měření tepla
Dobrý den,
chtěl jsem se zeptat jestli má někdo zkušenosti s měřením tepla na vstupu do bytu metrologicky kalibrovaným měřičem tepla (tedy ne měření v místnostech) a jak vůbec uplatňovat polohové koeficienty na byt jako celek?
Náš bytový komplex je na tomto měření postaven, ale vyhláška ve spostě věcí již ne. S principem vyučtování problém ani tak není.
Např. byt 3+KK má jednu místnost, která je ochlazována 3-mi vnějšími „zateplenými“ zdmi a je stanoven koeficient. Problém však je, že spotřeba je měřena na vstupu do bytu a správce tedy ulatňuje koeficient podle jedné místnosti na celý byt. Je to správně?
Díky za odpověď Michal H.
Úvodem cituji: Kromě registrace účinku tepelné energie lze použít k rozdělení nákladů i přímé měření množství odebrané tepelné energie v GJ pro vytápění bytů (nebo i pro přípravu TUV); to však přichází v úvahu pouze u horizontálních bytových rozvodů tepla, tj. s jedním vstupem a výstupem tepla do bytu. Tento údaj o spotřebě množství tepelné energie tvoří spolu s korekcí na polohu bytu (místností bytu) spotřební číslo jednotky.
Moje poznámky. Není důležité, kdy toto měření přichází v úvahu. Rozhodující je, že se v uvedeném případě takto teplo měří. Jak pan Matějka, tak „lake“ správně pracují s koeficientem určeným pro celý byt jako vážený průměr koeficientů místností. Vahou ale nemůže být výkon otopného tělesa ale plocha pokoje (ani jsem to ve vyhlášce 372/2001 Sb. nenašel). Výkon otopného tělesa je totiž stanoven na základě plochy místnosti a také polohy místnosti. Korekce polohy by tak byla použita dvakrát. Na rozdíl od poměrového měření, známe v tomto případě skutečnou spotřebu a úkolem je určit pouze výši její korekce s ohledem na vyšší úniky nezaviněné uživatelem. Nesmíme odvozovat závěry ze znalosti poměrového měření, protože při něm nemáme skutečné spotřeby tepla, ale pouze jejich poměr. V diskuzích kolem korekcí byl vícekrát výkon otopného tělesa pro určení korekce zmiňován. Poznamenám pouze, že jeden ze součinitelů otopného tělesa v závislosti na výkonu tělesa slouží pro určení množství tepla zaznamenaného poměrovým měřidlem daného typu, ale při určení korekce na polohu nemá jeho použití oprávnění.
Já bych odpověděl na původní dotaz asi uklidněním tazatele, že je pro něj zřejmě výhodné, když správce použije koeficient z jeho jediné rohové místnosti pro celý byt, protože pak je velikost korekce nejvyšší. Dávám za pravdu těm, kteří říkají, že informace v dotazu nemohou stačit pro posouzení úrovně kvality rozdělení nákladů. Ani projekt otopné soustavy není pro stanovení korekce rozhodující, rozhodující je výše prostupů tepla. Dobré vyvážení otopné soustavy ovlivňuje spíše celkové ztráty (hrazené společně), tedy efektivitu systému vytápění, než výši spotřeby bytu.
Hodnota korekce může být určena několika způsoby, věrohodné hodnoty mohou vycházet z prostupů tepla vnějšími stěnami bytu (označil bych to jako obálku bytu). Počítat úniky prostupem u jednotlivých místností je zřejmě zbytečné. Jsou také jednoduché způsoby, které však nedávají spolehlivé výsledky právě pro rohové byty. Převzetí korekcí z jiného domu, který je úplně stejný se dá použít, avšak pouze tenkrát, když se přesvědčíme, že jsou korekce stanoveny správně.
FrantaF
Vážený pane Michale H., a ostatní,
v případě měření tepla z centrální otopné soustavy v domě do bytu(jednotky) jediným vstupním měřením = kalorimetrem, se stanovuje koeficient pro celý byt takto:
{(započítatelná podlahová plocha místnosti č.1 x koeficient polohy) + (započítatelná podlahová plocha místnosti č.2 x koeficient polohy) + (započítatelná podlahová plocha místnosti č.3 x koeficient polohy) + (… /další místnosti/)} : započítatelnou podlahovou plochou bytu
Matějka
Pane Matějko,
Váš návrh na stanovení koeficientů bytů mne zaujal. Je totiž nesprávný v tom smyslu, že ve srovnání s měřením pomocí indikátorů na radiátorech (dále IRTN) vnáší do výpočtu nesystematickou odchylku, a tím se celé rozúčtování stává nevěrohodným. Nezmiňujete se o autorství, zřejmě se jedná o nevhodné legislativní kutilství v některé správcovské firmě.
