Pane Zdenku, doporučuji abyste si nevymýšlel a netvrdil to, co v zákoně není uvedeno.
Není pravdou, že by ke svolání shromáždění bylo vždy nezbytné aby existovalo „navržené usnesení nebo odůvodnění“. To jste si vymyslel. Takové podmínky pro svolání shromáždění zákon nestanoví – ani pro případ kdy shromáždění svolá statutární orgán, ani pro případ kdy shromáždění svolají vlastníci jednotek sami.
Není pravda ani to, že by důvodem ke svolání shromáždění musely být pouze „konkrétní záležitosti určené k rozhodování“. Zákon nic takového neobsahuje; to jste si vymyslel. Naopak zákon ukládá konat shromáždění alespoň jednou ročně. Tedy bez ohledu zda je o čem rozhodovat, nebo není o čem rozhodovat.
Ještě jednou pro přehlednost popíšu postup podle zákona v případě, který popsal tazatel v úvodním příspěvku:
- Spoluvlastníci jednotky a manželé s jednotkou ve společném jmění se mohou obracet na SVJ pouze prostřednictvím společného zástupce. Jestliže neurčili společného zástupce, k projevu vůle vlastníka jednotky se nepřihlíží.
- Jestliže vlastníci jednotek splňují podmínky (mají čtvrtinu podílů a jsou nejméně dva), mohou požadovat zařazení jimi určené záležitosti na program následujícího shromáždění. Nesplňují-li tyto dvě podmínky, k návrhu se nepřihlíží.
- K žádosti musí přiložit buď odůvodnění nebo návrh usnesení, o kterém má být hlasováno. Není-li splněno alespoň jedno z toho, k návrhu se nepřihlíží.
Jestliže jsou splněny body 1 a 2 a 3, pak statutární orgán zařadí tento návrh na program následujícího shromáždění. Není však povinen svolávat shromáždění extra mimo plán jen kvůli této záležitosti.
Justitianus
Poslední komentáře