Odměny - lze vyplácet pravidelně?
Zdravím,
znovu se musím vrátit k vyplácení odměn. Dle informací účetní NELZE vyplácet odměny pravidelně tedy ani dopředu na shromáždění schválit výši odměn na více let dopředu. Dle info od účetní by se pak jednalo o pravidelný příjem a danil by se tedy jinak než 20% daní.
U nás se na schůzi společenství schválila suma odměn pro celý výbor za jeden rok (neurčeno který rok, neurčen způsob vyplácení, prostě za rok v sumě).
Tedy jasný dotaz
- Lze vyplácet odměny každý rok znovu ve stejné výši pokud se na shromždění nezmění původní usnesení o výši odměn?
- Lze vyplácet odměny měsíčně v poměru 1/12 ke schválené výši?
Teď to myslím především z pohledu účetního, ne z pohledu stanov/SVJ.
Pokud ano i ne prosím o doložení nějakým konkrétním zákonem/paragrafem.
P.L.
Pokud si Vaše účetní myslí, že i v roce 2008 se daní 20% sazbou, tak pozor na ní. Skoro všechny sazby jsou 15%.
Z účetního a daňového hlediska je to jasné. Zaúčtuje se a zdaní v takové periodě, v jaké se odměna vyplácí.
A vyplácí se pouze podle stanov resp. rozhodnutí shromáždění či výboru. Já jsem si nechal schválit na shromáždění odměny pro výbor jednou částkou na měsíc a budou se vyplácet až do odvolání. V rámci výboru jsme se pak dohodli, že takto určené odměny se budou vyplácet pololetně.
Nevidím žádný rozdíl mezi tím, jestli si bude výbor vyplácet měsíčně částku X a nebo ročně částku 12X. Pokud takový rozdíl vidí Vaše účetní, ať dá na stůl argumenty. Nebo ať se mi ozve na email.
Vaše účetní si asi odměňování v SVJ plete s odměňováním v bytovém družstvu. Tam skutečně záleží, zda jde o pravidelný příjem nebo jednorázovou odměnu, ale pouze z hlediska pojištění. Nikoliv účtování a zdaňování.
K Vašim dotazům:
Ad1)Pokud by šlo z usnesení dovodit, že se odměna nevztahuje pouze na minulý/budoucí rok, ale že výše odměny platí až do odvolání, tak ano. Ale chce to přesnou znalost usnesení. V obchodních společnostech se obvykle stanoví odměna jen na dobu do příští valné hromady.
Ad2)Nevidím důvod, proč by nešla roční částka vyplácet měsíčně ve výši 1/12 (snad jedině, že bude o 11 operací více). Beru to jako axiom, a ty se nedokazují. :-)) Možná jeden důkaz: Listina základních práv a svobod (č.2/1993 Sb.)čl. 2/3: „Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“ A já tvrdím, že mi zákon neukládá vyplácet ročně a že mi zákon nezakazuje vyplácet měsíčně.
Fakt to chce slyšet podložený argument od Vaší účetní.
Hezký den! PavelSVJ@centrum.cz
Výše uvedený názor pana Pavla bych ráda podpořila tím, že celoroční výše odměn by měla být součástí rozpočtu nákladů SVJ na správu domu. Rozpočet se schvaluje s předstihem. Jsou-li tam schváleny odměny v roční výši, není důvod pochybovat o tom, že je vyplácení 1/12 v rozporu s čímkoliv. Před koncem roku může samozřejmě výbor SVJ předložit shromáždění přehled o své činnosti za skoro uplynulý rok a dotázat se členů SVJ, jestli by si členové výboru nezasloužili za své mimořádné výkony něco na přilepšení navíc proti částce schválené předem do rozpočtu nákladů.
N. Klainová
Oprava: Jsou-li v rozpočtu schváleny odměny v roční výši, je vyplácení 1/12 v průběhu roku v pořádku. Ta negace se mi moc nepovedla, asi, proto opravuji, aby nedošlo k nedorozumění.
N. Klainová
Tomu nerozumím, přece odměny musí být schváleny členskou schůzí po skončení roku, pak nejsou předmětem ani zdrav. a soc. pojištění jen se z nich odvede daň. Já se o tuto problematiku zajímám už delší dobu, ale opravdu každý to vysvětluje jinak. Když jsou schváleny nebo vypláceny pravidelně v měsíci a částka je vyšší jak 400,– Kč musí se provádět odvody. tak to aspoň platilo. Táňa
Táňo, vy ale argumentujete družstvem. Výše uvedné příspěvky jsou však k SVJ, a to je podstatný rozdíl.
