Pozdní reklamace vyúčtování
Dobrý den,
naše SVD obdrželo reklamaci vyúčtování za nebytovou část, kterou vlastní město. Předmětem jsou chybně uvedené metry čtvereční podlahové plochy započitatelné pro výpočet tepla a vody. Tyto údaje však účtujeme již od vzniku SVD a nikdo si toho dříve nevšiml. Reklamace také byla podána až v září (dávno po termínu na uzavření reklamací). Řekli jsme, že údaje tedy změníme pro další vyúčtování, ale město trvá na změně zpětně. Mají na to nárok?
Moc děkuji za stanovisko
Váš dotaz je nutné rozdělit na tři části.
- Zda vlastník jednotky má nárok.
- Na co má vlastník jednotky nárok.
- Vůči komu může tento nárok úspěšně uplatnit.
Vlastník jednotky má nárok, aby mu byly služby řádně vyúčtovány na základě řádně provedeného rozúčtování skužeb. Zároveň ovšem má ZÁKONEM STANOVENOU POVINNOST podat námitku k vyúčtování, a to neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů. Tuto povinnost mu ukládá § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb.
Z Vašeho popisu je zřejmé, že vlastník jednotky nesplnil svou zákonnou povinnost. Nemůže se tedy už ničeho domoci na poskytovateli služeb podle zákona č. 67/2013 Sb.. Všechny zákonné lhůty již marně uplynuly.
Vlastník jednotky ovšemže má právo na náhradu škody, která mu vznikla v uplynulých letech použitím nesprávných čísel při rozúčtování služeb. Může se však svého práva domáhat jedině podle obecných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. o náhradě škody. Vymáhat by tedy mohl na těch osobách, které se na jeho úkor bezdůvodně obohatily – těmito osobami jsou nepochybně ostatní vlastníci jednotek v domě.
Podotýkám, že vlastník jednotky se nemůže ničeho zpětně domáhat na poskytovateli služeb. Ten splnil všechny povinnosti, které mu ukládá zákon č. 67/2013 Sb.. Není již oprávněn měnit obsah platného a účinného vyúčtování. Poskytovatel služeb není ani osobou, která by se na úkor vlastníka bezdůvodně obohatila: veškeré náklady byly rozúčtovány – poskytovatel se tedy neobohatil ani o jedinou korunu.
Ať tedy vlastník jednotky vymáhá na ostatních vlastnících jednotek. To může učinit i zpětně za minulé roky. Jeho nárok ovšem podléhá promlčení, kterého se může dovolat každá bezdůvodně obohacená osoba. Poskytovatel služeb (jakési SVD, jak píšete) nemá s tímto už nic do činění.
Poskytovatel služeb je samozřejmě povinen zkontrolovat a do budoucna upravit započitatelné podlahové plochy, jestliže používá k výpočtům nesprávné údaje.
Justitianus
Mnoho písmenek a většina vedle. Vlastník nemá povinnost podávat námitky proti vyúčtování (takováto povinnost existuje pouze v Justitianově fantazie). Naopak poskytovatel služeb je povinen poskytnout vlastníkovi správné vyúčtování (takže je to poskytovatel služeb, kdo svou povinost nesplnil. Justitianovo tvrzení, že poskytovatel služeb veškeré své povinnosti splnil, je opět z říše fantazie).
Soudy mají ve věci jasno, opakovaně vyúčtování služeb řešily, se stejným a předvídatelným výsledkem: Nesprávné vyúčtování služeb není splatné jako celek, a to ani z části, tj. ani případná správná část vyúčtování. Judikáty zde byly opakovaně uvedeny a jejich počet roste.
Pane s hloupým nickem „Nesprávné vyúčtování služeb není splatné (bez ověření)“, mýlíte se ve všem co jste napsal. Je zjevné, že právo není Vaší silnou stránkou.
- První Vaše mýlka:
Vlastník jednotky samozřejmě má zákonem uloženu povinnost podat případnou námitku k vyúčtování, a to bez zbytečného odkladu. Nejste schopen rozpoznat, že použití třetí osoby jednotného čísla v nepodmiňovacím způsobu znamená vždy uložení povinnosti. K tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu 29 Cdo 4195/2010. Psalo se zde o tom už před sedmi lety.
