měření tepla v bytech
Prosím,je možno,aby město ve svých bytech zrušilo měření tepla poměrovými měřiči i bez souhlasu spolumajitelů domu ( jená se o SVJ,ve které má město v součwsné době 80.2%),jelikož zrušilo měření v bytech města na základě ankety,kdy do ní vložilo jen náklady nikoliv aktiva pro nájemníky vznikající. Měřiče tepla byly v bytech instalóvány již několik let a pravděpodobně vedly k úsporám(město nikdy neuvedlo výsladky úspor). Máme,jako spolumajitelé domu uplatňovat zavedení měřidel,když máme na patě domu instalováno měřidlo.Budu rád za odpověď. Děkuji Ing. M. Fidler,S.K.Neumanna 803/3,Havířov Město,736 01,e-mail: fidsen @ tiscali.cz
Boží hod vánoční a vy tady řešíte uplně nepodstatné otázky… P.S.: můj názor , když má někdo přez 80% tak je to snad jasné, že si může prosadit skoro vše… Není vyloučeno, že město je podílník u dodavatele tepla nebo spíše firma co vám dodává teplo má velmi dobré „páčky“ na soudruhy radní..... Jako spolumajitelé můžete uplatňovat co chcete ale opravdu 20% nikdy nepřehlasuje 80%…
jsem topič a zaroven spravce domu,zateplovaní nepřináší kyžené úspory,které jsou slibovány,zateplení je učinné až ve velkych mrazech,vydelá hlavně dodavatet a návratnost je dlouha,měřeni v bytech přinaší usporu těm co malo topí a vykrádají teplo přes stěny a stropy, celkově pak dúm neplatí o moc méně, nebo tam mají prostě zimu,vypočty jsou nedokonalé,co ušetříte date za měřáky a vypočty a stat vám o to zdrží plyn a vodu,musi si přijít stále na své.Panelové domy na to nebyly konstruované,přízemí a horní patra mají více radiatorú,počítalo se s tím ,že obvodové byty dotopí ty vnitřní,když se zateplylo,mají ty byty více radiatoru,a stale menší koefic.na vypočet,da vám někdo slevu v činžáku na uhlí,nebo el, když máte sev. stěnu a topíte každy zvlášt,nedá.nové moderní domy sou izolovány i mezi byty pak mužete zavří topení a odjet,sosed vás nedotopí a musíte aspon temperovat,nějakou úsporu přinesou nová okna,ale musí se časteji větrat,protože více těsní a to se vam rozběhne měřák na radiátoru od čerstvého vzduchu,když budete neustále hybat term.ventilem, za čas dáte aspon 5OO za vyměnu plus práce, nejlepší řešení je dobře seřízená topná soustava v domě, a dobrá regulace pro cely dúm na patě,spravedlivé to nebude nikdy. A vlastní blokové kotelny ,za čas nastanou provozní náklady, stat si vymyslí různé poviné revize kotlů a spalin jako u aut,a stejně si příde na své.Stát ušetří energie ,ale peníze bude nadale chtít. Závěr zatelení a nová okna zlepší pohodu v bytě,ale nic moc nikdo neušetří,a to splácení úvěrů na několyk let a Vám řekne Putin ,éra levného plynu je pryč,, Ulid v domě- nejspravedlivější platit podle počtu osob,ti co nejvíce nadělají mizerně uklízí a přiští služby za ně uklidí ty babky co sou sami a vyleu ven 3× denně, no co s tím,až budou mít ve vládě čas tak to snad nák vymyslí ,ale oni už v panelákách nebydlí. Příjemny novy rok a levnější plyn.
To co pise topic jsou vetsinou nepodlozene dohady.
- „vykradani tepla pres steny“ – pokud se postupuje spravne dle vyhlasky, vykradani neni prilis vyznamne
- „co usetrite date za meraky, vypocty“ – uspory jsou podstatne vetsi nez tyto naklady
- „krajni byty maji mensi koeficient“ – ano mely by mit a po zatepleni by se mely koeficienty upravit – takze se „slevou“ vyhlaska pocita
- „moderni domy jsou izolovany mezi byty“ – neni pravda, mam moznost srovnani, protoze bydlim jak v zateplenem panelaku tak v cihlove novostavbe : novostavba ma perfektni izolaci plaste domu, ale izolace mezi byty neni zasadne vetsi nez u panelaku, ani izolace stupacek neni zasadne lepsi – proto taky diky lepsi vnejsi izolaci se podstatne vic uplatni prostup mezi byty (v nasi novostavbe v byte uvnitr domu a s vypnutym topenim je v soucasne dobe pri celodennich teplotach venku kolem 0 bezne teplota 20C)
- „rozbehne se merak od cerstveho vzduchu“ – merak se toci porad, jen se pri vetrani a nejakou dobu po vetrani roztoci vic
- „neustale hybat ventilem, za vymenu date 500“ – v panelovem dome jsou ventily jiz asi 3 roky, kazdy den tocim ventilem a zadny problem
ivo6
Vážený TOPIC i62, vážení ostatní,
Pan TOPIC i62 asi nebude dobrý správce a topič. Nevěřte mu.
