Mimořádná schůze výboru.

zvláště u vás, aby se vysvětlilo, že vlastníci nemají povinnost uklízet, robota dávno skončila.

Děkuji, s touto věcí už jsem srozuměn a taktéž to hodlám “omlátit” sousedce o hlavu spolu s dalšíma argumentama, které jsem se díky vláknu dozvěděl.

Dobrý den, za chybu v úvodu příspěvku se omlouvám , v této věci jsem bohužel nový. Moc děkuji za odpověď, velice mi to pomohlo a o Vaše vyjádření se určitě, při argumentaci, opřu.

Pane Mardoc,

kromě výše uvedeného, aby bylo možné svolat shromáždění, musí být předem znám jeho program, o čem se má rozhodovat, včetně navrženého usnesení nebo odůvodnění (viz § 1207 odst. 2 a 3 NOZ).

Důvodem ke svolání shromáždění mohou být pouze konkrétní záležitosti určené k rozhodování. Tyto záležitosti musí být tzv. hlasovatelné a mělo by nim být připojeno řádné odůvodnění.

Shromáždění není možné svolat „jen tak“, aby si na něm vlastníci poklábosili a případně zkritizovali výbor nebo kohokoliv jného.

Pane Zdenku, doporučuji abyste si nevymýšlel a netvrdil to, co v zákoně není uvedeno.

Není pravdou, že by ke svolání shromáždění bylo vždy nezbytné aby existovalo „navržené usnesení nebo odůvodnění“. To jste si vymyslel. Takové podmínky pro svolání shromáždění zákon nestanoví – ani pro případ kdy shromáždění svolá statutární orgán, ani pro případ kdy shromáždění svolají vlastníci jednotek sami.

Není pravda ani to, že by důvodem ke svolání shromáždění musely být pouze „konkrétní záležitosti určené k rozhodování“. Zákon nic takového neobsahuje; to jste si vymyslel. Naopak zákon ukládá konat shromáždění alespoň jednou ročně. Tedy bez ohledu zda je o čem rozhodovat, nebo není o čem rozhodovat.

Ještě jednou pro přehlednost popíšu postup podle zákona v případě, který popsal tazatel v úvodním příspěvku:

1. Spoluvlastníci jednotky a manželé s jednotkou ve společném jmění se mohou obracet na SVJ pouze prostřednictvím společného zástupce. Jestliže neurčili společného zástupce, k projevu vůle vlastníka jednotky se nepřihlíží.
2. Jestliže vlastníci jednotek splňují podmínky (mají čtvrtinu podílů a jsou nejméně dva), mohou požadovat zařazení jimi určené záležitosti na program následujícího shromáždění. Nesplňují-li tyto dvě podmínky, k návrhu se nepřihlíží.
3. K žádosti musí přiložit buď odůvodnění nebo návrh usnesení, o kterém má být hlasováno. Není-li splněno alespoň jedno z toho, k návrhu se nepřihlíží.

Jestliže jsou splněny body 1 a 2 a 3, pak statutární orgán zařadí tento návrh na program následujícího shromáždění. Není však povinen svolávat shromáždění extra mimo plán jen kvůli této záležitosti.

Justitianus

Pane Justitianus,

zjevně nerozlišujete mezi právem svolat shromáždění a důvodností jeho svolání. To, že zákon stanoví, kdo a za jakých podmínek má právo svolat shromáždění, ještě neznamená, že svolavatel může svolat shromáždění, aniž by k tomu měl důvod, aniž by oznámil, o čem shromáždění bude rozhodovat.

Ano, shromáždění se musí konat jednou ročně a jednou ročně vždy existují „hlasovatelné“ důvody k jeho svolání – viz § 1208/c NOZ.

