Možné důsledky nepravomocně zvoleného výboru SVJ
Dobrý den, řešíme teď jeden právní problém, se kterým si nevíme rady. Jsme společenství vlastníků jednotek (SVJ), jehož orgánem je výbor, který má 3 členy (což je minimální počet předepsaný zákonem ⇒ viz ZoVB č. 65/2002, §9 odst. 11). Jeden člen výboru ohlásil své odstoupení. Ještě před skončením jeho funkce ale výbor svolal shromáždění, na kterém se zvolil nový člen výboru. Shromáždění ale nebylo usnášeníschopné (nesešla se potřebná nadpoloviční většina vlastníků jednotek), takže volba vlastně nebyla platná. Přesto byl nově zvolený člen výboru zapsán do obchodního rejstříku a v bance byl zapsán jako legitimní člen výboru (místopředseda) SVJ.
Je nám zcela jasné, že takovýto postup není v pořádku. Chtěli bychom se ale zeptat, jaké to může mít důsledky pro toho nově zvoleného člena výboru, případně pro výbor nebo samotné SVJ?
Co když by výbor později, třeba po roce (tedy teprve tehdy, kdy by na tuto skutečnost někdo z řadových členů upozornil – nebo by pohrozil žalobou), svolal další shromáždění, které by bylo tentokrát již usnášeníschopné, a na kterém by se dřívější nepravomocná volba potvrdila (tj. dříve zvoleného člena výboru by tentokrát zvolila nadpoloviční většina všech vlastníků jednotek)? Jak by to bylo s rozhodnutími, která do té doby výbor činil? Byla by všechna rozhodnutí výboru, která učinil v době, kdy byl ve skutečnosti nefunkční (tj. kdy neměl potřebné 3 členy) neplatná? A co například trvalé příkazy k úhradě různých plateb, které předseda v té době zadával – byly by platné? Co by se stalo, kdyby to dal nějaký řadový vlastník k soudu s tím, že vše, co výbor konal, nebylo ve skutečnosti platné? Co by to pro výbor (případně toho neoprávněně zvoleného člena výboru) znamenalo? Museli by všichni členové výboru vracet odměnu, kterou za tu dobu pobírali? Hrozil by jim nějaký právní (finanční) postih? Co všechno by se vlastně mohlo stát? Neohrozilo by to existenci samotného SVJ? A co kdyby se výbor v takovémto stavu rozhodl postihovat dlužníky (např. tak, že by jejich pohledávky předával vybrané advokátní kanceláři)? Bylo by pak vůbec v takovémto případě rozhodnutí soudu platné, když jedna strana sporu (tj. výbor SVJ) nebyl vlastně funkční? Co by se mohlo stát v případě, že by na to některý dlužník přišel (tj. na to, že výbor vlastně není funkční), a u soudu by to vyšlo najevo? Jak by to pak v takovém případě u soudu dopadlo?
Byli bychom Vám moc vděční za odpověď nebo alespoň radu, jak v takovémto případě postupovat.
Važte svá slova. Váš výbor byl pravomocně zvolen, není tedy pravdou co tvrdíte v nadpisu. Výbor o dvou členech není "nefunkční". Naopak je usnášeníschopný a samozřejmě může i svolat shromáždění. Třetí člen zvolen nebyl, to je (podle Vašeho popisu) zřejmé.
Za vážné porušení zásad je možno považovat, že členové výboru vědomě porušili zákon, jestliže prohlásili shromáždění za usnášeníschopné. (K tomu ovšem musíte bezpečně vědět, co je v zápisu a v prezenční listině a hlasovací listině). Máte možnost obrátit se na rejstříkový soud s tím, že zápis neodpovídá skutečnosti a k volbě nového člena výboru nedošlo. Soud nejspíše vyzve výbor SVJ k nápravě.
Pokud chcete takto postupovat, UČIŇTE TO CO NEJDŘÍVE. Není dobré, jestliže se členové výboru uchylují k trikům s hlasováním a už vůbec není dobré, aby jim to bez povšimnutí prošlo. Některé věci se prostě nedělají.
