Povinnost spořit do fondu oprav na neurčitý účel
Určil už nějaký soud, zda vlastník jednotky má povinnost spořit do fondu oprav na neurčitý účel?
Došla mi žaloba, kterou se SVJ domáhá, aby mi soud uložil povinnost spořit do fondu oprav na neurčitý účel xx Kč/m2/měsíc s odůvodněním, že shromáždění rozhodlo, že se bude hradit xx Kč/m2/měsíc, aniž by byl sestaven jakýkoli finanční plán či rozpočet oprav a údržby (hradím ve výši skutečných nákladů, jak mi ukládá zákon o vlastnictví bytů, požadovaná částka je několikanásobkem skutečných nákladů, tj. jde o spoření na neznámý účel).
„…aby mi soud uložil povinnost spořit do fondu oprav na neurčitý účel…“
Vaše formulace se jeví nesrozumitelná, jak rozlišit co je Váš dovětek a co SVJ požadavek: jak zní „přesně“ ta žaloba? Skutečně se SVJ domáhá 1. „spoření do fondu oprav“ A 2. „…na neurčitý účel…“ anebo jen splnění platit „…xx Kč/m2/měsíc s odůvodněním, že shromáždění rozhodlo, že se bude hradit xx Kč/m2/měsíc…“ ?
SVJ se domáhá uložení povinnosti „do fondu oprav xx Kč/m2/měsíc" s odůvodněním, že shromáždění rozhodlo, že se bude hradit xx Kč/m2/měsíc.
Moje hodnocení je, že se o neurčitý účel.
Domnívám se, že vlastník jednotky se musí soudně bránit již proti
přijatému usnesení. Pokud zůstane nečinný, nenapadne přijaté usnesení a
„pouze“ neplatí, nemá u soudu šanci.
------------------------------------------------------------------
Už samotné použití označení „fond oprav“ pro SVJ vzbuzuje pochybnosti: Jestliže SVJ zřídilo fond ve svém účetnictví, může jej naplňovat pouze z vlastních zdrojů právnické osoby. Nikoliv ze záloh, které patří účetně do cizích zdrojů. Z čeho tedy SVJ naplňuje fond oprav? Jaký vlastní zdroj k tomu má?
Pokud by SVJ namísto záloh vybíralo příspěvky na správu domu, pak jde o vlastní zdroj (nevratné platby) a SVJ z tohoto zdroje může vytvářet fond – samozřejmě jde-li o příspěvky na dlouhodobý účel použití přesahující jeden rok. U krátkodobého účelu použití nemá tvorba fondů v účetnictví smysl. K existenci fondu je ovšem SVJ povinno tvrdit a prokazovat:
- že v SVJ jsou schválena pravidla pro tvorbu fondu oprav;
- že v SVJ jsou schválena pravidla pro použití fondu oprav;
- že jde o částky na nutný účel správy domu vykonávané společenstvím podle § 9 zákona č. 72/1994 Sb.;
- že o výši příspěvků do fondu řádně rozhodli spoluvlastníci (o rozsahu budoucích oprav domu a o plánu oprav se rozhoduje tříčtvrtinovou většinou všech spoluvlastníků podle § 11 odst. 5 ZoVB);
- že SVJ jako údajný věřitel je schopno prokázat důvod závazku podle § 1791 odst. 1 NOZ; musí to být prokazatelné již v okamžiku, kdy SVJ požaduje na vlastníkovi jednotky jakoukoliv platbu;
- důvod platby musí být natolik srozumitelný a určitý, aby bylo možno kontrolovat zda jde o shromažďování prostředků na daný účel – budoucí náklady správy domu a pozemku, a zda je zajištěno, že SVJ nezneužije vybrané prostředky na jiný účel (například na odměny členů výboru, na úhradu vlastních dluhů SVJ u banky).
Domnívám se, že u plateb do fondu oprav (pokud takový fond v účetnictví existuje) je třeba uplatnit stejná pravidla, jako u jakých koliv jiných plateb: plátce má právo znát na jaký konkrétní účel ve kterém konkrétním čase je jeho platba určena. Podle toho se posoudí, zda stanovená částka je přiměřená účelu, nebo nepřiměřená. Nutit vlastníka jednotky k hrazení nepřiměřených a nezdůvodněných nevratných plateb může být podle okolností označeno za protiprávní jednání, spojené s trestným činem vydírání či trestným činem útisku..
- Výběr záloh podle § 15 odst. 2 ZoVB může nastat jedině při splnění podmínky, že jde o budoucí náklad NUTNÝ.
- Z toho a contrario plyne, že platba záloh na náklad nikoliv nutný není povinností vlastníka jednotky.
