• „Mám na mysli počet dnů na předložení námitek.“

Takže Vám jde o zákonem určenou lhůtu 30 dnů na předložení námitek ke způsobu a obsahu vyúčtování. Jistě Vám neušlo, že k tomu zákon stanoví i toto: „Nepředloží-li příjemce služeb námitky v této lhůtě, platí, že se způsobem a obsahem vyúčtování souhlasí.“ Podle toho je třeba posoudit význam lhůty 30 dnů.

Jde o právní domněnku, v tomto případě nevyvratitelnou.

• Právní domněnka staví na lidské zkušenosti a předpokládá, že k domnívané skutečnosti i reálně došlo (a pouze situaci v zájmu právní jistoty staví „najisto“).
• Právní domněnky a fikce mohou být platně založeny toliko zákonem, a nikoliv smluvním ujednáním stran.
• Výrazem „platí, že …“ se označuje nevyvratitelná právní domněnka.
• U právní domněnky nevyvratitelné následek nastává bez ohledu na vůli účastníků právního vztahu. Takovou domněnku nelze dodatečně vyvrátit, i kdyby se ukázalo, že byla nesprávná.

Jestliže si s poskytovatelem ujednáte delší lhůtu, soud k tomu nepřihlédne a může označit takové ujednání za nulitní (neplatné od samého počátku). Uplynutím třiceti dnů jste ztratil možnost podat námitku a souhlasil jste se způsobem a obsahem vyúčtování.

Jestliže si s poskytovatelem ujednáte kratší lhůtu, soud to může posoudit jako porušení veřejného pořádku, nebo porušení práva týkajícího se postavení osob (2012/89/§1/2). Příjemce služby je totiž v závazkovém vztahu slabší stranou a náleží mu z toho důvodu zvýšená zákonná ochrana. Ujednání zkracující jeho práva může soud označit za neplatné.

Justitianus