měření tepla

Jde o nedůvěryhodnou firmu,která neposkytuje k vyúčtování potřebné podklady.S touto firmou vyúčtování nemůžete zkontrolovat.

Pane Vladimíre, je všeobecně známo, že vliv teploty vzduchu a vliv povrchové teploty ploch je rovnocenný. Platí (jak už jsem napsal) zanedbáme-li vliv proudění vzduchu. Prohlédněte si např. graf http://www.ekowatt.cz/…l_pohoda.jpg. Nebo si k problematice něco najděte a nastudujte. Je zřejmé, že o tom mnoho nevíte.

lake

• „Nejsou v systému rozpočtu úhrady za vytápění VIPA znevýhodněni uživatelé okrajových bytů oproti bytům středovým?“

Odpověď lake: Samozřejmě, že uživatelé okrajových bytů jsou vždy znevýhodněni (chladné stěny, různý tepelný gradient u konstrukcí obklopujících byt). Musí tedy topit více. Samotný systém VIPA jejich znevýhodnění neodstraňuje. K tomu slouží dodatečné korekce pro polohu místností, a ty jsou zcela nezávislé na „systému VIPA“.
Na webu firmy se tvrdí: „… systém rozpočtu vychází z dosahovaných teplot v jednotlivých místnostech“. To není správné. Na tepelné pohodě se teplota v místnosti podílí pouze zpoloviny. Druhá polovina je vliv sálání stěn, obklopujících každou místnost. Je tedy třeba provádět kompenzaci pro chladné stěny, minimálně orientačně tak, jak to uvádí vyhláška č.194/2007 Sb..

• „Je rozúčtování nákladů na vytápění prováděno podle platných předpisů a vyhlášek?“

Odpověď lake: Jestliže platí co je uvedeno na webu firmy VIPA a rozúčtuje se pouze „podle dosahované teploty jednotlivých místností získané prostřednictvím teploty zpětné vody“, pak rozúčtování není podle platné vyhlášky.
Bylo by prováděno podle platné vyhlášky pouze v případě, že výpočet také zahrnuje a kompenzuje rozdíly, dané polohou bytu v domě a orientací bytu.

• „Jak systém VIPA řeší plýtvání tepla způsobené otevřeným oknem?“

Odpověď lake: Hůře než běžný indikátor a lépe než denostupňová metoda.

lake

Lepší přihrávku na propagaci indikátorů a systému rozúčtování VIPA jsme dlouho nedostali.

Odpovědi uživatele Lake jsou v téměř celém rozsahu naprosto chybné.

Jediné tvrzení, že uživatelé okrajových bytů musí topit více je z jedné poloviny správné, ale z druhé poloviny chybné. Jestliže topit více znamená vyšší dodávku tepla při zachování stejné teploty místnosti, pak není důvod aby , aby uživatel bytu platil za vytápění více, přestože na to potřebuje 2× až 3× větší množství tepla. Jestliže topit více znamená vytápět na vyšší teplotu, pak je zcela logická vyšší úhrada za vytápění, úměrná dosahovanému zvýšení teploty (cca 6% na teplotní stupeň).

Tvrdit, že teplota místnosti se na tepelné pohodě podílí pouze z poloviny je nesmysl. Jak i vyhláška č.194/2007 Sb. uvádí, tak korekce na počet ochlazovaných stěn má hodnotu kolem 1°C mezi jednou a třemi stěnami. Takže se bavíme o korekci odpovídající 6% nákladů. (připomíná mi to definici větší a menší poloviny viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Polovina a tady je ta jedna polovina opravdu malá).

Předpokládal bych, že si uživatel Lake ověří fakta, předtím než něco plácne. To ověření by mohlo vypadat třeba tak, že nás osloví s dotazem, jestli umíme v rozúčtování zohlednit počet ochlazovaných stěn. On ne. On si jen přečte kousek webu a hned má jasno. Kdyby si to totiž ověřil, pak by věděl, že to standardně zákazníkům nabízíme. Už více než patnáct let. Ale jelikož konkurenční systémy mají chyby nekonečně velké, pak korekce v řádu jednotek procent je už jen taková fajnovost, kterou umíme.