Jen idiot svolá shromáždění, aniž by oznámil jakýkoliv „hlasovatelný“ důvod k jeho konání. V případě tazatele Mardoc nemůže být důvodem ke svolání shromáždění „nedostatečný úklid společných prostory“. Jen idiot svolá nedůvodně shromáždění, a bude si myslet, že bude usnášeníschopné, když neoznámí žádné záležitosti k rozhodování. Jen osoba ne příliš bystrého rozumu se účastní takového shromáždění, které nemá na pořadu žádné záležitosti k rozhodování.

Pane Justitianus, vy byste se takového shromáždění zúčastnil nebo dokonce takové shromáždění svolal, kdybyste alespoň s dalším jiným vlastníkem měl k tomu (jen) právo?

Pane Zdenku, žvaníte. Snad si pletete povinnost svolat shromáždění (statutárn orgán) s právem svolat shromáždění (vlastníci jednotek).

Podle § 1207 platí, že statutární orgán svolá shromáždění k zasedání tak, aby se konalo nejméně jedenkrát do roka.

Zjevně Vám ušlo, že zákon nespojuje s konáním každoročního shromáždění žádnou povinnost hlasovat o čemkoliv. Zákon neobsahuje ani podmínku aby existoval důvod či návrh usnesení o kterém se má hlasovat. Může existovat téma k diskusi, nebo takové téma vyplyne z průběhu shromáždění, až se účastníci sejdou a budou schvalovat pořad jednání.

Shromáždění se tedy má konat alespon jednou ročně VŽDY BEZ VÝJIMKY, i kdyby jediným bodem programu (pořadu jednání) měla být „Diskuse“ nebo „Různé“, nebo „Dotazy“, nebo „Náměty z řad členů“.

Vy na tom stále něčemu nerozumíte? Kterému písmenu nebo kterému slovu z textu zákona jste neporozuměl? Oslovte tedy nějakou svéprávnou osobu ve Vašem okolí a požádejte ji, aby Vám nahlas předčítala a vysvětlovala.

Justitianus

Pane Justitianus, já na rozdíl od vás žiju v reálném světě, a tak oprávněně očekávám, že členové statutárního orgánu splňují nejenom podmínku § 4/1, zejména ale § 152/2 a 159/1 NOZ.

Jen ten statutární orgán obsazený osobami splňující výše uvedené předpoklady svolá shromáždění, pokud existuje „hlasovatelný“ důvod, čili záležitost k rozhodování.

A obráceně. Jen osoby nesplňující výše uvedené svolají shromáždění bezdůvodně, aniž by k pozvánce připojili jakoukoliv záležitost k rozhodování.

Bezesporu k tomu mají právo, ale jen idiot bude toto právo realizovat, stejně tak jako idiot půjde nakupovat o půlnoci do zavřeného obchodu s tím, že přece má k tomu právo.

Ale jsem rád, že jste nám napověděl, do které skupiny lidí patříte, když byste nepochybně v pozici statutárního orgánu žádosti o svolání shromáždění bez hlasovatelného důvodu vyhověl, nebo dokonce se připojil k osobám, které by toto bezdůvodné shromáždění sami chtěli svolali.

Pokud bude v zákoně, že obchod (tedy i ten celý rok zavřený) jedenkrát ročně otevře o půlnoci, budete si stěžovat (možná se i soudit), pokud jste na takové otevření jediného obchodu čekal. Na jiné shromáždění sice možná můžete, ale je vám jasné, že si nekoupíte či nenahlédnete, co si koupit můžete. Jen statutár idiot se domnívá, že všichni mimo výbor jsou ovce, které musí písemně a s odůvodněním statutárovi přihrávat hlasovatelné námety k jednání – a vyvěšení do pozvánky (programu). To bych přirovnal k ochrance marketu ( ve kterém máte podíl !), která se vás bude předem dotazovat dotazovat, jaký máte důvod do obchodu lézt.

„jaký máte důvod do obchodu lézt“

Že by nakoupit?