Váš výpočet totiž ignoruje skutečnost, že v bytě se netopí "průměrně" podle podlahové plochy, nýbrž zejména podle tepelných ztrát místností. Rohová místnost v nevýhodné poloze může spotřebovat až dvojnásobek tepla na dosažení shodné tepelné pohody ve srovnání s místností uprostřed domu. Korekce pomocí koeficientu místnosti se pak vztahuje na celou tuto zvýšenou spotřebu. Vámi navržený výpočet ignoruje toto nerovnoměrné rozdělení.
Porovnám Váš navržený postup s běžným výpočtem podle IRTN:
Koeficient polohy místnosti se vždy násobí spotřebou dílků IRTN konkrétní místnosti, nikoliv podlahovou plochou této místnosti. Korigována je tedy vždy celá zvýšená spotřeba tepelně náročné místnosti, nikoliv pouze průměr, jak je tomu ve Vašem návrhu. Podlahová plocha se používá, ale jinak: pouze pro vyčíslení základní složky. Metoda Vámi navržená tedy nelogicky pracuje s údajem, který se při výpočtech spotřební složky podle náměrů IRTN vůbec neuplatňuje.
Pokud bych měl navrhnout jednoduchou metodu, jak vypočítat koeficient polohy celého bytu, volil bych nejspíše tento postup:
(1) Koeficient polohy bytu pro účely vyhlášky 372/2001 Sb. se vypočte jako vážený průměr koeficientů jednotlivých místností; váhou je výkon topného tělesa v místnosti.
(2) Výkon se bere z projektu ÚT; k svépomocným dodatečným výměnám radiátorů se nepřihlíží.
(3) Do výkonu topného tělesa se zahrne i tepelný výkon neizolovaného potrubí vnitřního rozvodu tepelné energie v místnosti.
lake
„(2) Výkon se bere z projektu ÚT; k svépomocným dodatečným výměnám radiátorů se nepřihlíží.“
A co když projekt ÚT není k disposici?
Chcete-li mít výkresy, projektant ÚT vám zaměří topnou soustavu a zpracuje dokumentaci.
Individuální odchylky v osazení těles lze většinou poznat, nebo zjistit srovnáním s jinými byty v obdobné poloze.
lake
Děkuji za vysvětlení, správce to tedy dělá špatně. (on sám je prostě stanovil odhadem podle jiné budovy bez výpočtu)
M.H.
Rozvod topného media použitý ve vašem domě odpovídá pravděpodobně etážovému uspořádání. Vyhláška 372/2001 neplatí pro tyto etážové systémy, zkontrolujte si tedy, zda definice 'vytápění' v §2 vyhlášky pro vás platí. Pokud ne, rozúčtování zpravidla probíhá jednosložkově, pouze podle naměřené spotřeby odečtené na bytovém kalorimetru. Při tom se žádné koeficienty neuplatňují.
Pokud se rozpočítává s koeficienty, pak Vám musí váš rozúčtovatel na požádání poskytnout pravidla rozúčtování i příslušné koeficienty které používá pro všechny byty. Teprve až to zjistíte, je možné se o problému bavit dál.
lake
Vyhláška 372/2001 Sb. ve svém úvodu jasně stanoví, kdy se použije. V daném případě se vyhláška 372/2001 Sb. jednoznačně použije, byť diskutující lake tvrdí opak.
Pro topení se zdrojem tepla v bytě se vyhláška 372/2001 Sb. nepoužije.
Nevim co presne myslite etazovym topenim. Pokud je v dome spolecny rozvod a v kazdem byte kalorimetry, tak 372/2001 je nutne pouzit. ivo6
no jde o to, že jediný měřák je kalibrovaný kalorimetr na vstupu do bytu, jiné měření tela není v bytech. Je to stejné měření jako například o studené a teplé vody. Každý byt má jen svůj měřený okruh, kderý se dá samostatně uzavřít.
Michal H.
Stále nevím, jakou radu od nás očekáváte. Ptáte se "... jak vůbec uplatňovat polohové koeficienty na byt jako celek", ovšem na to vám musí odpovědět rozúčtovatel, my jeho metodiku neznáme.
Víme, že:
(1) že při rozpočítání nákladů na topení se ve vašem domě používají koeficienty polohy bytů podle vyhlášky 372/2001 Sb.,
(2) že koeficient polohy vašeho bytu má zřejmě hodnotu shodnou s koeficientem jedné konkrétní místnosti.
O správnosti jeho stanovení ani o správnosti vyúčtování tepla to ovšem neříká nic.
lake
dotaz zněl jasně, viz. první příspěvek,
Lze uplatnit polohový koeficient, stanovený pro jednu místnost, na celý byt, když je měření prováděno na patě bytu a ne v jednotlivých místnostech?
Ve vyhlášce je popisováno měření drtivou většinou na otopných tělesech v daných místnostech.
M.H.
Takže až zde ocitujete pravidla, kterými správce stanovuje koeficient pro celý byt, budu se k tomu moci vyjádřit. Už jsem to napsal ve svém prvním příspěvku. Zatím není jasné, co o stanovení korekcí víte a co se pouze domýšlíte.
lake
Poslední komentáře