Možná jsme mizerní obchodníci, možná na webu nemáme absolutně veškeré možnosti (Ono by tam klidně mohlo být jen, že děláme poměrové měření tepla. Web je jen reklamní nástroj.), ale poměrovému měření opravdu rozumíme.

I v odpovědi na druhou a třetí otázku se hrubě mýlí.

Jakou vazbu má poloha místnosti na úhradu, jestliže v ní mám teplotu 20°C? V okamžiku, kdy energetická náročnost konkrétní místnosti není nikde jinde kompenzována, tak bych za tuto místnost měl platit přeci všude stejně. (při zahrnutí korekcí na počet ochlazovaných stěn je úhrada středová 20°C = rohová 21°C)

Ve vyhlášce č.372 je v § 4 odst.3 je jasně uvedeno, že spotřební složku vlastník rozdělí s použitím korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou energetickou náročnost. Tedy úhrada má být stejná, i přesto, že jednotlivé místnosti mají rozdílnou energetickou náročnost a třeba rozdílný počet ochlazovaných stěn. Přesně takto to děláme a je to přednost systému VIPA.

Při dlouhodobém a nepřiměřeném větrání musí otopné těleso vytápět na zvýšený výkon. To samozřejmě indikátory VIPA registrují a rozúčtování pak vypadá tak, že takto hospodařící uživatel bytu platí za vytápění částkou odpovídající teplotě v bytu např. 25°C a má teplotu 15°C.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

Pane Patočko,
pouze jsem vyšel z toho, co máte uvedeno na webu. Není můj problém, pokud tam máte informace neúplné či zavádějící. Není mou povinností zjišťovat, zda nezveřejňujete nepravdy. Za obsah webu odpovídáte vy, ne já.

Napsal jste: „Jestliže topit více znamená vytápět na vyšší teplotu, pak je zcela logická vyšší úhrada za vytápění.“

To samozřejmě není pravda. Je prokázáno a fyzikálně zdůvodněno, že obyvatel rohového bytu netopí na vyšší teplotu vzduchu proto, že by snad chtěl plýtvat. Topí více proto, že má chladné venkovní stěny bytu. Pro dosažení shodné tepelné pohody prostě musí mít teplotu vzduchu vyšší než jeho soused v bytě uprostřed domu. A vyhláška říká, že k těmto rozdílům se má přihlížet.

Napsal jste: „Tvrdit, že teplota místnosti se na tepelné pohodě podílí pouze z poloviny je nesmysl.“

V tom se pane Patočko mýlíte. Tepelná pohoda je závislá na dvou složkách: na teplotě vzduchu v místnosti Ta (°C) a na sálavé (radiační) složce Tr (°C). V běžném bytě s rychlostí proudění vzduchu do 0.2 m/s lze vlivproudění zanedbat. Pak platí, že subjektivně vnímaná teplota prostředí je

Takže teplota vzduchu Ta se na tepelné pohodě podílí právě jednou polovinou, jak už jsem napsal. Dám příklad.

• Má-li vlastník středového bytu průměrnou teplotu stěn 19°C a teplotu vzduchu 21°C, vnímá to jako operativní teplotu (19 + 21)/2 = 20°C.
• Má-li vlastník rohového bytu pod střechou průměrnou teplotu stěn 16.5°C a teplotu vzduchu shodných 21°C, vnímá to jako operativní teplotu (16.5 + 21)/2 = 18.75°C. Takže je mu chladněji.

K dosažení shodné tepelné pohody musí otevřít ventil radiátoru více a zvýšit teplotu vzduchu v bytě na 23.5°C, neboť (16.5 + 23.5)/2 = 20°C. Vyšší teplota vzduchu potřebná k dosažení shodné tepelné pohody znamená zvýšení nákladů bytu o 9%.