Zákon říká, že shromáždění musí být jednou ročně a tak to musí být! Že není hlasovatelný důvod přece nevadí! Stačí, že to chce zákon. Absurdita těchto výkřiků je zřejmá v dnešní době, kdy je omezeno setkávání lidí. Tak se shromáždění uskuteční per rollam! Že není co hlasovat také nevadí! Splní se zákon a to tak má být. S nějakým § 4/1 občana si na zdejší přispěvatele nepřijdete!

Pane Zdenku, opravdu jste blb. Jestliže zákon ukládá určitou povinnost, pak je bezvýznamné co si o tom myslí nějaký Zdenek.

Zákonodárce nespojil svolání shromáždění s žádným „důvodem“. Prostě statutární orgán má každoročně uloženu povinnost svolat shromádění. Tečka. Vy tu nejste od toho abyste nad tím dumal.

Zároveň zákonodárce považoval tuto povinnost statutárů za natolik závažnou, že dal vlastníkům jednotek ničím neomezené právo aby svolali shromáždění sami, jestliže statutáři jsou blbí, nafoukaní a líní (jako pan Zdenek).

Chodíte snad do hospody jen proto, abyste tam něco odhlasoval? Jezdíte snad na návštěvy k rodičům, příbuzným a známým jen proto, že se tam bude o něčem konkrétním hlasovat? Jde v první řadě o to abyste se potkali, pohovořili si, vyslechli názory, náměty stesky a starosti a ujistili se že vše je v pořádku, nebo naopak dostali informaci že něco není v pořádku. Lidé nejsou stroje. Nejde jen o hlasování, jde o komunikaci..

Zdenku, vy tu nejste od toho abyste lidem vnucoval vaše čistě subjektivní názory. Nestavte se do role cenzora a dohlížitele v lágru. Je vám velké prd do toho zda se vlastníci chtějí sejít: o tom rozhodnou oni sami tím, že se dostaví nebo nedostaví na shromáždění. Vaší zákonnou povinností je to shromáždění svolat, tak nedržkujte, nedělejte chytrého, a udělejte co vám ukládá zákon.

Možná vlastníci chtějí diskutovat o tom, že Zdenek-předseda je hloupý náfuka, který porušuje zákon a stanovy a dělá svou funkci špatně. Chtějí se jen poradit zda Vás mají odvolat hned, nebo počkat až línému a neschopnému Zdenkovi skončí jeho funkční období. Mají právo se sejít a vyměnit si názory, i když ještě nevědí o čem konkrétně by hlasovali – nemají ještě jasno v tom jak a kdy vykopnout neschopného statutára Zdenka.

Justitianus

P.S. Zdenku, nejste náhodou komunista? Ti také věděli nejlíp co lidé chtějí a nechtějí. Věděli, že svoboda tisku je zbytečnost, a proto žádná nebyla. Věděli, že sdružovací právo je zbytečnost, a proto bylo občanům zakzáno sdružovat se mimo kontrolované organizace Národní fronty. Věděli, že socialistický člověk by přece nikdy nešel na žádnou protistátní demonstraci, proto pro jistotu neexistovalo právo shromažďovací. Vaše diktátorské manýry skončily před 32 lety, Zdenku. 

A hele, potrefená husa zakejhala.

Pane Justitiane,

ten, kdo tady jen hloupě žvaní a neví, co to znamená svolat shromáždění a nikdy to nedělal, jste vy. Svolat shromáždění neznamená jen kydnout na nástěnku, že za 14 dnů se všichni sejdou v kočárkárně na „shromáždění“.

V mnoha SVJ to probíhá např. takto:

• musí se vytvořit, vytisknout a rozeslat pozvánky, nezřídka doporučeně,
• musí se zajistit a zaplatit místnost, nějaký sál, hospoda,
• předsedající si musí zajistit další činovníky shromáždění (alespoň skrutátora a zapisovatele…)
• musí se připravit prezenční listiny,
• musí se mnohdy zajistit projektor a případně i plátno a připravit sw na počítání hlasů…

Mám vypočítávat dal? Kolik je to tisíc Kč a ztraceného času např. při 50 jednotkách?

