Korespondenční volba Výboru SVJ - žádost o názory
Dobrý den, prosil bych Vaše názory, zda dle Vašeho názoru lze zakotvit do Stanov SVJ možnost korespondenčního hlasování o volbě členů Výboru SVJ – především s ohledem na §9 odst. 12 zákona 72/1994 v znění pozdějších změn, který uvádí že: k platnosti zvolení členů Výboru, nebo pověřeného vlastníka je zapotřebí, aby na SCHŮZI SHROMÁŽDĚNÍ byli přítomni vlastníci, kteří ...............
děkuji za Vaše vyjádření s pozdravem Petr Vávra
Vidím v možnosti korespondenčního hlasování ve srovnání s hlasováním na schůzi tyto problémy:
- Pokud by podpis hlasujícího nebyl ověřován, mohl by být falšován nebo naopak později podepisujícím zpochybňován – na schůzi je přece jenom jakýsi veřejný dohled a vzájemné svědectví.
- Je obtížné vést před korespondenčním hlasováním diskusi, která často vyjasní, o čem se hlasuje, a dá zaznít názorům ze všech stran. Zrovna u voleb členů výboru je vhodné, aby se kandidáti aspoň představili, popř. zodpověděli dotazy.
- Pokud by se mělo o něčem hlasovat tajně, nelze při korespondenčním hlasování zabránit kupování hlasů nebo hlasování pod nátlakem – ledaže by konkurenčně složená volební komise obcházela v předem vyhlášenou dobu s urnou a hlasovacími lístky hlasující – to už by ale bylo jednodušší a spolehlivější svolat na onu dobu schůzi.
jestli ze je tam uvedeno…:je zapotřebí, aby na SCHŮZI SHROMÁŽDĚNÍ byli přítomni vlastníci, ......tak na co chcete dopisovani?.A jak si takovou korespondenci listek predstavujete …napsat neco a podepsat tot vse???. Ja bych s tím nesouhlasil.S pozdravem
Představa je zcela jednoduchá, na kartičku se napíše znění návrhu, vlastník vyznačí svůj souhlas a podepíše se. Nesouhlas není třeba vyznačovat, nevyznačení souhlasu nebo nedodání kartičky se pokládá za nesouhlas s návrhem.
Jednoduché, funkční, je třeba doladit detaily.
Součásná právní úprava korespondeční rozhodování bohužel neumožňuje.
Václav
Nedodání kartičky nebo nesouhlas na kartičce má různý význam v případě, kdy je kvórum počítáno z přítomných, protože nedodaná kartička=nepřítomnost a dodaná kartička s hlasem pro či proti=přítomnost (záleží ovšem na Stanovách, přítomnost může být definována méně vhodněji třeba jako počet vyzvednutých kartiček).
Při korespondenčním hlasování „přítomnost či nepřítomnost“ z pochopitelných důvodů nehraje žádnou roli. (Přítomnost či nepřítomnost kde?)
Václav
Při korespondenčním hlasování jde o oslovení a účast 100% všech vlastníků, proto je zbytečné uvažovat o přítomnosti, nebo nepřítomnosti.
Pokud by neplatily mé výhrady výše („Ad korespondenční hlasování“), šel by pojem „přítomný“ nahradit obecnějším pojmem „hlasující“ či „účastnící se hlasování“.
Nerozlišování neodevzdané kartičky (tj. neúčasti na hlasování, „nepřítomnosti“ při hlasování) a hlasu proti (tj. odevzdání kartičky s vyznačeným nesouhlasem) by pak zbytečně ztěžovalo přijetí rozhodnutí shromáždění v těch případech, kdy zákonu stačí nějaká většina počítaná z přítomných.
Nedomnívám se, že současná právní úprava korespondenční hlasování neumožňuje.
ZoVB pouze korespondenční hlasování neupravuje, tj. ani nepovoluje, ani nezakazuje.
Protože ZoVB patří do soukromého práva, tak platí, co není zákonem zakázáno, je povoleno.
Vzorové stanovy v čl. XII dokonce korespondenční hlasování výslovně upravují. Předpokládám, že na vydání nařízení vlády, kterým se vydávají vzorové stanovy, se podílel nějaký právník. NV by mělo dokonce procházet Legislativní radou vlády. Že by LRV a samotná vláda schválila nesmysl? Jsem v dobré víře, že vzorové stanovy schválili s náležitou péčí, odpovídající vysokým postům ve státě, které zastávají. Já jsem se pouze inspiroval při tvorbě našich stanov a možnost korespondenčního hlasování rozšířil nad úpravu obsaženou v NV.
Aby se odstranila nejasnost, zda je možné korespondenční hlasování, návrh nového zákona ho výslovně upravuje.
Judikaturu v této oblasti jsem nenašel.
