Nesplnitelné požadavky na statutární orgán
Pokud stanovy kladou na člena statutárního orgánu požadavky, které některý typ osoby nemůže splnit (např. „Členem statutárního orgánu může být pouze osoba svéprávná, plnoletá a bezúhonná ve smyslu jistého zákona“, přičemž tyto vlastnosti právnická osoba mít nemůže, přitom není výslovně vyloučeno, aby členem statutárního orgánu právnická osoba byla), znamená to:
(a) že takováto osoba být členem statutárního orgánu nemůže, neboť nesplnila požadavky stanov (z uvedeného ustanovení plyne, že členem statutárního orgánu může být pouze fyzická osoba, ač tak stanovy výslovně nestanoví), a pokud se v okruhu možných osob nenajde taková, která by požadavky stanov splnila, nezbývá, než obrátit se na soud, aby určil, kdo členem statutárního orgánu je, neboť člen statutárního orgán nebyl (a nemohl být) zvolen,
nebo
(b) takováto osoba statutárním orgánem být může, neboť požadavky stanov se na ni nevztahují (a uvedené ustanovení znamená: „Pokud se jedná o fyzickou osobu, pak musí být …“).
Takže shrnuto. Bývalé SBD-právnická osoba může být členem výboru,nebo předsedou SVJ (2000),když to si to „ovčané nechají dát do stanov a odsouhlasí to na ustavujícím shromáždění.Vznik SVJ se potvrdí zvolením výboru.Notář vše sepíše.Družstvo to nechá zapsat do OR a jede se vesele dál,tak jak je 20 let zvyklé.Žádné účetnictví se tím pádem oddělovat nemusí,jelikož ho povede stále stejná firma a křiklounům se tím zavře huba,neboť vše bylo schváleno dle zákona a stanov.To mám tedy krásné vyhlídky.Může mi někdo poradit jak z toho kolotoče ven.Rady typu:“ odstěhujte se do svého domku jsou mi k ničemu".Investoval jsem do bytu.
Je-li členem statutárního orgánu právnická osoba, do veřejného rejstříku se také zapíše jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje.
Soudím, že požadavky na svéprávnost, plnoletost a bezúhonnost ve smyslu jistého zákona se vztahují právě na tuto zastupující osobu. Rejstříkový soud už vám to řekne.
Pro info, dle NOZ právnické osoby nejsou svéprávné (dříve způsobilé k právním úkonům), dle nové koncepce ani jednání provedené statutárním orgánem není považováno za jednání právnické osoby, ale o právní jednání prováděná na základě zmocnění.
JirkoF, domnívám se, že nemáte v tomto pravdu. Svéprávnost právnických osob samozřejmě existuje. Nepleťte si to se skutečností, že za právnickou osobu jednají jiné osoby.
Připomínám, že podle § 15 odst. 2 NOZ platí, že svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat). A tuto způsobilost NOZ právnickým osobám nepochybně přiznává.
Cituji co o svéprávnosti právnických osob praví konsolidovaná důvodová zpráva k NOZ (k § 118):
| „Způsobilost právnické osoby mít práva a povinnosti a
její schopnost právním jednáním je nabývat – ve shodě
s koncepcí nastolenou u nás v r. 1991 – nemá být ani nadále vázána
na její zvolený nebo zapsaný předmět činnosti. (…) Jinak než její právní povahou svéprávnost právnické osoby omezena není, protože musí být respektován princip její majetkové autonomie. Zároveň se bere zřetel na fakt, že určité právnické osoby mohou být vlastním speciálním zákonným režimem v určitých směrech ve svéprávnosti omezeny, takže nemohou podstupovat některá jednání, která by jinak – tedy v obecném soukromoprávním režimu – vykonávat mohly.“ |
lake
P.S. V souvislosti s tím mne napadá, že mnohé právnické osoby nejsou plně svéprávné, takže by nemohly být členem statutárního orgánu v SVJ tazatele. Mezi osoby s omezenou svéprávností patří všechna SVJ, penzijní fondy, nadace, fundace, veřejné vysoké školy, veřejně prospěšné p.o., atd.
Podle § 15 NOZ platí,že svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat).
Právnická osoba musí být svéprávná, jinak pochopitelně není způsobilá právně jednat ani být členem statutárního orgánu. Právní praxe upřesní, zda právnická osoba, které soud určil opatrovníka, je svéprávná. Domnívám se, že nikoliv.
Bezúhonnost podle živnostenského zákona se také dá vztáhnout na právnickou osobu. Jak jistě víte, právnická osoba má trestní odpovědnost. Byla-li pravomocně odsouzena pro trestný čin v souvislosti s podníkáním (atd., viz definice v ŽZ), pak tato osoba nemůže podle vašich stanov být členem statutárního orgánu.
Podle § 30 NOZ se zletilost může posuzovat pouze u člověka. Pojem „zletilost“ u právnické osoby nemá definovaný právní význam a splnění takové podmínky nelze zjistit, takže se k ní nepřihlíží. Nesplnitelný je tedy pouze jeden ze tří požadavků.
lake
Podstatné z dotazu je, že stanovy určují pro člena statutárního orgánu vlastnost, kterou některá osoba nemůže mít (bez újmy na obecnosti ponechme pro další diskusi pouze zletilost). Otázka zůstává.
Mimo téma uvítám judikát řešící, zda právnická osoba může či nemůže být svéprávná a bezúhonná. Pro tuto diskusi to, prosím, ponechme stranou. (U bezúhonnosti se navíc zpravidla požaduje „pro úmyslný trestný čin“, takže bychom se dostali jinam, totiž k diskusi, zda právnická osoba může či nemůže mít úmysl – v daném případě protiprávně – jednat.)
Samozřejmě že existují úmyslné trestné činy právnických osob, vedle nedbalostních trestných činů. O tom není sporu. Přečtěte si v zákonu č. 418/2011 Sb. seznam t.č. a vyberte si které přicházejí v úvahu.
Pokud jde o podmínku zletilosti, už jsem odpověděl: tato zjevně zmatečná podmínka se na právnické osoby nevztahuje a nemůže se u nich uplatnit. Právnická osoba nenabývá schopnost právně jednat uplynutím doby, jako je tomu u člověka, nýbrž nabývá ji ihned při svém vzniku, zápisem do veřejného seznamu. Stačí takto?
lake
„Pokud jde o podmínku zletilosti, už jsem odpověděl: tato zjevně zmatečná podmínka se na právnické osoby nevztahuje a nemůže se u nich uplatnit. Právnická osoba nenabývá schopnost právně jednat uplynutím doby, jako je tomu u člověka, nýbrž nabývá ji ihned při svém vzniku, zápisem do veřejného seznamu. Stačí takto?“
Byť je sdělení v pořádku, závěr chybí.
+++NECHVÁTAL+++
Poslední komentáře