A to jen proto, že Vomáčková spolu s vlastníky, kteří mají potřebný počet hlasů, si potřebují na účet SVJ potlachat a postěžovat, že Nováček ze 4. patra nezdraví a že se údajně uklízí nedbale.

A nyní přesvědčujte všechny tady na fóru, že zajišťovat tento „cirkus“ třeba každý měsíc je povinností statutárního orgánu.

Pane Justitiáne, tvrdím, že jen idiot vám podobný by to dělal.

Edit: Pane Justitiane, prozradím vám malé tajemství.

Vomáčková sama může dát na nástěnku papír, že si myslí, že jejich předseda je neschopný, líný, blb, komunista, cenzor, dohlížitel v lágru, diktátor a držkuje (nezapomněl jsem na něco?), že je třeba ho odvolat a zvolit nového (člena výboru), ji Vomáčkovou. Na této schůzce si pak může otestovat, kolik lidí stojí za jejím názorem, a pokud to bude rozhodné kvórum, může poté s nimi navrhnout konání shromáždění s návrhem na odvolání předsedy a její volbu.

Vomáčková teď v době coronavirové může dokonce tuto schůzku iniciovat virtuálně na webových stránkách jejich SVJ.

• Zdenek napsal: „A nyní přesvědčujte všechny tady na fóru, že zajišťovat tento „cirkus“ třeba každý měsíc je povinností statutárního orgánu.“

Zdenku, Vy máte těžký problém s porozuměním jednoduchému textu v českém jazyce. Nikdy a nikde jsem nenapsal, že by povinností statutárního orgánu snad bylo svolávat shromáždění „třeba každý měsíc“. Tuto pitomost jste si vymyslel Vy sám.

Ani zákon neobsahuje nic o tom, že by statutáři měli povinnost svolávat shromáždění „třeba každý měsíc“. Tuto pitomost jste si vymyslel Vy sám. (Mají však zákonnou povinnost svolat shromáždění jednou ročně, že ano.)

Vykrucujete se jako žáček ve škole, který nedonesl domácí úkol a teď hledá fantastické a nepravděpodobné výmluvy proč to neeeeejde a proč on nemůůůůůže. Jste k smíchu.

Mimochodem, už dávno se Nejvyšší soud vyjádřil o tom co víme všichni kromě Zdenka: že povinností statutárů není svolat shromáždění na požádání „třeba každý měsíc“. Podle naléhavosti věci je možno shromáždění svolat i pouze jednou ročně, jak to předepisuje zákon. Což zde tvrdím od počátku.

Justitianus

Pane Justitiane, z úvodního dotazu je zřejmé, že dotyčná prudérní sousedka se dožaduje svolání shromáždění v době, kdy se ještě první a povinné shromáždění v roce nejspíš nekonalo, kdy ještě ani nemůže být konáno z důvodu coronavirových omezení. Nikdo jí jistě nebrání v tom, aby dodala statutárnímu orgánu „svou“ záležitost k rozhodování, pokud její SVJ uspořádá hlasování per-rollam, nebo i jen do diskuse, až bude možné konat shromáždění prezenčně.

Nebo se dotyčná prudérní sousedka dožaduje dalšího (nepovinného) shromáždění, a to navíc, aniž by sdělila nějakou záležitost k rozhodování.

Já jsem k tomu sdělil, že důvodem ke svolání shromáždění musí být vždy nějaká záležitost k rozhodování, a že i první povinné shromáždění v roce má tento důvod v podobě § 1208/c NOZ.

K tomu dále tvrdím, že racionálně pracující statutární orgán není povinen svolávat druhé a další shromáždění v roce jen proto, aby si na něm prudérní sousedka postěžovala, aniž by cokoliv předložila k rozhodování.

Co vám na tom není jasné?