Hezký den! PavelSVJ@centrum.cz
Pane Pavel moc děkuji za rychlou odpověď. Prosila bych o radu jak postupovat u člena, který po celý rok dělá drobnou údržbu/není statut. orgán/ a dostane odměnu nad 5000,– Kč po skončení roku. Pochopila jsem, že i tady musí SVJ srazit zál. daň a člen-vlastník zálohu zúčtuje ve svém přiznání DzP. Jsem velice ráda, že jsem našla tyto stránky. Táňa
Odpověděla jste si sama.
Nejlepší asi bude dohoda o provedení práce, max. 150 hodin/rok. Může být i na opakující se činnost.
Pokud by dotyčný nechtěl dělat DP, tak mu vyplácet do 5 000Kč/měsíc a danit srážkovou daní.
Hezký den! PavelSVJ@centrum.cz
Dobrý den, skutečně je možné uzavřít DPP na opakující se činnost? Náš správce (původní družstvo) tvrdí, že to možné není. Máme tak pro naše zaměstnance sjednánu DPČ ač je to nevýhodné jak pro SVJ tak pro samotné zaměstnance. Kromě toho jim nevyplácíme žádné vysoké částky (400,–/měs.). Můžete mi prosím poradit jak argumentovat pro DPP?
Děkuji Andrea Málková
Nejlépe je argumentovat zákonem i když vím, že to někdy nestačí:-))
Zákoník práce nestanoví (ani nikdy nestanovil)podmínku „neopakující se činnost“, stanoví pouze podmínku 150 hodin, aniž by limitoval maximální hodinovou sazbu.
Pokud Vám někdo argumentuje, ono to nejde, zeptejte se ho na číslo §, podle kterého to nejde.
Pokud by stále mlel svou, někde mám článek, myslím od Jakubky, k novému ZP.
Hezký den! PavelSVJ@centrum.cz
Přesně tak, jak píše pan Pavel, postupují např. vzdělávací firmy, které vyhotovují DPP pro své lektory. Ti pro ně přednášejí po celý rok. Žádné ZP, žádné SZ, pouze zálohová daň z příjmů.
Jediným limitem je počet hodin. Protože jde často o firmy zaměstnávající lektory z nejrůznějších ministerstev, dá se předpokládat, že to mají pod kontrolou.
N. Klainová
Děkuji za vaše reakce, mám stejný názor, ale setkala jsem se již několikrát s tvrzením, že to tak prostě je a že na opakující se činnost není možné použít DPP. Mohla bych poprosit pana Pavla o odkaz na článek od Jakubky, případně zaslání dokumentu na mail andrea.malkova (at) centrum.cz.
Děkuji Andrea Málková
Tak to nebyl Jakubka ale Jouza. :-))
Názor k této problematice publikoval JUDr. Ladislav Jouza v Právním rádci č. 9/2005. Cituji: Rozhodující pro posouzení, zda se má sjednat dohoda o provední práce nebo dohoda o pracovní činnosti, je počet pracovních hodin, po který se bude tato činnost nebo práce vykonávat. Jde o tzv. kvantitativní hledisko, které je určující, nikoliv o hledisko kvalitativní. Charakter prací, jako např. pravidelnost, soustavnost, ojedinělost (kvalitativní hledisko), není rozhodující. Zákoník práce také v § 232 odst. 1, v němž jsou hlediska pro sjednávání těchto dohod charakterizována, neuvádí sankci jejich neplatnosti, pokud by tato kritéria nebyla zaměstnavatelem, případně zaměstnancem dodržena. Např dohodu o pracovní činnosti činí neplatnou absence písemné formy a nesjednání odměny, nikoliv charakter prací. Z toho vyplývá, že dohoda o provedení práce může být uzavřena i na práce, které budou probíhat pravidelně a soustavně, ale rozsahem nepřevýší sto hodin u jednoho zaměstnavatele v kalendářním roce. Např. na přednášky se může sjednat dohoda o provedení práce, i když budou probíhat pravidelně po celý kalendářní rok, ale skutečný výkon práce nepřesáhne sto hodin. Dohoda o provedení práce se může sjednat i na jinou pravidelnou a opakující se činnost, která bude probíhat během kalendářního roku, ale počet odpracovaných hodin nepřesáhne sto hodin. Z uvedených zásad vychází i připravený nový zákoník práce, který klade důraz rovněž jen na počet odpracovaných hodin v dohodách a nikoliv na charakter prací. Konec citátu.