Ptáte se na právní důsledky nesouladu mezi zápisem v rejstříku a skutečností. Toto je podrobně řešeno v Obchodním zákoníku, v části o zápisech do rejstříku. Netřeba zde opisovat. Zjednodušeně: veškeré právní úkony učiněné výborem jsou platné, pokud se druhá strana nedovolá jejich neplatnosti. Pokud však znala skutečný stav v době podpisu smlouvy, námitku neplatnosti vznést nemůže.
lake
„Výbor o dvou členech není "nefunkční“.
Podle ZoVB výbor musí mít alespoň tři členy. Rozumí se stále, to, že by toto omezení počtu členů mělo platit jen v okamžiku volby výboru, se v ZoVB nic nepíše.
Pane ~~~,
Podle Vašeho názoru by ukončení funkce jednoho z členů tříčlenného výboru znamenalo okamžitý zánik mandátu VŠECH ČLENŮ výboru. To ovšem zákon neříká; ZoVB se vůbec nezabývá zánikem mandátu jednotlivého člena. Ani z analogie s právnickými osobami podle Obchodního zákoníku takový závěr neplyne. Tuto otázku mohou upravovat stanovy SVJ.
Naopak soudím, že je v souladu s duchem zákona, aby dva členové tříčlenného výboru zajistili obsazení uvolněné funkce. Potřebnou hlasovací většinu ve výboru stále mají (dva ze tří), takže přijatá rozhodnutí nemohou být zpochybněna.
lake
V zákoně (ZoVB č. 65/2002, §9 odst. 11) je jasně uvedeno, že výbor „musí mít alespoň 3 členy“. Dále se v tomtéž zákoně v §9 (9) píše, že „pokud se nesejde shromáždění k volbě orgánů společenství nebo nejsou-li tyto orgány zvoleny [což je evidentně náš případ], plní funkci orgánů společenství … vlastníci jednotek, kteří se stali členy společenství dnem jeho vzniku“. Z toho nám jasně vyplývá, že nemá-li výbor 3 členy, nelze ho již považovat za „výbor“ (ve smyslu tohoto zákona), a jeho funkci tak automaticky přebírají „všichni původní vlastníci“. To nám již potvrdili i někteří právníci, které jsme mezitím rovněž oslovili.
Vaše společenství asi vzniklo nedávno, když máte ještě vlastníky jednotek, kteří se stali členy společenství dnem jeho vzniku.
Dobrý den, naše společenství vzniklo ke konci roku 2005, takže z celkového počtu kolem 70 bytů je stále ještě většina majitelů původními vlastníky.
BTW: Mnohokrát děkujeme všem zúčastněným. Dohodli jsme se s výborem, že svolá nové shromáždění se stejnými body jako minule, tentokrát se ale bude držet všech zákonem předepsaných náležitostí.
„Podle Vašeho názoru by ukončení funkce jednoho z členů tříčlenného výboru znamenalo okamžitý zánik mandátu VŠECH ČLENŮ výboru.“
Děkuji za reakci, ale nic takového jsem nenapsal.
Doporučuji urychleně svolat shromáždění a třetího člena zvolit. Shromáždění může svolat i stávající „zbytek“ výboru, jedná se o nadpoloviční většinu.
S podpisy do banky by neměl být problém, podpisové právo není obecně vázáno na členství ve výboru (pokud to nemáte ve stanovách).
Hezký den!
Pavel
„Co když by výbor později, třeba po roce (tedy teprve tehdy, kdy by na tuto skutečnost někdo z řadových členů upozornil – nebo by pohrozil žalobou), svolal další shromáždění, které by bylo tentokrát již usnášeníschopné, a na kterém by se dřívější nepravomocná volba potvrdila (tj. dříve zvoleného člena výboru by tentokrát zvolila nadpoloviční většina všech vlastníků jednotek)?“
Neplatně zvolený výbor nemůže platně svolávat shromáždění, takže ani rozhodnutí tohoto dalšího neplatně svolaného shromáždění by nebylo platné.
Poslední komentáře