Takže doporučuji: nesnažte se diskutovat, když neznáte ani základní výkladová pravidla právních předpisů.
|
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.08.2012, 29 Cdo 4195/2010–202 (…) Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí dovolatel spatřuje ve výkladu § 21 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů, maje za to, že z označeného ustanovení plyne povinnost vlastníků jednotek (…). Dovolatel poukazuje jak na znění označeného ustanovení (jež užívá slovo „provedou“ v imperativním a nikoliv podmiňujícím způsobu), tak i na doktrinální názory vyjádřené v literatuře, a uzavírá, že tato povinnost by měla být realizována formou kupní smlouvy. (…). Nejvyšší soud shledává dovolání přípustným (…). Jak správně zdůrazňuje dovolatel, užitím výrazu „provedou“ neponechává citované ustanovení dotčeným vlastníkům jednotek volbu, zda k požadovanému převodu spoluvlastnických podílů na pozemku přistoupí či nikoliv. Vlastníci jednotek, kteří nejsou současně spoluvlastníky pozemku v poměru, v jakém jsou spoluvlastníky společných částí domu, jsou povinni mezi sebou provést takové vzájemné převody spoluvlastnických podílů k pozemku, jejichž výsledkem bude naplnění zákonného požadavku na spoluvlastnictví pozemku v určeném poměru. Jestliže některý z vlastníků tuto povinnost nesplní a smlouvu o převodu odpovídajícího podílu na pozemku neuzavře, mohou se ostatní dotčení vlastníci jednotek domáhat splnění této povinnosti žalobou o uložení povinnosti smlouvu uzavřít; pravomocný rozsudek ukládající takovou povinnost přitom nahrazuje projev vůle akceptaci návrhu smlouvy (…). Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud i pro soud prvního stupně závazný (…). |
- Druhá Vaše mýlka:
Máte pravdu v tom, že poskytovatel služeb je povinen doručit příjemci služeb řádné vyúčtování. Ale zcela Vám ušlo, že poskytovatel služeb svou zákonnou povinnost splnil. Řádné vyúčtování bylo doručeno. Ten, kdo nesplnil svou zákonnou povinnost, byl příjemce služeb – nepodal námitku bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne doručení.
Máte v tom zmatek: bez odůvodnění tvrdíte, že vyúčtování údajně bylo „nesprávné“. Jak to chcete prokázat? V domě tazatele se shodné koeficienty a součinitele používají nejméně od roku 2015. Takže existuje ujednání příjemců služeb o způsobu rozúčtování a o koeficientech a součinitelích použitých při tomto rozúčtování. Jestliže jeden z vlastníků jednotek chce nyní od tohoto ujednání odstoupit, bude to mít účinky pouze do budoucna – tedy počínaje rozúčtováním a vyúčtováním služeb za rok 2021. Nikoliv však zpětně.
Stejné hodnoty započitatelných podlahových ploch byly totiž použity ve vyúčtování služeb opakovaně, nejméně za rok 2016, 2017, 2018, 2019. V každém z těchto ročních vyúčtování byly povinně uvedeny všechny zákonem předepsané údaje, včetně započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky, i započitatelné podlahové plochy jednotky příjemce služeb. Každý vlastník jednotky tedy tyto údaje zná, a vyjádřil s nimi opakovaně konkludentní souhlas (nikdy v minulosti nepodal žádnou námitku ohledně ZPP). Nejde o nějaké „tajné“ hodnoty, které by kdosi před vlastníkem jednotky celé roky skrýval.
V SVJ tazatele se prostě již více let rozúčtuje na základě ujednání. Toto ujednání možná není zcela v souladu s vyhláškou č. 269/2015 Sb., ale to na věci nic nemění. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. platí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Z uvedeného plyne, že je možné a přípustné ujednání o započitatelných podlahových plochách odchylně od znění vyhlášky.
V tomto případě ujednání nepochybně existuje a všichni se jím až doposud bez protestů řídili. Vyúčtování s použitím ujednaných hodnot není „nesprávné“! Takže se mýlíte i v této věci.
Píšete o záležitostech, kterým naprosto nerozumíte. Vy dokonce ani nevíte co všechno nevíte. Mějte se pěkně.
Justitianus
Poslední komentáře