Kooptovaný člen výboru
Na našem SVJ odstupuje člen výboru a zároveň předseda,pokud řádně zvolený náhradník nenastoupí na jeho místo, je uvažováno, že bude kooptován člen SVJ, který tedy není zvolen (do doby, než se sejde Shromáždění vlastníků a provede volbu). Vyberou si ho zbývající dva členové výboru, na „přechodnou“ dobu zapíší do rejstříku, ovšem mně jde o to, jak mezi sebou tento tříčlenný výbor vybere předsedu. Může být kooptovaný člen rejstříkově zapsaným předsedou výboru ? Co to umožňuje? Druhá možnost je, že předsedou se stane některý ze zbývajících členů, pak se ptám, zda kooptovaný člen může ve výboru volit předsedu? A třetí možnost – co když mezi sebou předsedu nezvolí, co se stane ? Lze vymazat toho původního ?
Rozmarýnko,
situaci řeší § 1221 a § 246/2 NOZ. Tj. pokud nemáte výslovně ve stanovách uvedeno, že nesmí proběhnout kooptace, tak kooptace proběhnout může. Úplně stačí, když stanovy kooptaci neřeší, pak platí přímo zákon.
Kooptovaný člen má práva a povinnosti jako řádně zvolený člen.
Hezký den!
Pavel
Pavle, nemáte pravdu, neosuhlasím s vámi. Radíte tady porušovat stanovy. Když je všechhno v zákoně, pak není potřeba mít stanovy. To je podle vašeho názoru. Ještě že nebydlím s vámi v domě.
Tečko,
NOZ je základní předpis soukromého práva ve kterém platí, že co není zakázáno je dovoleno.
§ 246/2 NOZ má návětí „Neurčují-li stanovy jinak“ a pokračuje tím, že lze kooptovat.
Pokud stanovy kooptaci zakáží, tak se kooptovat nesmí.
Pokud stanovy mlčí, tak lze kooptovat podle § 246/2 NOZ.
Aby stanovy výslovně povolovaly kooptaci je nadbytečné, ale možné.
Úplně stejně je to s volebním obdobím volených orgánů (§ 246/1) nebo lhůtou pro svolání shromáždění (§ 249/1). Přednost má úprava ve stanovách, ale když úprava ve stanovách chybí, tak platí přímo úprava podle NOZ.
Hezký den!
Pavel
Když podle vás platí, že co není zakázáno je dovoleno, tak proč schvalujeme stanovy. Stačí schválit to, co tvrdíte: co není zakázáno, je dovoleno. Dobře tam u vás taháte vaše členy za nos. No, když se dají… a žerou vám to.
§246 odst.2:Neurčují-li stanovy jinak......
Ale co když stanovy jednoznačně určují,že členem statutárního orgánu může být pouze právnická(fyzická) osoba řádně zvolená shromážděním vlastníků.I poté má přednost zákon,nebo jeho zpřísnění ve stanovách? JaVa
JaVo,
již jsem uváděl: „Pokud stanovy kooptaci zakáží, tak se kooptovat nesmí.“
Považuji to za nerozumné, ale pokud je to vůle členů.....
Hezký den!
Pavel
A co v případě,že z tříčlenného výboru odstoupí najednou dva
jeho členové.I pak platí zákon(§ 246 odst.2),nebo stanovy a usnesení
shromáždění?V § 246 odst.2) stojí ,že,cituji:
jejichž počet neklesl pod polovinu, kooptovat náhradní členy do
nejbližšího zasedání orgánu příslušného k volbě.
Tzn.,že v případěm,když zůstane pouze jeden člen výboru ze tří,klesl počet členů výboru pod polovinu a možnost kooptovat nového člena výboru, tím pádem padá.Nebo se opět mýlím a zákonodárce má jiný výklad?
A jak to bude v případě,že SVJ má pouze předsedu?On si také bude moci vybrat(kooptovat) svého nástupce bez usnesení shromáždění vlastníků?
JaVa
Je ve stanovách uvedno, že nemůžeme vysadit vchodové dveře? Není. Je v zákoně uvedno, že nemůžeme vysadit vchodové dveře? Taky není. Tak je vysadíme a budeme bez dveří. Pavle, to co uvádíte je návod na nedodržování stanov jako vyšitý. U vás to takto probíhá? No tě pic.