Ale domnívám se, že pokud bude korespondenční hlasování upraveno v řádně schválených stanovách, pokud bude řádně doloženo, tak by soud měl přihlédnout k tomu, jaká je vůle SVJ a jako druhořadé by měl posoudit způsob tvorby této vůle.
O skutečnosti, že ZoVB je dílo legislativně technicky chatrné, se píše v literatuře. Členové SVJ by neměli trpět za to, že 282 nejvyšších několik let úspěšně sabotuje přijetí úpravy korespondenčního hlasování výslovně do zákona, když absence pozitivní úpravy vyvolává u některých jedinců pochybnosti.
Hezký den! PavelSVJ@centrum.cz
§ 11 odstavec 1 – 6 upravuje rozhodování vlastníků. Protože tam NENÍ uvedeno, že vlastníci takto rozhodují, NEDOHODNOU-LI SE JINAK nebo NESTANOVÍ-LI STANOVY JINAK, ani tam není uvedeno, že vlastníci rozhodují ZEJMÉNA uvedeným způsobem, jedná se o taxativní výčet, který není možné svévolně rozšiřovat.
Takže, ačkoli ZoVB explicitně korespondenční (dálkové) rozhodování vlastníků nezakazuje, tím, že ve výše citovaných odstavcích taxativne vymezuje způsob rozhodování, současně jiné způsoby rozhodování nepřipouští.
Právní logika není matematická logika. Zejména je třeba rozlišovat výčet příkladů a taxativní výčet.
(Sám jsem zastáncem dálkového rozhodování, ale to sem nepatří, v danou chvíli musím ctít zákon.)
Václav
- S ohledem na Ústavu a LZPS (Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá) se domnívám, že ZoVB neukládá povinnost přijímat rozhodnutí pouze na shromáždění. Přijímání rozhodnutí mimo shromáždění nezakazuje.
- Rozhodovat mimo shromáždění výslovně upravuje čl. XII nařízení vlády 371/2004 Sb.
- KS Plzeň dovodil, že souhlas vlastníků může být udělen či odvolán i mimo shromáždění vlastníků (18 Co 196/2005–159 ze dne 26.září 2005)
- Korespondenční hlasování je upraveno v řadě stanov publikovaných na www. Zatím nevím o žalobě, kterou by vyhráli zastánci názoru, že korespondenční hlasování je nepřípustné.
- Návrh nového ZoVB korespondenční hlasování již výslovně upravuje.
Hezký den! PavelSVJ@centrum.cz
Vážený pane PavleSVJ,
děkuji za názor.
Ad 1. ZoVB taxativně vyjmenovává způsoby rozhodování společenství.
Ad 2. Ocituji článek XII vzorových stanov:
„Zvláštní způsob rozhodování ve společenství V případech, kdy je podle zákona o vlastnictví bytů potřebný souhlas všech členů společenství (§ 11 odst. 5 a § 13 odst. 3), může být tento souhlas vyjádřen jednotlivými členy společenství také mimo schůzi shromáždění písemně na jedné listině či na více listinách, které obsahují označení záležitosti, k níž je souhlas vydáván, datum a podpisy členů společenství.“
Pro platnost rozhodnutí přijatého „korespondečně“ totiž stanoví dvě podmínky:
Musí jít o záležitost, kde je potřebný souhlas všech členů společenství (cituji). Pro platnost musí všichni členové souhlasit s rozhodnutím (lze dovodit).
Myslím, že právě druhý bod je podstatný. Pokud budou všichni souhlasit, pak asi není co řešit a na způsobu přijetí rozhodnutí zas až tolik nezáleží.
Takovou situaci tu ale neřešíme, takže vzorové stanovy jsou irelevantní.
Ad 3. Názor KS v Plzni je zajímavý. Je možné se s ním seznámit? Jednalo se v daném případě o souhlas všech vlastníků? Děkuji.
Ad 4 a 5. Souhlas.
Václav
Opravdu s Vámi souhlasím, shromáždění je nejvyšší orgán SVJ a pokud se vlastníkům nechce jednou za rok popř. 2 X dojít na schůzi, udělat si čas na rozhodování o svojem majetku(podílu) , vážený Kostasi: " Ať jdou tacoví vlastníci DO HAJZLU… "
Rovněž bych byl rád, kdyby společenství mohlo rozhodovat korespondenčně. Zatím to nelze.
FilipN
Já osobně bych to taky brala. Máme ve společenství starší lidi, kteří se sice zajímají o dění v domě, ale jedna nemůže sejít po schodech do sušárny kde probíhají schůze. Další špatně slyší, takže je lepší s ní jednat samostatně a patřičně ji to vykřičet apod. A v případě, že se hlasuje podle podílů tak si myslím, že korespondeční hlasování by mělo být platné.Alena
Poslední komentáře