Kdo vlastní okna?
Koupili jsme byt, ve kterém jsou kastlíková okna. Nyní společenství zvažuje jejich výměnu za klasická eurookna. Nemůžeme se však dohodnout, jak má být výměna oken financována – zda z „FO“ nebo úhradou jednotlivými vlastníky či „napůl“. V prohlášení vlastníka je vlastnictví oken definováno takto: „K vlastnictví jednotky patří – vnitřní dveře a vnitřní okna nacházející se uvnitř jednotky, jakož i vnitřní a vnější strany vstupních dveří a oken příslušejících k jednotce“. Nikdo z nejstarších členů, kteří toto prohlášení tvořili a podepisovali bohužel netuší, co tím je myšleno. Nevíte někdo, prosím, jaký je správný výklad tohoto ustanovení prohlášení vlastníka?
Podle mého názoru nepatří ve vašem SVJ z oken v bytech do společných částí domu nic. Proto by měla být jejich výměna hrazena vlastníky jednotek, nejlépe asi jednorázovým příspěvkem každého vlastníka jednotky na účet SVJ, aby mohla být z účtu uhrazena celková částka faktury (za okna v bytech i za okna ve společných částech domu).
Z tzv. „FO“ může být hrazena výměna oken ve společných částech domu.
Pokud byste se dohodli, že uhradíte celkovou částku za výměnu oken z tzv. „FO“, protože např. někteří vlastníci nemají k dispozici dostatek finančních prostředků, měli by vlastníci jednotek následně prostředky do „FO“ vrátit např. formou zvýšených měsíčních příspěvků.
Důležité bude řádně vyčíslit dlužné částky. Na nákladech za okna ve společných prostorech se budou podílet všichni podle spoluvlastnických podílů (nemáte-li jinou dohodu uzavřenou se všemi), na nákladech za okna v bytech by to mělo být podle počtu a typů oken v bytech.
Vážená paní Klainová, velmi si vážím vaší účasti na tomto prospěšném diskuzním foru a z vašich odpovědí či jiných forem sdělení čerpám cenné informace a převážně se ztotožňuji s vašimi příspěvky, přestože nejsem odborník na účetnictví. V případě polemiky o vlastnictví oken v domech kde je SVJ však mám odlišný názor z prostého důvodu. Opláštění domu, kromě jeho nosné obvodové konstrukce, tvoří i výplně otvorů pro okna a venkovní dveře vchodů do domu. Bez oken v bytech by plášť domu nebyl úplný a byty bez oken by nebyly k bydlení. Proto jsem názoru, že není logické dělit okna na 2 skupiny, z nichž jedna spadá do vlastnictví příslušných bytových jednotek a druhá do společných částí domu, z titulu že není součásti bytů. Vlastnictvím bytu také není obvodová část nosné konstrukce domu (zdivo, panel)obepínající byt. Tak jako má některý byt více oken, tak má jiný byt prostě zase větší podíl z plochy obvodového pláště domu např. rohový byt. Na vině trvajících sporů nejen kolem oken je prostě špatný ZoVB, to víme. Považuji proto za logické a rozumné v této záležitosti přijmout pro posuzování vlastnictví oken u SVJ závěr, že všechna okna v opláštění domu jsou ve společném vlastnictví vlastníků bytových jednotek, podle výše spoluvlastnického podílu odpovídajícímu „Prohlášení vlastníka“. Svůj názor opírám i o stanovisko MMR, které spolu se Zeměměřičským a katastrálním úřadem zastává stejný názor. Dokladem pro mne je písemné vyjádření na můj dotaz od MMR, které mohu poskytnout, od ředitelky odboru bytové politiky. Nemá ovšem váhu zákonného ustanovení. V novém zákoně bude jistě tato vada, tak jako řada jiných vad, jež jsou předmětem oprávněných kritik a polemik na tomto diskuz. foru, odstraněna. Už aby to bylo. Pro ostatní čtenáře.Do té doby by bylo vhodné při výměně zejména odlišných názorů diskutujících zachovat chladnou hlavu a oprostit se všelikých a zbytečných invektiv, které nikomu z nás v řešení, většinou společných problémů nepomohou. Naopak nám všem pomohou jen seriozní, věcné a odborně fundovavané informace, rady či názory od odborníků, jmezi něž jistě patří i pí Klainová a další, kteří je nezištně poskytují ostatním zadarmo. Važme si toho. k.kolar@centrum.cz
Vážený pane, děkuji Vám za morální podporu. Naprosto s Vámi souhlasím, protože jsem sama dlouho prohlašovala, že okna, balkony, lodžie…. tvoří plášť domu a tudíž patří do společných částí domu. Následně jsem byla přesvědčena, že přednost má prohlášení vlastníka.
