Právo nahlížet do rozúčtování

Diskutující mohou používat jakékoli pojmy dle jejich uvážení. Pokud by si každý diskutující musel před zveřejněním svého příspěvku pečlivě nastudovat všechny definice slovíček, která hodlá používat, pak by tu diskutovala asi jen hrstka lidí. Myslím si, že lpět na doslovnosti každého výrazu je zde trochu zbytečné a spoustu diskutujících to odradí. Pokud někdo píše o „citlivých údajích“ bez odkazu na zákon 101/2000 Sb., tak o těchto údajích mluví asi jen obecně (ve smyslu údajů, na které je většina lidí prostě citlivá).

… Sb. Aby mohl každý vlastník jednotky uplatňovat svá práva a plnit své povinnosti vyplývající z tohoto zákona má právo na informaci o tom, jak ostatní spoluvlastníci plní svou povinnost přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku (podle § 15 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb. jsou vlastníci jednotek povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Pokud dohoda neurčuje jinak, nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu). V tomto případě se nejedná o předání nebo zpřístupnění OSOBNÍCH údajů jinému subjektu, ke kterému je třeba souhlas. Každý vlastník je subjektem údajů i osobou, která v rámci plnění zákonem stanovených oprávnění a povinností přichází u správce nebo zpracovatele do styku s osobními údaji a je povinna podle § 15 zákona zachovávat mlčenlivost. Tomu musí odpovídat i zvolený způsob informování spoluvlastníků. Údaje o dlužné finanční částce na společných nákladech v souvislosti s konkrétní fyzickou osobou jsou osobními údaji ve smyslu zákona. Pokud tyto budou zpřístupněny pouze oprávněným osobám (vlastníkům jednotek), jedná se o postup v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb. Zveřejnit nebo zpřístupnit tyto údaje i osobám jiným než oprávněným, např. jejich vyvěšením na domovní vývěsce, ke které mají přístup i osoby jiné než oprávněné, lze pouze se souhlasem subjektů údajů (dlužníků).

Pane Goliaši,

rozumný člověk, je-li upozorněn na nepřesnost, poučí se z toho. Vy ale produkujete pindy o tom, že „diskutující mohou používat jakékoli pojmy dle jejich uvážení.“ Co píšete, pane Goliaši, je nesmysl: kdyby podle Vás každý diskutující používal libovolné pojmy podle svého uvážení, nerozuměli bychom si zde vůbec.

Vy jste napsal doslova: „Podle ÚOOÚ jsou sice údaje např. o jménech, platbách nebo dluzích jednotlivých vlastníků citlivými údaji ve smyslu ZOOÚ …“.
Takže jste z neznalosti zaměnil pojem „osobní údaj“ a „citlivý údaj“ ve smyslu zákona 101/2000 Sb.. Tím jste do vyjádření Úřadu (zřízeného právě uvedeným zákonem) podsunul zcela jiný význam – Úřad nic takového ve svém vyjádření totiž netvrdil.

Pokud píšete o čemkoliv, používejte laskavě termíny z dané oblasti. Pokud tyto termíny neznáte, buď citujte přesně, nebo nepište raději nic.

lake

„Takže pravdivá informace o tom, že určitá osoba je neplatičem, NENÍ citlivým údajem o této osobě.“

Lakovy dedukce je třeba číst pozorně. Lake pouze dovozuje, že se nejedná o citlivý údaj ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů.

Neplatiče nelze zveřejňovat.

Pokud by takové omezení nebylo, byli by všude okolo nás zveřejněni neplatiči, na každém vstupu do provozoven, restaurací ad.

Pane "Musíte zadat své jméno", zadejte už konečně své jméno.
Tvrdíte: "Neplatiče nelze zveřejňovat."
Minimálně jeden senát Nejvyššího soudu si myslí něco jiného.

Nabízím citaci z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 1. 2008, sp. zn. 30 Cdo 4613/2007. Šlo o případ, kdy žalovaný (vlastník nájemních bytů) uveřejnil v tisku článek se jmenným seznamem nájemců-neplatičů. Nejvyšší soud k tomu poznamenal:
"V souzené věci žalovaný použil poměrně rozšířenou formu veřejné kritiky, zveřejnění jmen „neplatičů nájemného“."

Ve věci byl žalobce (nájemce) nakonec úspěšný, ovšem jen proto, že do seznamu neplatičů byl zařazen neprávem. Ve skutečnosti nic nedlužil, což se mezitím prokázalo v jiném soudním sporu.

Nejvyšší soud dal tedy najevo, že proti zveřejnění PRAVDIVÝCH údajů o neplatičích ničeho nenamítá. Shodně se předtím v téže kauze vyslovil Krajský soud v Ostravě dne 28. března 2006, č.j. 23 C 66/2005-41, jako soud první instance, a dále Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 20. září 2006, č.j. 1 Co 153/2006-59, jako soud odvolací.

Přeberte si to jak chcete. Kdyby tak byl ještě ještě nějaký judikát přímo k zveřejňování neplatičů v SVJ ...

lake

A když nezveřejním jméno, ale číslo jednotky a dluh, který na ní vázne? Jak se bude nahlížet na toto?

Čísla bankovních účtů tam nejsou. A jak bychom měli rozúčtovávat podle osob, když to nesmím nikomu sdělit? Naštěstí nic podle osob nemáme. Ale zajímalo by mě to, protože to je věc, kterou někteří taky chtějí. V diskuzi před cca 3 měsíci mi tady Pavel a G.X. poradili moudrou věc, že při změně stanov na rozpočítávání podle osob je více než vhodné institucializovat sčítače osob pro kontrolu nahlášeného počtu a verifikátory těchto sčítačů.

Ale zajímá mě hlavně to Vaše třetí místo v kategorii nebezpečnosti – spotřeba vody a poměrové měřiče. To prostě tábor B chce za každou cenu vidět, jak moc se tábor A koupe nebo pije nebo topí pánu Bohu do oken…

Nicméně děkuji za odpověď, snad se najdou další, na základě kterých budu moci říct ano nebo ne a celou věc uzavřít.