To by mu mělo být kompenzováno v koeficientu polohy. Další zvýšené náklady plynou z orientace bytu (vliv oslunění) a z ochlazování větrem. I to by mělo být kompenzováno.

Pane Patočko, pokud příslušné koeficienty používáte při rozúčtování, je to v pořádku. Pak ale nechápu, proč na webu máte uvedeno něco jiného a teď i zde jste tvrdil něco jiného. Snad aby si v tom firma VIPA udělala pořádek …

lake

Nesouhlasím s panem lake, že na tepelnou pohodu má vliv jen sálání stěn. Jiné zdroje uvádějí, že kromě teploty v místnosti rozhodující vliv na vnímání pohody má vlhkost vzduchu, která by neměla klesnout pod 40%, ale o tom se při rozúčtování nákladů na teplo nikde nemluví. Pan lake se domáhá proplácení tepelné pohody, ale to je nadstandardní požadavek. Když melu v kuchyni mlýnkem maso, vyhovovala by mi teplota 16 až 18 stupňů, jinak propotím košili. Když čumákuji na TV v obýváku, mělo by mi stačit 21 stupňů bez ohledu na sálání. Mám-li pocit chladu, zamotám se přitom do deky a můj vnitřní zdroj tepla za chvilku mi vytvoří optimální pohodu a nemusím zvyšovat náklady na teplo v domě. Vyhláška nikde nemluví o pohodě, ta se dá navodit i konzumací alkoholu. Starší lidé mají větší nároky na dodávku tepla než mladí otužilí sportovci. Je nesmyslné využívat kuchyni s plynovým sporákem jako obývák a vyhřívat ji na 24 stupňů, když místo vaření chci tam sledovat TV. Kuchyně má zajištěnou ventilaci vzduchu kvůli spalinám a teplo pak odvětráváme ve velkém. Obyvatel má pohodu, ale kdo má ty náklady platit? Kdyby platilo, že rozúčtovávat se má podle pohody, vedlo by to k trvalým sporům. Při onemocnění srdce mnozí nesnášejí nadměrně vytopenou místnost, ve které je naopak zimomřivým chladno. K čemu je trh s byty? Chci-li teplý byt, vyberu si byt středový, mám-li raději chladno, vyberu si rohový byt pod střechou, který by měl být levnější než byt středový, jinak deformujeme trh s byty nespravedlivými požadavky na korekce. Jsem zásadně proti korekcím na sever, které by platily jižní byty, kterým v létě vyhláška neumožňuje, aby na chlazení jižních bytů v létě dopláceli obyvatelé severních bytů, i když takové oprávněné požadavky jsou. Závěr: Pro rozúčtování nákladů na teplo musí být rozhodující teplota v jednotlivých místnostech dle jejich funkce a je na obyvatelích, jak si pohodu v bytě vytvoří, to už musí být v jejich režii. Nejlevněji pro náklady na teplo to vyjde, když se budou mít rádi.

Jožin

Plýtvání větráním je zaznamenáno. Je ovšem potřeba kvantifikovat, kolik tepla umíte takto proplýtvat. Pokud některé typy indikátorů mají mezi sebou nekonečně veliké rozdíly v náměrech (nula proti jakémukoli číslu) tak to přeci neznamená, že je i spotřeba tepla nekonečněkrát vět­ší.

Od 10°C indikátory měří z jiného důvodu. Vezměme dva byty. První netopí, ale má hodné sousedy (topící). Druhý také netopí, ale má zlé sousedy (také netopí). S indikátory dle ČSN EN 834 mají oba nulový náměr. Nebylo přeci dodáno teplo otopným tělesem. Ale v reálu bude mít první byt teplotu řekněme 19°C a druhý jen 16°C. 3°C rozdíl teplot, znamená rozdíl v nákladech 18% (6% na 1°C). Ale s indikátory dle normy nají oba nulový náměr a stejnou úhradu na obvykle spodní povolené hranici tedy 60% průměru. My budeme mít náměr u jednoho odpovídající 16°C u druhého 19°C tedy rozdílný. A také rozdílnou úhradu.