Jsem také správce a topič v několika domech. Ze zkušeností z domů jak panelových, tak klasické výstavby cihlové vím a mohu doložit, že dobře provedené zateplení domu přináší ovoce, snižuje se množství spotřebovaného zemního plynu k výrobě tepla či množství nakoupeného tepla v GJ, což mohu dokumentovat čísly.
V domě, ve kterém bydlím, postaven v r.1972, venkovní fasáda brizolit, jsme provedli zateplení střešního pláště, výměnu oken včetně sklepů a vstupních dveří, a byla zateplena fasáda 100 mm „polystyrenem“. Spotřeba zemního plynu:
- v letech 1996–1999 = 56–58 tis.m3,
- po dokončeném zateplení 2007 a 2008 = 28 tis.m3.
Matějka
Pane Matějko, děkuji za info, takže teď už je mi jasné, proč vám klesla spotřeba plynu na polovinu, kromě zateplení jste rovněž provedli i komplet rekonstrukci kotelny, proto jsem se nemohl dopočítat. Ještě bych se chtěl zeptat, kde je možné najít ten vámi uvedený vzorec na výpočet spotřeby plynu pro TUV: (VI+VII+VIII)41,1. V uvedeném §6, odst.1 jsem našel pouze 60% pro teplo a 40% pro TUV, což mi připadá dost nepřesné, my měli až doposud pro TUV podle měřáků 34–35% a po zateplení se ten poměr samozřejmě dost podstatně změní ve prospěch TUV. Tento rok (tedy vlastně už ten loňský) poprvé jedeme bez měřáků, pouze podle celkové spotřeby plynu.
Pane Pavle777,
v § 6, odstavci (1): „Není-li možné v zúčtovací jednotce s vlastním zdrojem tepelné energie nebo s vlastní předávací stanicí určit odděleně náklady na tepelnou energii na vytápění a náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody, …“
Na základě této citace, v souladu se školením v dané záležitosti a konzultaci na SEI, lze „odděleně určit náklady ohřevu TUV“ pomocí údajů spotřeby plynu k ohřevu TUV v mimotopném období a toto vypočítat na celý rok. Koeficient navýšení 1,1 je „určen“ na základě „odborného posouzení“, kdy dodávaná SV v topném období, především v zimních měsících, má nižší teplotu na vstupu do ohříváku a spotřebovává tak více tepla ke svému ohřevu-úpravě na TUV.
Pozn.: nikdy není při rozúčtovávání nic spravedlivé, ale snažme se ke spravedlnosti co nejvíce přiblížit.
Matějka
Pane Matějko, děkuji za rychlou odpověď, o této variantě výpočtu jsem vůbec nevěděl a nejsem si jist, jestli o ní ví i náš provozovatel kotelny, budu se muset zeptat. Z uvedeného odstavce §6 pro mne vyplývalo, že poměr 60/40 je dogma, které je nutno dodržovat. Na druhou stranu, připadá mi zbytečné instalovat a následně pravidelně cejchovat měřiče GJ, pokud existuje metoda výpočtu, která se celkem rozumně přiblíží reálným hodnotám.
Pane Pavle777, jedná se o spotřebu včetně ohřevu TUV.
Pro TUV se v souladu s vyhláškou č.372/2001 Sb. určí náklady poměrem dle spotřebovaného plynu: (spotřeba plynu červen+červenec+srpen)x 4 /čtvrtletí/ x 1,1 /koeficient navýšení o 10% za chladnější vodu v zimních měsících/.
Matějka
Vážený pane Matějko,
můžete, prosím, uvést, kolik m3 z Vámi uváděných spotřeb činí ohřev teplé vody?
Je správná moje domněnka, že spotřeba na ohřev teplé vody je na zateplení domu v podstatě nezávislá, nebo se odrazí zateplení v lepší izolaci nádrží na teplou vodu a tím menší spotřebě?
Děkuji za Váš názor.
Pane E56,
do r.2001 bylo rozúčtováváno poměrem dle původní vyhlášky č.245 = 60% UT, 40% TUV, v roce 2002 dle vyhlášky č.372/2001 Sb., 70% UT, 30% TUV=481GJ.
Od r.2003 v souladu s §6 odst.1 vyhlášky č.372/2001 Sb. dle spotřeby plynu, TUV v r.2003 =29%=357GJ, r.2004=28%=336GJ, r.2005=29%=231GJ, r.2006 =28%=264GJ.
V r. 2007, po zateplení, se podílí TUV již 37%=291GJ. Spotřeba TUV v m3 je v daných letech rozdílná max o 5%.