Hezký den! PavelSVJ@centrum.cz
Pane Pavel, mně to pořád není jasné, pochopila jsem daně, ale co další odvody, někde jsem četla, že když odměnu poskytnu pozadu nemusí se odvádět ****ani soc. a zdrav. poj.****, ale kdyby se mělo odměňovat na základě dohody, tak už tady povinnost je. Mám v tom opravdu zmatek, nám se jedná o to, že ten člověk bude vykonávat práci celoročně, nechce smlouvu ani dohodu a jen po skončení období ho odměníme a třeba na dvakrát ,v lednu za jedno pololetí a v únoru za druhé pololetí, a to v částce 3000,– Kč. Prosím o vysvětlení tzv.polopatě. Díky, vážím si Vašich rad. Táňa
Táňo, pokud použijete doporučovanou dohodu o provedení práce, nemusíte se starat o soc+zdr, protože z DPP se (zatím :-)))neodvádí.
Informace, že pokud se odměna poskytne pozadu, tak se z ní soc+zdr neodvádí se vztahuje na statutáry družstva. Statutáři družstva by ale DPP na výkon činnosti „statutárů“ nemohli platně uzavřít.
V roce 2008 je stejná sazba daně a tak netřeba dělat kouzla s rozdělením odměny do dvou měsíců.
Hezký den! PavelSVJ@centrum.cz
Pane Pavel, prosím ještě vysvětlení k DPP, jaký podklad musí být pro vyplacení odměny, protože já jsem vysvětlovala, že jsme chtěli vyplácet po skončení roku odměnu, s tím, že je to odměna za celý rok bez toho, že bude sepsána nějaká smlouva nebo dohoda. Ten odměněný se stará o drobnou údržbu a nezapisuje kdy a co dělal, ale je to prostě vidět na domě, že vše funguje. No a u DPP je to podmíněno do 150 hodin, a to by asi musel jmenovaný evidovat každou odpracovanou hodinu ???????A také by musela být určená hod. sazba. Prosím něco vymyslete, ať je to co nejjednodušší. Dík dík dík Táňa
Nevidím důvod proč by se měl výbor „doprošovat“ po skončení roku nějakých odměn na schůzi. Každý kdo tu práci dělá ví dobře jak je to práce náročná, nevděčná a často to vezme i nějaké ty vlastní prostředky (benzín, telefon atd). Potom mi přijde podivné, že by člen výboru měl dělat celý rok zadarmo bez nějaké jisté odměny. Na schůzi po uběhnutí roku se nemusí totiž schválit ani kačka na odměny. Samozřejmě vždy se jde bavit o výši odměny, to je individuální. Ale jednoznačně spravedlivější a správnější mi přijde vyplácení odměn měsíčně již během roku.
P.L.
Ze vzorových stanov č. 371/2004 Sb. Čl. VII je možné zjistit jen to, že do výlučné pravomoci shromáždění patří rozhodování o:
písm. l) stanovení výše odměny členů výboru nebo pověřeného vlastníka.
Výklad uvedeného ustanovení se v různých SVJ liší. Někde se schvalují odměny dopředu, jinde zpětně za uplynulý rok. Jinak se přece posuzuje činnost výboru, který zajišťuje veškeré činnosti související se správou domu a jinak je tomu v SVJ, kde zajišťuje veškerou správu domu externí správce a členové výboru jsou jen prostředníkem při předávání informací. Ve druhém případě by asi měli členové výboru vlastníky jednotek informovat o tom, co pro ně za celý rok vykonali. Vlastníci jednotek potom jejich práci pro SVJ jistě rádi ocení.
Stanovení výše odměn i periodicity jejich vyplácení by mělo být upraveno stanovami SVJ v souladu s konkrétními podmínkami daného SVJ.