Podle nás by prostě náměr být ve vazbě na teplotu. Pokud se teploty moc neliší a oni se neliší, tak se diametrálně nemohou lišit ani náměry. Teploty se obvykle pohybují od 16°C do 24°C. Venkovní je 3°C. A ve stejném poměry by měl být i náměr.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

Jo, to chápu. Ale dá se říct co je méně špatně a co víc?

Odpověď je velmi složitá. Je potřeba vědět co vlastně chcete. Je třeba energetická náročnost konkrétního bytu zohledněna třeba v nájmu? Jsou byty připraveny na montáž měřičů (tedy mají jeden jednoznačný vstup a výstup). Jaké jsou vlastně náklady na vytápění?

Teď se pokusím pár body představit hlavní vlastnosti. Je na vás jestli to jsou přednosti nebo nedostatky.

Kalorimetry: drahé na pořízení i provoz v klasických bytech, problematické rozdělování nákladů v okamžiku úplného uzavírání topných těles v celém bytě (zejména středovém), problematické zohlednění rozdílné energetické náročnosti jednotlivých bytů.

Indikátory odpařovací: aktuálně odepsaná technologie s mizivou přesností.

Indikátory elektronické dle ČSN EN 834: nejpoužívanější, nejlevnější, z mého osobního pohledu problematické náměry způsobené startovací teplotou, nejednoznačná definice toho co vlastně indikují (Tvrdilo se, že to je střední teplota topného tělesa, ale to není pravda. Tvrdí se, že to je teplota místnosti, ale to taky dost neplatí.)

Gradenová metoda: umí dobře zohlednit energetickou náročnost místnosti, měří teplotní spád mezi místností a venkovní teplotou, problémy při trvale otevřeném okně, problémy při dodatkovém zdroji tepla (je opakovaně započítán v dodávce tepla), teplotní snímače se z neznámého důvodu neosazují do kuchyní (nebo je to díky velkým dodatkovým zdrojům a častému větrání?)

Vipa: dovolím si nepopisovat, myslím, že si s většinou problémů rozúčtování umí poradit (jistě se zde najde někdo, kdo bude mít jiný názor). Elektronické indikátory VIPA jsou o něco dražší než klasické.

Nejvíce špatné je to, že je silově vyžadována instalace něčeho takového. My máme raději zákazníky, které se nám podařilo přesvědčit, že investice do měření/registrace se vyplatí.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

Subjektivní teoretický názor na VIPA ve srovnání s indikátory na tělese: ++ neovlivňují ho nehomogenity rozdělení vody v topném tělese +/- musí asi obsahovat mnohem přesnější čidlo, protože výstupní voda je chladnější než „střed“ tělesa, tudíž tu hrozí větší relativní chyba (diference od teploty okolí je menší)

• je při zemi, dál od „pobytové“ výšky, může být víc ovlivněno zvrstvením vzduchu v místnosti

-- na krátké odtokové trubce je ovlivněno pronikáním tepla od stoupačky

Možná to pan Patočka vyvrátí, možná na to mají nějaké fígle nebo jsem něco opomenul.

Tak chybný náměr na velmi krátkém zpětném potrubí je nám vytýkán 20 let. A my si s ním vcelku překvapivě umíme poradit. Prostě to namontujeme tam, kde to nehrozí. Na spodní hranu topného tělesa. Už skoro 20 let.

Co se týče kvality čidel, myslím že jsou stejná. Pracovní rozsah je v podstatě srovnatelný s klasickým indikátorem dle ČSN EN 834. Těch pár stupňů nehraje roli pro změnu typu snímače. Čidla jsou v rozsahu výrazně větším, než indikátory potřebují. Jen je kalibrujeme na rozptyl menší než je dodává výrobce.