I já mám k dispozici několik stanovisek MMR, která bohužel nemají váhu zákonného ustanovení. Ustanovení návrhu zákona z roku 2005 (sněmovní tisk 1118) jsem připomínkovala od listopadu 2004, takže celkem vím, o čem diskutuji. Občas mám ale dojem, že se autoři návrhu zákona v problematice přesně neorientují. Uvidíme, co předloží v říjnu 2007 vládě ke schválení. Obávám se ale, že oknům v bytech se návrh zákona opět vyhne. Ráda se ale nechám překvapit. Srdečně zdraví N. Klainová
Vše podle mého názoru je špatně. Fond oprav slouží k opravám částí domů. Definici opravy snad není třeba vysvětlovat. Výměna oken není tudíž opravou. Zaplatit cenu oken by měl každý sám podle ceny typů oken. S podílovým financováním nesouhlasím, protože podílově se každý vyrovnal již při placení bytu. Příklad: za novou rohožku u vstupních dveří zaplatí každý svůj díl určený počtem osob v domě a nikoliv podíl podle velikosti bytu. Proto jsou zavádějící a neuznatelné požadavky dotovat fond oprav částkami vypočtenými z podílu podlahové plochy bytu.
Přečtěte si, prosím, znovu moji odpověď, na kterou jste reagoval. V ní jsem rozlišovala okna v bytech a okna ve společných prostorech. To je dost podstatné. Hrazení výměny oken v bytech z tzv. „FO“ bylo myšleno jako dočasná půjčka, kterou musí vlastníci bytů vrátit.
Klainová, Klainová! Vy pořád s tou dohodou!
Uvědomte si už jednou, že dohody mimo shromáždění můžeme akceptovat jen ve výjimečných případech, kdy jsou potíže se shromážděním (svolání, patový stav).
Okna jsou většinou součástí fasády.
Ve většině případů odpovídá plocha bytů i ploše oken.
Vážený pane, snažím se na portálu pomáhat radou. Třeba bych si za to zasloužila i slušnější oslovení, např. paní Klainová.
Vy jste se neráčil podepsat, přesto Vám odpovím. Mé rady nemusí být samozřejmě vzhledem k děravému ZoVB vždy stoprocentně správné. Od toho je tu diskuse a většinou se vede slušnou formou.
Za dohodami si stojím. Nevím, co proti nim máte. Zákon je umožňuje v § 13 odst. 1 a v § 15 odst. 1, aniž by stanovil, že je možné dohody akceptovat pouze ve výjimečných případech, jak píšete. Dohody mohou být akceptovány vždy, když se vlastníci dokáží dohodnout.
Té vaší „dohody“ jsem si už všimnul dříve. Mylně se domníváte, že to je něco jiného, než rozhodnutí shromáždění.
Tak trochu na tom něco bude, dle formulace zákona. Ale co je pak tou dohodou vlastně myšleno, když ne rozhodnutí shromáždění? Souhlas všech vlastníků, nebo tří čtvrtin, nebo poloviny? Jak vy se ve společenství vlastně „dohadujete“?
Prostě zbytečně to komplikujete. Rozhodnutí shromáždění je závazné pro všechny členy společenství, tak na co nějaké další dohody?
Poslední komentáře