměřených poměrných dílků, se násobí různými koeficienty, jak jste si jistě všimli při vyúčtování. Máme koeficienty polohy, výkon tělesa, koeficient světové strany . A začneme žasnout, jak je možné, že 11 naměřených dílků se nám na konci změnilo na 18,89 dílků, 14 dílků na 28,09 dílků atd. A jak je možné, že v konečném součtu zaplatíme za jeden dílek třeba o třetinu více, než je cena dílku, která se určuje podílem celkové sumy za spotřební složku a počtem všech naměřených dílků ve všech bytech. Jak již bylo napsáno, v energeticky náročných bytech se pokoje osazovaly radiátory s větším počtem žeber, čili s vyšším výkonem. A tím výkonem nám právě vynásobí ten počet naměřených dílků. Koeficienty polohy a světové strany by měly být poté vypočítány tak, aby se s výkonem vlastně vynulovaly. Platí to za předpokladu, že výpočtový výkon otopného tělesa odpovídá velikosti výpočtové tepelné ztráty dané místnosti. Pokud jste si svévolně neměnili radiátory v bytech, nezvyšovali , nebo nesnižovali jste počet žeber, zachovali jste původní projekt, ve kterém toto bylo propočítáno. Nemůžete být tedy tímto trestáni ve spotřební složce a mají být vypočítány koeficienty, které toto dají do souladu. To jsou ty různé koeficienty, na které se lidi často ptají v domnění, že jde o konstantní údaje. Dám příklad toho, jak jsme byli okradeni my. Radiátor, na kterém poměrné měřidlo ukázalo 14 dílků je zvýhodněn koeficientem polohy 0,85, ale okamžitě je počet dílků vynásoben výkonem 2,79. Vzhledem k tomu, že je zde původní projekt, původní počet žeber, je jasné, že koeficient polohy neodpovídá. Proto se stalo, že náklady na vytápění našeho bytu: 72 metrů čtverečných činily 27000 korun a v bytě jsme se ani neohřáli. Při naměřených 41 dílcích jsme byli stále pod peřinou. Předmětem naší reklamace budou tedy koeficienty polohy a také fakt, že jsme o 80 procent překročili průměrné náklady na metr čtverečný, přičemž vyhláška umožňuje toto překročení pouze o 40 procent. O co více platíme my za dílek, o to méně musí za dílek platit někdo jiný, což je také logické. Nevím, zda mi na družstu, které spravuje naše společenství sdělí, kdo je zvýhodňován, když my jsme nejstudenější byt v paneláku.