A teplota okolí nás nezajímá, protože je uživatelem ovlivnitelná. Pro stanovení úhrady slouží pouze čidlo na potrubí (na rozdíl od dvoučidlových indikátorů měřících teplotu místnosti na tělese).

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

Pak je otázkou, zda montáž jednou na trubce a jindy na tělese splňuje požadavky vyhlášky na stejný typ indikátorů, když jsou tyto možnosti ve vyhlášce vyjmenované jako typy různé. Tři možnosti – indikátor na tělese, indikátor na trubce nebo denostupňátor, jsou tam totiž vyjmenovány souřadným způsobem.

To je otázka na případného soudce. My to takto děláme výrazně déle než je platný text vyhlášky. Navíc náhradní umístění je voleno tak, aby co nejpřesněji kopírovalo teplotu zpátečky.

Navít typ je to stejný, měříme teplotu na výstupu, jen ne na trubce. Až bude mít někdo odvahu to zpochybnit, určitě má možnost.

My dokonce umíme kombinovat přímé měření teploty s indikátorem na trubce. Což při podlahovém vytápění (v kombinaci s klasickými tělesy) je jediná možnost. Ale to až uvidí nějakej zarytej právník technik amatér, tak se osype úplně. Šedivé, drahý příteli, jsou všechny teorie, a věčně zelený je strom života.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

Zajímavě to máte vymyšlené.

A jak u indikátorů máte na webu uvedeno, že obsahují tři teplotní čidla, tak co vlastně měří, když se pro rozúčtování použije jen údaj o teplotě zpáteční vody?

Dvě měří teplotu zpětného potrubí a teplotní spád pro případ krátké zpátečky. A čidlo pro teplotu místnosti, které je informativní v zimním období a spouštěcí v letním.

Na rozdíl od všech indikátorů na otopném tělese my tu teplotu místnosti zobrazujeme a počítáme průměrnou za rok. K té by se pak měla přiblížit teplota vypočítaná z teploty zpátečky. Takže je to jeden z kontrolních mechanizmů třeba v případě zaneseného nebo zavzdušněného tělesa.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

Díky za informace, určitě máte nějaké ještě zajímavější. A proč je nemáte na webu? Takhle působíte jen jako jeden z mnoha dodavatelů nějakých indikátorů, navíc bez zjevného důvodu dražších než konkurence. Máte tam plno hesel jak z letáku od supermarketu, návod nevysvětluje ani všechno to co uživatel může vidět, bližší informace jen na dotaz. Jako kdybyste se snažili něco skrývat. Konkurence (tedy ne každá…) nabízí bližší popis bez reklamštiny, servisní a montážní manuály volně ke stažení…

p.s. nemáte podle loga něco společného s tímhle panákem? :-) https://www.google.cz/search…

Děkuji za upozornění. Ono tady už asi funguje profesionální slepota.

Myslím, že informací máme na webu spíše až moc, ale je problém oddělit to zajímavé a od nezajímavého. (například návody a podobné věci: http://www.vipa.cz/dokumentace.php)

Například v patičce je informace, že máme mnohaleté zkušenosti ve vývoji a výrobě vlastních indikátorů, ale kdo to tam najde?

Pokusím se s tím něco udělat. Díky.

Logo vzniklo kolem roku 1980 a nemyslím, že inspirace byla v komiksu.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

Může někdo, kdo má zkušenosti s měřením tepla od firmy VIPA, toto zde popsat? Samozřejmě by bylo dobré kdyby svoje zkušenosti napsali i ti co používají jiné systémy. Díky.

