JirkoF, domnívám se, že nemáte v tomto pravdu. Svéprávnost právnických osob samozřejmě existuje. Nepleťte si to se skutečností, že za právnickou osobu jednají jiné osoby.
Připomínám, že podle § 15 odst. 2 NOZ platí, že svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat). A tuto způsobilost NOZ právnickým osobám nepochybně přiznává.
Cituji co o svéprávnosti právnických osob praví konsolidovaná důvodová zpráva k NOZ (k § 118):
| „Způsobilost právnické osoby mít práva a povinnosti a
její schopnost právním jednáním je nabývat – ve shodě
s koncepcí nastolenou u nás v r. 1991 – nemá být ani nadále vázána
na její zvolený nebo zapsaný předmět činnosti. (…) Jinak než její právní povahou svéprávnost právnické osoby omezena není, protože musí být respektován princip její majetkové autonomie. Zároveň se bere zřetel na fakt, že určité právnické osoby mohou být vlastním speciálním zákonným režimem v určitých směrech ve svéprávnosti omezeny, takže nemohou podstupovat některá jednání, která by jinak – tedy v obecném soukromoprávním režimu – vykonávat mohly.“ |
lake
P.S. V souvislosti s tím mne napadá, že mnohé právnické osoby nejsou plně svéprávné, takže by nemohly být členem statutárního orgánu v SVJ tazatele. Mezi osoby s omezenou svéprávností patří všechna SVJ, penzijní fondy, nadace, fundace, veřejné vysoké školy, veřejně prospěšné p.o., atd.
Poslední komentáře