- Tím spíše musí jít o náklad NUTNÝ, jestliže namísto záloh se rovnou mají vybírat nevratné příspěvky do fondu oprav.
Že jde skutečně o budoucí náklad nutný je povinno tvrdit a prokazovat SVJ(2000). V pochybnostech by soud měl judikovat ve prospěch slabší strany, a tou je jednotlivý vlastník jednotky.
lake
Domnívám se, že takových rozsudků jsou tisíce. Vlastně všechny žaloby ze strany SVJ vůči vlastníkům žalují zálohy na služby a příspěvek na správu a „zálohy na technické zhodnocení“ a soudy jim obvykle vyhoví, pokud se nevyskytne jiný problém (např. promlčení). Občas si pročítám insolvenční spisy a otvírám návrhy vč. příloh a v těch přílohách bývají rozsudky, někdy i žaloby – a nestačím se divit.
Netuším ovšem, zda to není tím, že se dlužník aktivně nebrání a nepodá odpor proti platebnímu rozkazu, nebo podá, ale nekvalitně, nebo obsílku nepřevezme a ten se zruší a je nařízeno jednání a soud pak vydá rozsudek pro uznání (dlužník se nevyjádří či nedorazí na jednání).
Četl jsem ale i rozsudky, kdy se dlužník aktivně bránil, používal argumentaci „neurčitosti“ účelu plateb, ale neuspěl. Soudy vycházejí z toho, že SVJ doručilo vlastníkovi předpis plateb a ten považují za důvod dluhu, ničím dalším se nezabývají. Prostě s předpisy plateb pracují jako s fakturami a s usnesením shromáždění o platbě XX Kč/m2 jako se smlouvou..... A dál to neřeší......
…asi ne tisíce, a proč ?
Protože většina nespokojených jsou „ovčané“ a zbytek se bojí soudů, nemaje právního vzdělání.
Také se bojí vystrčit hlavu z davu „ovčanů“, nechtějí-li se smířit s tím že budou „kamenováni“ podobnými „typy“ jako Werevolf, kteří je nazývají „udavači“.
Na to „sázejí“ šmejdi v rouše členů Výboru. :(
Je třeba vymést ten Augiášův chlív !!! Kdo se bojí s… v síni.
Pan PELE se zde zmínil o „zálohách na technické zhodnocení“.
To ovšem nejsou zálohy na správu domu podle § 9 ZoVB. To jsou zálohy na zcela jiný účel, mimo působnost SVJ(2000). Proto jde nikoliv o zálohy podle § 15 odst. 2 ZoVB, nýbrž o zálohy podle části Občanského zákoníku o příkazu. Je třeba pochopit, že jde o činnosti zcela mimo správu domu vykonávanou společenstvím(2000).
| 89/2012 Sb. § 2436 Příkazce složí na žádost příkazníkovi zálohu k úhradě hotových výdajů a nahradí mu náklady účelně vynaložené při provádění příkazu, byť se výsledek nedostavil. |
Na technické zhodnocení může být vybírána přiměřená záloha pouze pokud spoluvlastníci společných částí rozhodli o technickém zhodnocení svého majetku. Bez splnění této podmínky by šlo o zálohu neoprávněnou, bezdůvodnou, předčasnou. Záloha bude pouze krátkodobá, což plyne z charakteru a účelu takové zálohy: je určena pouze na pokrytí plateb spojených s technickým zhodnocením společných částí. Žádný zhotovitel nepožaduje nikdy předem dlouhodobé zálohy; vždy pouze krátkodobé. Proto ani SVJ při zajišťování technického zhodnocení není oprávněno požadovat k tomu zálohu dlouhodobou.
lake
Lake, vyberte si náhodný soud kdekoli v republice. Vyhledejte řízení jakéhokoli SVJ vs. vlastník. Běžte tam a nabídněte žalovanému, že ho zastoupíte jako obecný zmocněnec a soudu to nandejte. Dotáhněte to až k NS a vytvořte relevantní judikát. Do té doby jsou vaše slova … hm, pouhými slovy!
Lake: „…To ovšem nejsou zálohy na správu domu …“
Máte nějaký důvod to zdůrazňovat. PELE přeci netvrdil, že by to byly „zálohy na správu domu“, nebo ano?
Na co lze „zálohu na technické zhodnocení“ použít → na pokrytí splátek úvěru, SVj který si na „technické zhodnocení“ vzalo? Je to v tom případě „záloha na tech.zhodnocení“ nebo „splátka za úvěr“
Pojem „zhodnocení“ sám o sobě evokuje, že to NENÍ náklad nutný. Ano nebo ne? (je „zateplení“ nákladem NUTNÝM nebo jde jen o nikoli nutné ZHODNOCENÍ)
Poslední komentáře