My jsme původně měli (c cenových důvodů) VIPY se sklíčky. Později jsme se rozhodli pořídit si elektronické, obstaral jsem si údaje o platbách za teplo z blízkého shodného objektu vybaveného indikátory na radiátorech. U nich se tehdy vyskytovaly dvojnásobné rozdíly mezi sousedícími byty, to by se teploty v bytech musely lišit o 15 stupňů aby byly platby spravedlivé. U nás byl rozdíl cca 10 procent a odpovídal poměrům u jednotlivých uživatelů. To rozhodlo pro VIPY elektronické. I nadále platby odpovídají realitě.

Pane Lika, dvojnásobné rozdíly nejsou nic špatného. Podle Vás by VIPA potřebovala pro takový poměr hodnotu rozdílu 15 stupňů a to se mi právě na ní nelíbí. Povolená odchylka od průměru je 40% na obě strany. Měříme již řadu let a rozsah hodnot dílků na jednotku plochy se stále pohybuje od 60% do 140 % celkových nákladů. Jen v několika málo případech je povolený limit překročen (ojediněle až na 190% a pak musí být snížen). Pokud tvrdíte, že máte rozdíl pouze 10%, pak asi nemluvíte pravdu, protože by pak rozdíl mezi dělením podle náměrů a podle plochy byl téměř zanedbatelný. Vaše tvrzení, že platby odpovídají realitě je domněnka, nebo chybné vyjádření. Pokud skutečně znáte reálné poměry jednotlivých uživatelů, můžete je sepsat a upustit od měření. FrantaF

Pokud máte rozsah mezi byty od 60% do 140%, máte také rozsah teplot celých bytů za celou topnou sezonu od 12°C do 28°C? A jakou by měl mít vnitřní teplotu celého bytu, ten se 190%? Když průměr v objektu je mezi 20–22°C.

To že je povolený rozsah 40%, přeci automaticky neznamená, že musí být násilně využit. To je přece nesmysl. Vzít náměry a konstatovat, že nejmenší náměr musí být 60% a největší 140%. Co když budou všichni topit hodně podobně. Ono to tak totiž v reálu je. Většina lidí má ložnici zavřenou. Kuchyň kolem 20°C. Dětský pokoj 20–22°C. Obývací pokoj 20–25°C. Rozdíl teplot celých bytů je tedy vcelku malý.

To že vy máte dlouhodobě nereálné náměry přeci neznamená, že to tak mají mít i ostatní (nic ve zlém).

Až bude fungovat to, že se k sobě budou lidé chovat inteligentně, tak opravdu nebude poměrové měření tepla třeba. Znáte nějaký takový větší barák?

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

První věta příspěvku vychází z principu vašeho systému měření a proto uvádíte, že rozsah teplot v bytě by musel být 12°C až 28°C. Nepoužíváme systém VIPA a proto považujeme tento rozsah teplot za pitomost. Váš systém rozděluje náklady podle tepelné pohody ne podle spotřeby tepla. Máte právo takový systém vytvořit a provozovat, ale máte také morální povinnost o jeho vlastnostech uživatele řádně informovat. Volíte raději reklamu způsobem kritiky ostatních metod měření.

Říkáte, že v reálu topí všichni lidé hodně podobně. Já s tím nesouhlasím. Lidé mají a právem, rozdílné nároky a také podmínky, případně vedlejší zdroje tepla. Úhrada ve výši 60% by měla pokrýt nejnižší míru vytápění, úhrada nad 140% již svědčí o nějakém druhu plýtvání teplem, nebo závadě v otopném systému, případně i chybném rozdělení nákladů. Hranice jsem nestanovil já, ale odborníci. Já jsem jenom sdělil, že naše rozdělení v domě s 96 byty se v tomto rozsahu skutečně pohybuje.

Pokud se při vašem systému měření pohybuje vzájemná odchylka jednotlivých bytů jen o 10%, jak napsal Váš příznivec, musí být v rozdělení něco, co reálné rozdíly ve spotřebě potlačí. Pokud by takový stav vyplynul z chování spotřebitelů, pak bychom mohli rozdělení zrušit a dělit podle plochy. V případě firmy VIPA může být tato rovnost způsobena tím, že neměříte spotřebu tepla ale teplotu v místnosti, a také že „načítáte teplotu v místnosti“ již od 10°C po dobu celého topného období.

