Kogentní § 8 zákona č. 67/2013 Sb.

Vložil Jaroslav (bez ověření), 30. Květen 2024 - 19:15 ::

Je § 8 zákona č. 67/2013 Sb. kogentní nebo dispozitivní? Děkuji.

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil Zdenek 22, 31. Květen 2024 - 7:18

    Pane Jaroslave, a čtete někde dřív v zákoně č. 67/2013 Sb., že si jeho § 8 můžete upravit podle svého uvážení?

    Vložil Justitianus, 30. Květen 2024 - 22:49
    • Jaroslav se táže: „Je § 8 zákona č. 67/2013 Sb. kogentní nebo dispozitivní?“

    Dotaz je nejednoznačný. Ustanovení § 8 obsahuje více právních norem (napočítal jsem jich nejméně sedm). O kterou z nich Vám jde ?

    Justitianus

    Vložil Jaroslav2 (bez ověření), 31. Květen 2024 - 7:19

    Mám na mysli počet dnů na předložení námitek. Děkuji

    Vložil Justitianus, 31. Květen 2024 - 13:44
    • „Mám na mysli počet dnů na předložení námitek.“

    Takže Vám jde o zákonem určenou lhůtu 30 dnů na předložení námitek ke způsobu a obsahu vyúčtování. Jistě Vám neušlo, že k tomu zákon stanoví i toto: „Nepředloží-li příjemce služeb námitky v této lhůtě, platí, že se způsobem a obsahem vyúčtování souhlasí.“ Podle toho je třeba posoudit význam lhůty 30 dnů.

    Jde o právní domněnku, v tomto případě nevyvratitelnou.

    • Právní domněnka staví na lidské zkušenosti a předpokládá, že k domnívané skutečnosti i reálně došlo (a pouze situaci v zájmu právní jistoty staví „najisto“).
    • Právní domněnky a fikce mohou být platně založeny toliko zákonem, a nikoliv smluvním ujednáním stran.
    • Výrazem „platí, že …“ se označuje nevyvratitelná právní domněnka.
    • U právní domněnky nevyvratitelné následek nastává bez ohledu na vůli účastníků právního vztahu. Takovou domněnku nelze dodatečně vyvrátit, i kdyby se ukázalo, že byla nesprávná.

    Jestliže si s poskytovatelem ujednáte delší lhůtu, soud k tomu nepřihlédne a může označit takové ujednání za nulitní (neplatné od samého počátku). Uplynutím třiceti dnů jste ztratil možnost podat námitku a souhlasil jste se způsobem a obsahem vyúčtování.

    Jestliže si s poskytovatelem ujednáte kratší lhůtu, soud to může posoudit jako porušení veřejného pořádku, nebo porušení práva týkajícího se postavení osob (2012/89/§1/2). Příjemce služby je totiž v závazkovém vztahu slabší stranou a náleží mu z toho důvodu zvýšená zákonná ochrana. Ujednání zkracující jeho práva může soud označit za neplatné.

    Justitianus

    Vložil Jaroslav2 (bez ověření), 31. Květen 2024 - 14:18

    „Nepředloží-li příjemce služeb námitky v této lhůtě“. Předpokládám, že je tím myšleno předložit do „sféry dispozice“ do 30 dnů, tedy nikoli pouze odeslat.

    Vložil Zdenek 22, 31. Květen 2024 - 13:55

    Může však příjemce služeb vznést námitky po více než 30 dnech? Aktuální odpověď na tuto otázku je ano. Ani po novele zákona č. 67/2013 není dle mého názoru odpověď jiná. Třicetidenní lhůta k podání námitek ke způsobu a obsahu vyúčtování je lhůtou pořádkovou. Je třeba však brát v úvahu, že nebude možné ze strany uživatele požadovat smluvní pokutu za období, kdy platila fikce, že vyúčtování bylo řádné (Krajský soud v Ostravě, 57 Co 63/2022).

    Více viz zde.

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".