N. Klainová
Paní Klainová, pochopila jsem, že podle zákona se na odměny výboru přispívá podle spoluvlastnického podílu a účetně se vykazují v dlouhodobých zálohách. Připravujeme hlasování o odměnách a jeden z návrhů je, že budou vyúčtovány jako služby. Můžete mi prosím trochu napovědet, kde bych našla oporu v zákoně pro ten jediný možný způsob z dlouhodobých záloh ? (o možné dohodě vím, děkuji). Supová
Paní Supová, na odměny výboru mám trochu jiný názor. Předně bych nemohla tvrdit, že snižují dlouhodobé zálohy. Odměny se vyplácejí minimálně jednou za rok, tedy by se měly čerpat z krátkodobých záloh na správu. Vím o tom, že mnohá SVJ nerozlišují krátkodobé zálohy na běžnou správu domu a dlouhodobé zálohy jako spoření na akce plánované na budoucí léta. Obojí nazývají nesprávně „fondem oprav“, případně tímto pojmem nazývají jen dlouhodobé zálohy – jak kde.
Vyúčtovávat odměny se zálohami na služby není možné. Dost se tu diskutovalo o různých nákladech (např. na úklid) v souvislosti s otázkou, jde-li o náklady na správu domu nebo na služby. Ale odměny jsou jednoznačně nákladem na správu domu. Úkolem výboru je přece zajišťovat správu domu. Některé činnosti může smluvně převést na jinou právnickou nebo fyzickou osobu (na externího správce). V obou případech jsou náklady na odměny za správu nákladem na správu – vždyť to plyne logicky i z této věty.
Autoři návrhu nového ZoVB dostali v připomínkovém řízení mimo jiné i návrhy, aby definovali správu domu a služby. Neudělali to. Musí tedy počítat s tím, že pokud se někomu nebude líbit rozdělování nákladů na správu podle ustanovení zákona, bude se snažit zařadit takovýto náklad mezi náklady na služby. To mne napadlo hned, když jsem si přečetla, že MMR služby definovat nemíní. Ale u odměn za správu to opravdu nemůže projít. Znovu opakuji – odměny za správu jsou nákladem na správu.
N. Klainová
Nejsem vůbec poučená v účetních záležitostech a měla jsem guláš v termínech dlouhodobé a krátkodobé zálohy. . Myslela jsem, že krátkodobé zálohy jsou určeny na služby …Děkuji, teď je to jasnější. Jste poklad! Supová
Pro případ, že je více těch, kdo by se chtěli zorientovat v problematice záloh, si můžeme shrnout:
Krátkodobé zálohy se účtují většinou na analytických účtech k účtu 324. Patří sem zálohy na správu (např. 324–100), zálohy na služby (324–200), zálohy na splátky bankovních úvěrů, zálohy na splátky úvěrů ze stavebního spoření apod.
Každá záloha by měla mít své místo v sestavě (tabulce) předpisů záloh a svůj analytický účet (poslední trojčíslí účtu). Účetnictví se tím zpřehlední.
Dlouhodobé zálohy jsou ty, které budou využity v následujících obdobích. Jde o zálohy na finančně náročné opravy (např. střechy) a o zálohy na technické zhodnocení, které je zatím definováno jen zákonem o DP v § 33 viz pojmy rekonstrukce, modernizace…
Některá SVJ neponechávají finanční prostředky určené k dlouhodobému spoření na běžném účtu, ale převádějí je na spořící účty (na termínové vklady).
N. Klainová
Je možno s „fondem oprav“ proúčtovat náklady týkající se telefonování a zapůjčení počítače člena výboru např. ve výši 5 000 Kč? Toto rozhodnutí bylo schváleno na výroční schůzi vlastníků bytů. Květa
jenom stručně , já vám neporadím ale u nás v SVJ jdou náklady na telefon z položky správa, jsou to vlastně jenom moje náklady na telefon i když máme výbor tak skoro vše obstarávám já… a je to asi za rok kolem cca 600 Kč, nerozumím pojmu pronájem PC, to jako máte PC z půjčovny?? Já používám svůj noťas ale že bych si za to používání ještě nechal platit to né asi jsem hloupý..... Fond oprav je u nás v domě pouze na opravy, už jsem tady o tom na tomto portále psal, z položky správa se platí: telefony, všechny revize, bankovní poplatky, náklady na činnost výboru(kopírování…) , dokonce i jed na hlodavce,měřáky vody, na radiátory atd. Jarek SVJ
Poslední komentáře