A co když ta „prudérní sousedka“ bude mít k dispozici více než 1/4 hlasů, to ani pak to shromáždění nesvoláte? Vždyť mají všichni všechno k dispozici a ani reklamaci vyúčtování nemůžou podávat, protože jim přece dáváte všechny účty k nahlédnutí. To že jsou v pořádku je u vás samozřejmostí:-)

Proč by měl racionální statutární orgán na žádost „prudérní sousedky“ svolat nepovinné shromáždění, když by k žádosti nedodala žádnou záležitost k rozhodování, i kdyby disponovala 1/4 hladů? Jen proto, aby si 1/4 hlasů na účet SVJ poklábosila?

„Proč by měl racionální statutární orgán na žádost „prudérní sousedky“ svolat nepovinné shromáždění“

Zřejmě proto, protože mu to ukládá zákon. Když tak neučiní tak si to „nepovinné shromáždění“ ona „prudérní sousedka s pomocí více než 1/4 hlasů svolá sama a "ty přecedo“ utřeš hubu:-)

§ 1207

(1) Statutární orgán svolá shromáždění k zasedání tak, aby se konalo nejméně jedenkrát do roka. Statutární orgán svolá shromáždění i z podnětu vlastníků jednotek, kteří mají více než čtvrtinu všech hlasů, nejméně však dvou z nich; neučiní-li to, svolají tito vlastníci shromáždění k zasedání na náklad společenství vlastníků sami.

Ale jděte, taková sousedka nesvolá žádné shromáždění, protože jediné čeho je schopna je prudit.

„Mám vypočítávat dal? Kolik je to tisíc Kč a ztraceného času např. při 50 jednotkách?“

Přestaňte už plakat a začněte už dělat to, za co vás ostatní platí. Pokud to děláte zadara, tak jste „korunovaný“ a veškerá diskuze s vámi je zbytečná.

Vlastníci kteří mají tu smůlu že jim dělá předsedu líný a neochotný Zdenek, by si měli vyplnit tento test:

TEST: Jak schopný je váš výbor? (vložil lake, 2. Leden 2010 – 2:15)

Třeba by pak toho neschopného vyžírku vykopli a zvolili si někoho, kdo bude bez remcání dělat to za co ho všichni vlastníci platí.

Justitianus

Justitáne, já si na rozdíl od mnoha jiných vaše rady vysoce cením. Je v nich mnoho, co lze použít v praxi, alepoň já ty rady tam vidím. Ale jedno bych přece jenom udělal. Jako odměnu va vaše rady bych vás přestěhoval do našeho společenství.

Pane Justitiane, je vidět, že už nenacházíte argumenty pro údajné nezákonné chování statutárního orgánu, který se chová pouze racionálně, namísto toho útočíte na líného a neochotného Zdenka, aniž byste věděl, jak to vypadá v jeho SVJ.

Co byste řekl na to, že v SVJ líného a neochotného Zdenka

• jsou zřízeny webové stránky, na kterých jsou umístěné všechny dokumenty SVJ (zápisy ze shromáždění a výboru, výpisy z účtu, všechny smlouvy, všechny faktury a účetní doklady, stanovy, pravidla pro rozúčtování všech nákladů, prohlášení vlastníka, roční odečty všech měřidel…), do kterých může každý vlastník nahlížet od rána do večera klidně i z Austrálie,
• na webových stránkách každý vlastník může diskutovat a i iniciovat anketu za odvolání líného a neochotného Zdenka, kdykoliv a s kýmkoliv,
• že díky přístupu každého člena SVJ ke všem dokumentům, a tedy že si každý může kdykoliv zkontrolovat každé vyúčtování, vlastně neexistuje důvod k reklamaci vyúčtování, a také žádnou oprávněnou reklamaci nikdy nemuseli řešit,
• mají ve stanovách ustanovení, že povinnou záležitostí každého shromáždění je volba náhradníků a případné odvolání členů výboru?

