Lhůta pro poskytnutí informací
Dobrý den,
prosím o radu všechny znalé – potřebovala bych zjistit, v jaké lhůtě musí výbor SVJ poskytnout/zpřístupnit vlastníkovi jednotky informace (na něž má nárok z NOZ, tedy nahlížet např. do smluv sjednaných společenstvím vlastníků a do podkladů, z nichž vychází určení výše jeho povinnosti podílet se na nákladech spojených se správou domu a pozemku a s dodávkou služeb spojených s užíváním jednotky, seznámit se, jak společenství vlastníků hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje, nahlížet do účetních knih a dokladů společenství vlastníků) a především kde přesně je tato lhůta vymezena či zakotvena, není-li v příslušných stanovách.
Tento problém řeší můj známý, jenž má už nějakou dobu podezření, že předseda jejich SVJ hospodaří tak trochu i do své kapsy (možná to znáte – provize ze zakázek zadaných firmám kamarádů apod.); známý by rád nahlédl do účetnictví, prohlédl si faktury apod., jenže pan předseda se vykrucuje, tu není k dispozici, tu se na něco vymlouvá nebo je prostě jen neochotný (a ostatní členové výboru mu svým jednáním či ignorancí jdou na ruku a většině ostatních vlastníků je to v podstatě fuk), takže můj známý se stále nějak nemůže domoci svého práva. A tak mě zajímá, jak by to mělo dle platné legislativy probíhat (Jak dlouho může být odbýván, bude-li žádat osobně? Jak dlouho má čekat na reakci, požádá-li písemně? A co dělat, když se odpovědi nedočká?), na co přesně má vlastník jednotky vůči výboru nárok, v jaké lhůtě mu musí být vyhověno, zda si předložené dokumenty třeba i smí vyfotit mobilem… a hlavně! která norma toto vše upravuje – to je pro mě velmi podstatná informace, aby dotyčný věděl, v jaké normě má oporu a nač se může odvolat.
Za všechny věcné odpovědi předem velmi děkuji.
Barbora Skřivanová, Pardubice
Ano, zákon sice říká, že člen SVJ má nárok na informace, jak píšete, ale další podrobnosti nezmiňuje. Od toho jsou stanovy, ty by měly určovat lhůty i způsoby poskytnutí informací, řešit otázku nákladů s tím spojených, atd. Takže je potřeba hledat tam. Jestli stanovy tyto věci neřeší, je potřeba je změnit.
Píšete: „Jestli stanovy tyto věci neřeší, je potřeba je změnit.“
Měnit stanovy, to je přece zdlouhavý proces a ani není v silách vlastníka ostatní vlastníky přinutit ke změně stanov.
Pokud členové stat. orgánu nereagují, upozornil bych je na to, že se obrátím na soud, a také na to, že ponesou odpovědnost dle § 159 NOZ za škody vzniklé neplněním si svých povinností. Pokud ani to nepomůže, tak soud.
Viléme, nebuď směšný a nestraš §159 NOZ, pokud jej neumíš použít.
Z čeho soudíš, že „neposkytnuté/neposkytování informací“ o hospodaření je v rozporu „s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí“ o kterém píše §159? Resp. kolik máš načtených rozsudků kde by se navrhovatel domáhal právě porušování §159 a alespoň trochu úspěšně?
Nepiš sem, v praxi nepoužitetelný pindy.
Pube,
jste hlupák a hulvát. Normálně bych na takového člověka nereagoval, ale odpovím kvůli ostatním čtenářům diskuse.
Ve smyslu § 159 je člen statutárního orgánu povinen vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře. Pokud SVJ neplní povinnosti vyplývající z ustanovení NOZ (vlastníkovi není umožněno dle § 1179 seznámit se, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje) a v souvislosti s tím vznikne SVJ škoda, může být na odpovědných členech SO vymáhána. Uváděl jsem přece, že vlastník může své právo na informace vymáhat soudně a bude-li úspěšný, jistě vzniknou SVJ soudní výlohy. Výlohy zbytečné (vzniklé zaviněním členů SO), které lze samozřejmě považovat za škodu, za kterou jsou členové SO zodpovědní. Dovedu si představit i situaci, kdy neposkytnutím informací, na které má vlastník právo ze zákona, mu může také vzniknout škoda (např. při prodeji bytu bude zájemce o byt požadovat informace o hospodaření SVJ, případně jiné informace o SVJ, které mu vlastník nebude moci poskytnout, což může mít vliv na prodejní cenu bytu).