Obecně platí to co máte (nebo nemáte) ve Stanovách,
pokud to neodporuje jiným zákonným předpisům.
Co není zakázáno to je dovoleno, zejména pokud to nikomu nevadí.
Pokud máte ve svých stanovách uvedenu klauzuli, o možnosti kooptovat do
výboru vašeho SVJ shromážděním vlastníků předem řádně schválené
tzv.náhradní členy výboru,pak je to možné.Ovšem pouze do nejbližšího
možného termínu řádně svolaného shromáždění vlastníků,kde se tato
dočasná situace zlegalizuje.Jestliže to ve svých stanovách nemáte a
nikoho jste si předem neodsouhlasili,tak váš výbor SVJ, si nemůže jen tak
od boku někoho vybrat a dokonce zapsat do RS.Členy statutárního orgánu SVJ
volí nejvyšší orgán SVJ a tím je shromáždění vlastníků:§
1208 písm. c) z.č. 89/2012 Sb.,.
JaVa
JaVo,
podle § 246/2 NOZ nemáte pravdu.
Kooptaci nemusíte mít uvedenu ve stanovách, potom platí přímo ze zákona.
Kooptovaným členem výboru může být kdokoliv, nikoliv pouze náhradník.
Pokud je zvolen náhradník, tak se posouvá na místo člena ve výboru bez kooptace.
Hezký den!
Pavel
Pokud je ve stanovách uvedeno,že členy statutárního orgánu volí shromáždění vlastníků,tak předpokládám,že si výbor SVJ nemůže sám, bez usnesení shromáždění určit,kdo nahradí odstupujícího člena.Podotýkám,že je to pouze můj subjektivní názor na konkrétní příklad a mýliti se, je lidské. JaVa
JaVo,
pokud by muselo volit každého člena výboru shromáždění, pak by kooptace neměla smysl.
Kooptace je náhradní způsob doplnění výboru do dalšího shromáždění.
Hezký den!
Pavel
Kooptace se může prodražit – kolek 2000 Kč za kooptovaného a další kolek, pokud shromáždění vlastníků kooptovaného odvolá. Když výbor na program shromáždění vlastníků nedá potvrzení kooptace, tak by ho šlo odvolat až na dalším shromáždění vlastníků, které by svolal někdo mimo výbor a musel by si sehnat příslušná kvóra pro svolání shromáždění a pak více než 50% hlasů na usnášeníschopném shromáždění. Chápu to tak správně?
Ne nechápete to správně! Mandát kooptovaného člena automaticky zaniká prvním usnášeníschopným shromážděním. Vždy! A to přímo ze zákona.
Ano čistě teoreticky je možné nedat volbu člena výboru na program, ale to smrdí průšvihem. U soudu už uvařili výbory za drobnější formální pochybení. A tohle je čistě formální věc.
Mnohem pravděpodobnější je, že se shromáždění rozhádá a nedokáže nikoho zvolit. Hodně stanov ukládá k volbě statutára 50%+ VŠECH podílů. Což mnohdy vyžaduje jednomyslnost na shromáždění. A se nemusí podařit.
Potom se shromáždění může shodnout, že se neshodne a volbu odložit. Případně někteří vlastníci odejdou a padne usnášeníschopnost.
Pak se tedy sejde výbor znovu a provede novou kooptaci do dalšího shromáždění. Popřípadě může ještě zkusit (pokud to umožňují stanovy) volbu per rollam. A teprve pokud žádný z kandidátů nezíská potřebnou většinu, tak provést kooptaci.
Dobry den, po kooptaci za dobrovolne odstupujiciho clena vyboru se nepodarilo 2× usporadat usnasenischopne shromazdeni. Nicmene nekdo vyhrabal judikaturu z roku 2009, ze kooptaci je platna do dalsiho shromazdeni. Tudiz se kooptovany clen vymazal po neusnasenischopnem shromazdeni podanim na obchodni rejstrik a ten udelal vymaz k datu 2 roky zpetne?! To je padle na hlavu. Prosim o pravni vyklad. Dekuji
Kooptovaný člen je člen výboru, má stejná práva a povinnosti, může být tedy i zvolen předsedou
Poslední komentáře