• Zdenek píše: Co byste řekl na to, že v SVJ líného a neochotného Zdenka (…) mají ve stanovách ustanovení, že povinnou záležitostí každého shromáždění je volba náhradníků a případné odvolání členů výboru …

Už tedy chápu vaši nechuť a odpor ke každoročnímu svolání shromáždění! Bojíte se, že byste byl odvolán. Takže porušujete zákon, abyste to odvolání oddálil.

Justitianus

Pane Justitiane, najděte prosím moje vyjádření, ve kterém bych tvrdil, že statutární orgán není povinen svolat ani jednou v roce shromáždění.

Hochu víš ,že samochvála smrdí?

Pane Justitianus, ne vše je v zákoně napsáno a něco si musíte dovodit. Ano, shromáždění se musí konat alespoň jednou ročně, a také jednou ročně vždy existuje alespoň jeden hlasovatelný důvod ke konání shromáždění. Jestipak víte, jaký?

Jinak druhé a další shromáždění v roce se může konat. Tvrdím ale, že toto další nepovinné shromáždění nemůže být svoláno jen proto, aby si na něm vlastníci potlachali, čili bez předem známého hlasovatelného návrhu.

Ne jeden hlasovací důvod ke konání shromáždění je :

a- odsouhlasení účetní závěrky za dané zúčtovací období roku b- schválení Plánu rozpočtu na příští rok

anonim

A teď můžete dojít k smazání pravdivého příspěvku Admone jako vždy.

Pane Zdenku, co Vy tvrdíte o svolání shromáždění je bezvýznamné.

Už jsem Vám pomalu a srozumitelně vysvětlil, že kecáte, vymýšlíte si co v zákoně není uvedeno, a zbytečně matete tazatele Vašimi nepodloženými fantaziemi.

Jak je vidět, nepoučil jste se – ani ze znění zákona, ani z mých slov.

Justitianus

Zařazení či nezařazení nějakého návrhu do programu jednání shromáždění není vůbec vámi specifikovanými podmínkami podmíněno. To si vymýšlíte Vy. Příkladmo. Navrhuji uskutečnit (zařadit) do programu volbu výboru( kterému příkladmo již několik let uplynul mandát …). Na takový návrh nepotřebuji podporu nikoho dalšího.

Pane zapisovateli (bez ověření), Vy jste na základní škole asi nepatřil do té chytřejší poloviny žáků vaší třídy, že?

Podle § 1207 odst. 3 zákona platí, že pokud o to před rozesláním pozvánky na shromáždění požádají vlastníci jednotek podle odstavce 1, zařadí statutární orgán na pořad shromáždění jimi určenou záležitost za předpokladu, že k takové záležitosti je navrženo usnesení nebo je její zařazení odůvodněno.

Z uvedeného plyne, že statutární orgán má uloženu zákonnou povinnost pouze obsahuje-li žádost předepsané náležitosti. Může však na žádost kašlat, není-li v ní uveden návrh usnesení, nebo alespoň odůvodnění proč by se věc měla dát do programu.

Vámi uvedená volba výboru se tedy vůbec nemusí dostat na program následujícího shromáždění, nesplní-li žadatelé stanovené podmínky. A žádná volba se tedy konat nebude.

Můžete s tím nesouhlasit, můžete se vztekat, třískat hlavou o zem, můžete si jít stěžovat na lampárnu. Ale to je asi tak vše co s tím můžete udělat.

Justitianus

Může svolat shromáždění výbor SVJ, kterému skončilo funkční období?

Mne vůbec nezajímá komu „skončilo funkční období“. Mne zajímá jedině které osoby jsou zapsány v rejstříku SVJ jako členové statutárního orgánu. A Vás by toto mělo zajímat taky, protože nijak jinak to posoudit nemůžete.

Justitianus

Aha, takže jaký je význam délky funkčního období uvedený ve Stanovách? Stanovy jsou veřejné, datum vzniku funkce je veřejný, co prosím znamená délka funkčního období? Nic?