Poslední věta Vašeho příspěvku je fantasie. Udivuje mně, že jako odborník na poměrové měření můžete něco takového napsat. FrantaF

První věta mého příspěvku nemá se systémem indikátorů nic společného. Nebo snad chcete tvrdit, že náklad na 1°C je dán způsobem měření? Tedy že pokud já budu topit na 20°C a soused na 21°C tak až výběr způsobu rozúčtování nám řekne jaký má být rozdíl v úhradě? To opravdu myslíte vážně? Takže až si půjdu koupit salám, tak jakou váhu si mám vybrat?

A poslední věta má zcela reálný základ. Proč bych jako odborník nevěřil tomu, že pokud se lidé budou umět domluvit, že to půjde i bez měření?

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

Salám sem neplést: U salámu je jasné, co se měří, a jaký vliv na to má váha.

U „spotřeby tepla v bytě“ je zcela nejasné, co se měří, natož čím a jak.

Jak a kde se spotřebovává teplo v bytě? Píšete, že spotřebu tepla v bytě umíte měřit.

Člověk s rozumem průměrného člověka

Teplo se spotřebovává změnou skupenství (např. tavením ledu, sušením prádla), endotermickými chemickými reakcemi či endotermickými pochody fyzikálními (např. nahřívání „hřejivých polštářků“), tepelnými stroji (např parní stroj, Stirlingův motor). Ovšem asi v žádném bytě se nic z toho neděje v měřítku hodném měření.

VIPA měří teplotu v místnosti ve stupních. Proto jste určil náš rozsah teplot v místnosti od 12°C do 28°C. Náš dodavatel měření a výpočtu nehodnotí teplotu, ale množství spotřebovaného tepla. V tom je zásadní rozdíl, protože mezi spotřebou a teplotou není pevný vztah. V obou případech je výsledkem výše nákladů na jednotku plochy. Výsledek bude u každého z těchto dvou způsobů měření značně odlišný. Dokazuje to také tvrzení, že rozdíly nákladů mezi jednotlivými byty se u měření VIPA pohybují v rozsahu 10%. U nás mohu pokrýt celý rozsah, povolený vyhláškou.

Je pravdou, že díky Vaší propagaci způsobu měření VIPA přispíváte k tomu, aby její uživatelé dospěli k poznání, že rozdíly v nákladech jsou zanedbatelné a je možno přejít na dělení podle plochy. FrantaF

V tom je zásadní rozdíl, protože mezi spotřebou a teplotou není pevný vztah. A mohu se zeptat na čem závisí dosažená teplota když ne na „dodaném“ teple? To znamená, že mohu mít vysokou teplotu bez dodaného tepla a nízkou teplotu s dodaným teplem? Proč vlastně vytápíme?

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

Ve větě, která Vás podráždila, schází slovo „v pokoji“. Domníval jsem se, že znáte téma diskuse. Pevný vztah platí pouze pro uzavřené, isolované prostory, což byt ani pokoj není. Teplota v bytě je ovlivněna mnoha činiteli. Například počet lidí v bytě, spotřebiče v současné dobře vybavené domácnosti, činnost obyvatel v bytě, poloha bytu, oslunění bytu a jistě se najdou i další činitelé. V některé z dřívějších diskuzí se toto téma probíralo. Ano, mohu mít dostatečnou teplotu v místnosti při nízké dodávce tepla a nízkou teplotu při vyšší dodávce.

Váš způsob diskuse je úžasný, dovedete zdeformovat cokoliv a vyvodit z toho pitomost. Je to svým způsobem zábavné, ale nikoliv vtipné. Nechci zbytečně ztrácet čas, takže tuto diskuzi s Vámi končím. FrantaF