Ohledně lhůty si nejdříve přečtěte Vaše stanovy. Nemáte-li lhůtu stanovenou ve stanovách, tak lhůta je 30 dní od doručení požadavku dle §10 odst. 1 NOZ s odkazem na §8 odst. 2 zák 67/2013. Poté prokazatelně požádejte o nahlédnutí do podkladů, které požadujete. Nebudete-li úspěšná obraťte se prokazatelně na shromáždění společenství o projednání a hlasování o povinnosti poskytnout požadované podklady k nahlédnutí. Nebudete-li opět úspěšná můžete se obrátit na soud jako přehlasovaný vlastník ve lhůtě 3/6 měs.. Ke kopírování můžete použít vlastní techniku např foto v mobilu, nesmí však poškozovat poskytnuté podklady. Nahlédnutí do účetních knih a dokladů požadujte zpětně maximálně do tří let. Závěrem: uvedené informace nemusí být správné, protože nejsem znalec právní problematiky. Diskuzní příspěvek je pouze informativní povahy a bez záruky.
Lhůta pro tento účel není.
Řídit se lze analogicky dle lhůt ve správním řízení.
Já většinou mám za „přiměřeně“ 30 dnů od dne prokazatelného doručení informace SVJ (doručení=datum z doručenky o uložení na poště). V požadavku je třeba uvést požadavek na stanovení termínu a místa k nahlížení. K archivaci nahlížení si připravte vlastní foto-techniku jinak se setkáte i s drzými požadavky jako je 60Kč/A4 apod. a taky audio a USB techniku.
Dále je třeba připravit se na obstrukce: jako třeba 600Kč za každou započatou hodinu (standartní požadavek „správce-loupežníka“ v my city) – přestože v §1179 NOZ nenajdete, že by nahlížení mělo/mohlo být za úplatu.
A nakonec je třeba vědět jak obstrukcemi zatočit: pokud v přiměřené době „osoba odpovědná za správu domu“ neumožní informace získat, je třeba se obrátit na soud. Náklady na získání informací, pak započtete jako pohledávku vůči „osoba odpovědné za správu domu“ (tedy SVJ)
PS: zjistěte si kdo ponese náklady na soudní výlohy pokud SVJ splní povinnost ještě před nařízením řízení ale po podání návrhu. Správní orgány nechávají toto většinou ke škodě navrhovatele ačkoli viníci nejsou. It takes courage.
Příjemný den všem diskutujícím. Na mnoha místech se vyskytují dotazy typu „do kdy je povinen výbor SVJ odpovědět vlastníku“. Přidám i svůj právní názor, byť s ním nemusíte souhlasit, ale vyplývá z obecných judikovaných zásad. Právní konstrukt (viz výše) opírající se o § 10 odst. 1 NOZ v korelaci s § 8 odst. 2 zák. č. 67/2013 Sb., … v platném znění, je zajímavý, ale nejsem si jistý, zda by byl pro soud přijatelný. Jde o to, že jde o návod, jak rozhodovat konkrétní „právní případy na základě výslovného ustanovení“ v NOZ. V případě mlčení výboru SVJ, nekomunikace, neodpovídání, dle mého názoru jde o klasickou ukázku tzv. „nečinnosti“, zde voleného orgánu společenství. Nepůjde tudíž o hmotněprávní jakousi „nemožnost“ řešit případ, ale o procesní problém. (Podle mne) nejblíže analogickým ustanovením je § 80 správního řádu, kde (zjednodušuji) pro případ nečinnosti rozhodne nadřízený orgán. Dle procesní konstrukce u SVJ je nadřízeným orgánem shromáždění. Čili – jak každý vidí – jsme v trošku bludném kruhu, protože sám (jeden) vlastník patrně shromáždění řádně nesvolá, aby nařídilo výboru jednat. Jak z toho