AnonymousQwerty, napřed se seznamte se zněním zákona č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících. Zejména si prostudujte co je princip materiální publicity.

Pak snad pochopíte, že zápis v rejstříku je právní skutečností, které se může dovolat každý. Včetně členů SVJ, bank, soudů, smluvních partnerů SVJ, …

Délka funkčního období ve stanovách skutečně nic neznamená. Navenek vůbec nic. Uvnitř SVJ to znamená pouze připomenutí, že členové SVJ by si měli zvolit nové statutáry. A pokud členové SVJ nezvolí nové statutáry – prd se stane. Vy byste je chtěl nějak trestat? Ostříhat dohola? Bičovat? Usekávat uši?

Je to jako když Vám v sobotu ráno v půl šesté zazvoní budík: můžete hned vyskočit a začít vysávat, umývat WC a žehlit, nebo můžete ten budík zamáčknout a klidně spát dál.

Stanovy SVJ jsou v této věci asi stejně závazné jako ten sobotní budík.

Justitianus

Vím o aktuálním případu, kdy 3 blbky již řadu týdnů vyvěsily uzamčenou vitrínou v sídle SVJ, že všechny (po vzájemné dohodě) položily funkci ve 3 členném výboru. „Vzájemně se na tom dohodly a kovid a tak dále, bla bla. Dokonce k mému dotazu na zápis z jednání o takové záležitosti, tento dodaly. Kdo je povolán svolat shromáždění na náklady SVJ a zajistit volbu a funkčnost výboru a odpovědné zajištění a nakládání s prostředky a společným majetkem vlastníků (SVJ) ? Musí statutár explicitně ukončit členství, když již nechce výborovat, nebo stačí vytrpět uplynutí mandátu ? V jiném SVJ máme v rejstříku možná již nežijící bývalé funkcionáře, kteří byt prodali a nějaký rejstřík je nezajímá. Mají z právního hlediska nějakou odpovědnost za stav věcí SVJ (případně jejich dědicové) ? Musím respektovat "ctít“ statutárku, která písmně s podpisem prohlásila, že odstoupila ? Je uzamčená vitrína s podepsaným lejstrem dostatečně materiální ?

Podívejte se do stanov, tam to máte napsané. Člen výboru uzná za vhodné, že odstoupí a tak to taky udělá. Musí o tom být patřičný zápis, který vám nemusí předložit. Musí tento zápis ale předložit rejstříkovému soudu, když chtějí, aby je soud vyyškrtnul. Vaše blbky odstoupily z nějakého důvodu. Ten bude bude patreně ten, že takový blbů u vás bude víc. Pro vás jsou blbky ony, pro ně jste patrně blbi vy. Máte šanci to změnit Problém bude v tom, že neznáte ani stanovy ani zákon.

Program určuje svolavatel. Pokud nejsou splněny podmínky výše, pak váš návrh zařadit nemusí (ale může).

„Na takový návrh nepotřebuji podporu nikoho dalšího.“

Samozřejmě, že na takový návrh nepotřebujete nikoho jiného, ale kde berete tu jistotu, že se ten Váš „návrh“ objeví, jako jeden z bodů na pozvánce k shromáždění vlastníků?

Pak bych Vám tedy doporučil přečíst si zejména část občanského zákoníku (89/2012 Sb.) o bytovém spoluvlastnictví. Najdete tam mnoho zajímavých a užitečných věcí.

• Oprávnění podat podnět ke svolání shromáždění od vlastníků jednotek, kteří mají více než čtvrtinu všech hlasů, nejméně však dvou z nich: to je uvedeno přímo v zákoně, § 1207 odst. 1.
• Povinnost spoluvlastníků jednotky a manželů zmocnit společného zástupce je uvedena v § 1185 odst. 2.
• Že vzhledem k věci jako celku se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba: viz § 1116. To samozřejmě platí i je-li touto věcí bytová jednotka.