Dle výše uvedeného se zateplení obvodového pláště budovy „netýká“ nákladů ohřevu TUV. Snížení spotřeby tepla k ohřevu TUV je způsobeno: novými kotli s vyšší účinností, novými ohříváky s nižšími tepelnými ztrátami a racionalizací ohřevu = 1 provozní ohřívák, zateplením rozvodů TUV ke snížení tepelných ztrát cirkulací.
Matějka
Pane Štefane Kučero,
tepelnou náročnost dle klimatických podmínek pro porovnání uvedených let lze vypočítat denostupňovou metodou.
V našem případě není vhodné zveřejnit spotřebu plynu za r.2005–2007. Nejsme panelový dům a „nemáme nárok“ na opravy z programu PANEL.
Revitaliaci domu s cílem snížení tepelné náročnosti jsme prováděli postupně, tak jak jsme si našetřili. Přehled spotřeby plynu samozřejmě je po rocích i měsících, nemá ale úplnou vypovídající sílu, jelikož práce byly prováděny po jednotlivých krocích.
Od roku 2000 jsme postupně prováděli opravy tak, jak jsme si průběžně našetřili. Pouze na fasádu jsme si vzali úvěr. Vše jsme stihli za DPH 5%.
R.2000 – střecha (než opravovat starou lepenkovou, šli jsme do úplné opravy včetně zateplení střešního pláště, povrch fólie, dodnes bez problému – žádná dodatečná oprava).
R.2001 postupná výměna oken v bytech dle finančních možností vlastníků.
R.2002 – výměna prvního kotle (původně ETI, nyní VIADRUS litinový).
R.2003 – výměna rozvodů SV, TUV (včetně řádného zateplení rozvodů TUV) a kanalizace.
R.2004 – výměna druhého kotle, výměna ohříváků TUV (původně 2× 1800 litrů, nově 2× 500 litrů rychloohřev s certifikátem pro potravinářské účeli, provozujeme pouze 1ks – plně postačuje).
R.2006 podzim – zateplení fasády včetně výměny vstupních dveří a sklepních okýnek.
R.2007 jaro – dokončení poslední stěny samostatně stojícího domu (dodavatelská firma přes zimu – od 15.11. do 15.3. zateplovací práce nedělá – nemohla by garantovat záruky z důvodu mrazu).
Matějka
Taky si myslím, že topič píše nesmysle , co se týče poměrových indikátorů, plastových oken a zateplení…Nechce se mě to opakovat ale už jsem zde prezentoval v několika diskuzích údaje , které jeho slova vyvracejí.
Závěr zateplení a nová okna zlepší pohodu v bytě,ale nic moc nikdo neušetří. Tak s tím nesouhlasím. Máme nová okna a zateplení. Nejenom že ušetříme ,ale i v létě nemáme v bytech takové teplo. Ono než se to prohřeje tak to chvilku trvá a než to prochladne, tak to taky trvá. Bydlíme v přízemí a můžu Vám říct, že opravdu topíme minimálně a i dost dobíráme. Takže já jsem za zateplení a nová okna. Máme s tím tu nejlepší zkušenost.Libuše
U nás máme po zateplení úspory tepla 50% oproti stavu před zateplením, ve finančním vyjádření se to už blíží k jednomu milionu ročně (VVÚ ETA, 106 byt. jednotek). Ještě musíme udělat něco s ohřevem vody. Má někdo praktické zkušenosti s přechodem k „rychloohřevu“ v tlakově závislé PST? Předem děkuji. Šárka
Vážená paní Šárko,
záleží na několika faktech:
- Je TUV ohřívána v jednom místě pro všech 106 jednotek?
- Jaká je celková roční spotřeba TUV pro jednotky?
- Jak je vyráběno -dodáváno teplo pro váš dům?
Varianty řešení:
A. Rychloohřev deskovým výměníkem bez zásobníku. V případě vyšší špičkové spotřeby lze instalovat více menších deskových výměníků v „paralerním“ zapojení s utomatickým uváděním do provozu na základě měření průtoku a výstupní teploty TUV.
Je nutné instalovat na vstupní vodu do ohřívače upravovač-změkčovač vody na základě vyhodnocení tvrdosti vody ve vaši lokalitě – zanáší se lamely vodním kamenem.
B. Zásobníkové rychloohříváky TUV, např.typ „ACV“. Jedná se o klasické a hospodárné řešení.
Doporučuji pro větší špičkovou spotřebu instalovat dva ohříváky v „sériovém“ zapojení.
Pozn.: Studená voda přitéká pouze do prvního ohříváku, kde se při větší spotřebě předehřívá a ve druhém ohříváku dohřeje na požadovanou teplotu. Cirkulační oběh se vrací do druhého ohříváku.
Matějka
Poslední komentáře