ven? Domnívám se, že nejlépe je mít úpravu ve stanovách. Existuje ale i jiný pohled kolegů: výbor SVJ si musí počínat s péčí řádného hospodáře, přičemž dle § 1179 NOZ má každý jednotlivý vlastník zákonem dané právo. ALE POZOR: toto právo směřuje vůči „osobě odpovědné za správu domu …“. Je výbor SVJ touto osobou? Podle mne není. Osobou odpovědnou za správu domu je dle § 1190 NOZ opět „společenství vlastníků“. Výbor SVJ je dle jakýmsi právním konstruktem (=voleným orgánem právnické osoby) a volení lidé vykonávají to, co nenáleží vlastníku jednotky … atd. (velmi zkracuji). Zde musíme zabrousit do § 159 NOZ k orgánům právnických osob. Člen voleného orgánu (zde výboru SVJ) je zavázán tuto činnost vykonávat „s potřebnou loajalitou“ a „potřebnými znalostmi a pečlivostí“, čili si musí počínat tzv. s péčí „řádného hospodáře“. A teď POZOR: vůči komu je ze zákona zavázán takovýto člen výboru SVJ? No vůči těm členům společnosti, kteří jej volili, čili vůči každému jednotlivému vlastníku, kteří dohromady tvoří shromáždění vlastníků. Co z uvedeného vyplývá? Lhůtu podle mne zákonodárce v soukromoprávním vztahu (zde výbor SVJ vs vlastník) poměrně správně do zákona rigidně neurčil. A proč lhůta nebyla určena? Kdo ji určí? Každý dotaz, připomínka, podnět apod. se musí posoudit ad hoc. Triviální dotaz např. „kolik máme členů SVJ“ je odlišný od dotazu „kolik smluv a s jakými právníky bylo posouzeno/uzavřeno za uplynulých pět let funkčního období výboru“. Na rozdíl od prvního dotazu lze ve smyslu loajality členů voleného výboru požadovat odpověď „bez zbytečného odkladu“ (zajisté to každý výbor má hned v PC a může se podívat), poté u dotazu na smlouvy a právní posouzení si dohledání může vyžádat několik dnů, např. 14. A kdo určí lhůtu? Opět připomenu § 159 odst. 1 NOZ. Výbor SVJ je osobně zavázán zákonem svojí loajalitou vůči těm, kteří jej volili (vlastníkům jednotek). Je tak povinen se podřídit jejich vůli (pochopitelně ve smyslu rozsahu své působnosti jako voleného orgánu). Pokud proto někdo učiní dotaz na výbor SVJ, poté případ od případu požaduje např. sdělení některých informací, poté tento volitel určí volenému výboru SVJ i lhůtu, do kdy požaduje sdělení odpovědi. Existuje zde tak typická procesní analogie mezi tím, kdo je vlastník a tvoří vrcholný orgán společenství a tím, kdo má pro něj vykonávat nějakou činnosti (zde výbor SVJ). Jde o jakýsi pseudovztah nadřízenosti a podřízenosti. Výbor SVJ proto ve lhůtě určené vlastníkem SVJ dle mého názoru musí odpovědět. Pochopitelně zde je vhodné připomenout, že lhůta určená pro odpověď vlastníkem má být přiměřená případ od případu. Jelikož člen výboru SVJ je zavázán svojí loajalitou vůči právnické osobě, tudíž vůči jednotlivým členům, kteří ji tvoří, nesmí poté své povinnosti porušit např. tím, že dotaz vlastníka (spoluvlastníka právnické osoby) bude ignorovat. Je to stejné, jako kdyby ředitel firmy řekl jejímu vlastníku „ať si trhne nohou a že mu nic neřekne“. Myslím, že zítra by již ředitelem nebyl a vlastník by si tam dosadil někoho, kdo bude opravdu loajální. Tolik můj právní názor či rozbor, jak chcete. :-)
Poslední komentáře