Počáteční vklad
Dobrý den,
založili jsme SVJ. Máme fakturu od notáře, kterou musíme uhradit, ale doposud nemáme odsouhlasenou výši příspěvku do fondu oprav. Mohli bychom každý vložit nějakou hotovost jako počáteční vklad? Jak se bude účtovat? Musíme si jej pak vracet?
Děkuji.
Je více možností. Jedna možnost je , aby každý přispěl (vložil) svou část. Tímto poskytne vlastně svůj první příspěvek na správu domu. Ověřte si ale dle vašich schválených stanov, jakým klíčem se mají vlastníci podílet na nákladach na činnost orgánů SVJ (zákon a nařízení vlády předpokládá rovným dílem na jednotku)
Jiná možnost je, že náklady zaplatí ten, kdo notáře objednal a následně si částku vyplatí z pokladny nebo účtu svj, jakmile tam budou prostředky.
Výdaje na notářské služby patří do výdajů na správu domu a pozemku a tak se i hradí. Už se zde řešilo.
Povinnost vlastníka jednotky hradit do fondu (oprav) z žádného nyní účinného právního předpisu neplyne, nicméně některé soudy takovouto povinnost nesprávně dovozují dovozují ze zákona, jehož účinnost skončila před 25 lety. Jistě můžete hradit dobrovolně dle svého uvážení nad rámec svých povinností. Už se zde řešilo.
Podle předpisu „Nařízení vlády č. 366/2013 Sb. ze dne 30. října 2013, o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím“ a dle „§ 17 Vymezení některých nákladů vlastní správní činnosti“ odstavec „e) náklady spojené s poskytováním právních služeb týkajících se správy domu a pozemku“.
AsiTak má pravdu.
Furt se na tomto fóru směšují činnosti, odpovědnost a náklady dvou subjektů: SVJ (IČO) a domu (společných částí). Protože množina spoluvlastníků společných částí domu a množina členů SVJ je shodná a pouze menšina diskutujících to rozlišuje.
„Výdaje vlastní správní činnosti jsou ty výdaje, které by společenství vznikly i kdyby žádný dům neexistoval“ (je to pouze logický příklad, SVJ by za neexistence domu patrně nevzniklo).
Například svolání schůze, poštovné na pozvánky, notář, pronájem sálu na schůzi, vytištění zápisu, soudní poplatek za zápis statutárů, CD na nahrání listin do sbírky atp. – to jsou přece věci týkající se právnické osoby SVJ a ne majetku, jež tato právnická osoba spravuje.
Oprava schodiště, zateplení fasády, údržba elektrického rozvodu a pod. jsou náklady domu, a tedy vlastníků podle podílu na společných částech, a ne právnické osoby SVJ.
A plamenně se bít za neexistenci FO, když všichni víme o co jde, tuto diskusi rovněž zbytečně zapleveluje.
"Výdaje vlastní správní činnosti jsou ty výdaje, které by společenství vznikly i kdyby žádný dům neexistoval“
To jste vyčetl k kterém předpise?
Ale tak to není. Oprava schodiště je taky náklad správy domu a pozemku. Jaký jiný náklad by oprava schodiště měla být. Právní služby se samozřejmě týkají správy domu a pozemku. Čeho jiného by se týkaly.
Při klasifikaci musíme stanovit jaké hledisko uplatňujeme.
1.) Dle zákona druh poskytovaného plnění „Zákon č. 67/2013 Sb. ze dne
19. února 2013, kterým se upravují některé otázky související
s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových
prostorů v domě s byty“ – podle tohoto členění opravy a údržba
nejsou „služby“
2.) Dle ekonomické teorie varianta „externí služba“ je z druhového
členění nákladů – podle tohoto členění sem patří i „externí
služba opravy a údržba“.
Existují i další klasifikační hlediska členění nákladů a to odpovědnostní a účelové.
Pokud se diskutuje o plněních spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů ve smyslu zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, a ve smyslu § 1181 a § 2247 občanského zákoníku, je irelevantní, kolik dalších odlišných významů případně slovo služba má.
Pokud Vám to snad není jasné, paní AsiTak, potom můžete vždy místo slova „služby“ použít jednoznačné označení „plnění spojená s užíváním bytů a nebytových prostorů ve smyslu zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, a ve smyslu § 1181 a § 2247 občanského zákoníku“. V tom Vám nic a nikdo nebrání a bránit nebude, Vaše vyjadřování tak bude zcela jednoznačné a tyto diskuse zbytečné.
Na první schůzi jste si měli výši plateb odsouhlasit. Proč jste to neudělai, pak to lze vždycky upravit. Pokud něco vložíte,tak nic si vracet nemusíte, je to na vás, co si odsouhlasíte. Píšte o fondu oprav. Zákon ale nic takového neříka, v zákoně není žádný fond oprav. A platba advokátovi za jeho služby není oprava. Vy jste si před zakládáním svj nenastudovali zákon?
„v zákoně není žádný fond oprav“
Upřesním:
V účinném zákoně není žádný fond oprav. (V dříve účinném je. Soudci bohužel zatím změnu zákona nezachytili, potřebují na to svůj čas. Mít soudcovský výdělek, také byste se čtením zákonů nezabýval.)
„v zákoně není žádný fond oprav“
To je pravda, nicméně moje soudkyně rozhodla, že jsem povinen do fondu oprav platit, a navíc požadovanou částku navýšila na několikanásobek o tzv. soudní náklady (ve skutečnosti nepřiměřený výdělek advokáta). Zde ani přední odbornice na bytové právo JUDr. Pavlína Brzobohatá nepomůže.
Soud zná právo!
Ani „zateplení, revitalizace, úvěr,…“ a další položky placení které možná vy používáte ale ostatní ne.
„Mohli bychom každý vložit nějakou hotovost jako počáteční vklad?“
Na účet můžete vkládat dle libosti, třeba 1 milion. Vracet „si“ ho nemusíte. Nebo máte ve stanovách (pro vklad a výběr) něco jiného ? Ve vašem případě vložte jednorázově částku na uhrazení notáře v podílu dle velikosti bytu (dle vašeho spolupodílu). Potom si ho odečtěte z prvního vkladu toho, čemu zarputile říkáte „fond oprav“.
Příspěvek správy domu a pozemku viz
Poslední komentáře