Justitianus

„Oprávnění podat podnět ke svolání shromáždění od vlastníků jednotek, kteří mají více než čtvrtinu všech hlasů, nejméně však dvou z nich: to je uvedeno přímo v zákoně, § 1207 odst. 1.“

Zákon neříká, zda tito dva vlastníci musí být různí. Může svolat shromáždění vlastník jednotky 1 (pan Dlouhý) společně s vlastníkem jednotky 2 (panem Dlouhým), pokud mají dohromady dostatečný podíl?

Pokud by snad zákonodárce byl požadoval dva navzájem různé vlastníky jednotek, byl by to tak napsal.

Takže pomocí argumentu racionálního zákonodárce dovodíme, že různost vlastníků v § 1207 odst. 1 požadována není.

Logik neumí počítat do dvou: JEDNA, DVĚ.

Jestliže zákon požaduje dva vlastníky jednotek, pak samozřejmě musí jít o dvě osoby: JEDNA, DVĚ. Škoda že Logik měl tenkrát spalničky, když se v první třídě probíralo počítání s celými čísly do deseti.

Justitianus

„musí jít o dvě osoby“ (Vložil Justitianus, 9. Březen 2021 – 21:13)

Otázka je poněkud jiná, totiž zda musí jít o dva různé vlastníky. Podle zákona stačí vlastník jednotky č. 1 a vlastník jednotky č. 2 s příslušným součtem podílů. Požadavek různosti vlastníků zákon neobsahuje.

Inu, hlupáci se najdou v každé diskusi.

Grici, Logik a Jiňa neznají zákon, proto jsou směšně popleteni. Docházejí pak k absurdním a nesprávným závěrům. Ušlo jim totiž, že zákon hovoří jednoznačně o podnětu vlastníků jednotek, kteří mají více než čtvrtinu všech hlasů, nejméně však dvou z nich; neučiní-li to, svolají tito vlastníci shromáždění k zasedání na náklad společenství vlastníků sami.

Podání podnětu podle § 1207 je bezpochyby právním jednáním osob. Jde o projev vůle osob které vyzývají ke svolání shromáždění, adresovaný právnické osobě SVJ.

1. Podle § 17 zákona č. 89/2012 Sb. platí, že práva může mít a vykonávat jen osoba. Je notorietou, že osoba existuje a vykonává práva pouze jednou (bez ohledu na to kolik věcí vlastní a kolikrát se podepsala na nějaký papír). Jestliže tatáž osoba učiní tentýž projev vůle vícekrát (opakovaně), pak jde stále o jednu osobu a o jedno právní jednání.
2. Osoba vlastnící dvě jednotky (nebo více jednotek) je jedna osoba, bez ohledu na to kolik jednotek vlastní. I kdyby tento vlastník podepsal podnět vícekrát, je stále jen jednou osobou, která právně jedná sama za sebe jako jedna osoba.
3. Podle § 1207 platí, že k platnosti podnětu se (mimo jiné) vyžaduje, aby právně jednaly nejméně dvě osoby, které dohromady vlastní alespoň čtvrtinu podílů. Obě podmínky musí být splněny kumulativně. Podnět nesplňující zákonnou podmínku (nepodaný nejméně dvěma osobami) je tedy neplatný a nemá právní účinky, které zákon s podáním podnětu podle § 1207 spojuje.

Jiňa také chyběl v první třídě, kdy se probíralo počítání s celými čísly do destky. Že by zarděnky, nebo úporný průjem?

Justitianus

" svolá shromáždění i z podnětu vlastníků jednotek, kteří mají více než čtvrtinu všech hlasů, nejméně však dvou z nich;"

Neblbněte lidem hlavu. Za spoluvlastníky jediné jednotky, tak jako za SJM, přece vždy jedná vůči právnické osobě SVJ, jejich zmocněnec!