Je tento výrok pravdivý?
Výrok zní: „Pokud se vlastník k návrhu ve lhůtě nevyjádři, má se za to, že je proti přijetí navrhovaného usnesení“. Lze prohlásit, že člen svj, který se při hlasování nevyjádří je proti přijetí nevrhovaného usnesení? Uvítám vaše názory.
Oba dosavadní diskutující se mýlí – Vavřinec i Zdenek 22.
- Vavřinec se nesprávně domnívá, že postačí rozlišovat pouze hlasy „PRO“ a „nikoli-PRO“.
- Zdenek 22 nesprávně tvrdí, že rozhodující jsou pouze hlasy „PRO“.
To ovšem není pravda! Oba diskutující vůbec neberou v úvahu znění zákona č. 89/2012 Sb. Z toho plyne, že kromě hlasu „PRO“ má klíčový význam rozlišit i hlas „PROTI“, případně zjistit kdo vůbec nehlasoval.
Zdůvodnění
Podle § 1212 zákona č. 89/2012 Sb. (rozhodování mimo zasedání) platí, že k platnosti hlasování se vyžaduje vyjádření vlastníka jednotky s uvedením dne, měsíce a roku, kdy bylo učiněno, podepsané vlastní rukou na listině obsahující plné znění návrhu rozhodnutí. Z uvedeného plyne a contrario, že u vlastníka, který tuto podmínku nesplnil, nejde vůbec o platné hlasování. Nevyjádřil se tedy ani pro návrh, ani proti návrhu. Nelze mu svévolně a v rozporu s jeho projevenou vůlí přidělit hlas „PROTI“.
Tento závěr obstojí bez ohledu na to zda se hlasovalo na shromáždění, podepisováním listiny, odesíláním emailu nebo pomocí aplikace v mobilním telefonu.
Když jsme si osvětlili co o věci praví zákon, je tedy možno přikročit k posouzení pravdivosti výroku z úvodního dotazu pana taz:
| VÝROK JE NEPRAVDIVÝ. |
Pan taz popisuje podvod: falšování výsledků hlasování. Není-li shromáždění usnášeníschopné, nelze o ničem platně hlasovat. Při postupu naznačeném panem taz by se ovšem podvodem doplnily hlasy „PROTI“ u všech nepřítomných a u těch, kdo se hlasování zdrželi. Z nulitního (absolutně neplatného) hlasování na neusnášeníschopném shromáždění by se takto v zápise dalo vyrobit zdánlivě platné hlasování s účastí 100%.
Přidám ještě jeden argument; ono postačuje přečíst si to v zákoně.
Podle § 1209 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. platí, že je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti týkající se správy domu a pozemku rozhodl. Z uvedeného plyne, že právo obrátit se na soud má pouze přehlasovaný vlastník, tedy ten, kdo hlasoval „PROTI“. Toto právo však nemá vlastník který nebyl při hlasování přítomen, ani vlastník který sice přítomen byl, ale neodevzdal platný hlas (zdržel se hlasování, tedy nehlasoval ani pro, ani proti).
Soudy všech stupňů vždy zjišťují, zda žalobce je „přehlasovaným vlastníkem“. Není-li tomu tak, soud žalobu podle § 1209 odst. 1 zamítne, aniž by se zabýval jejím obsahem. Rozlišení hlasu „PROTI“ a „ZDRŽEL SE“ má tedy zásadní důležitost pro možnost soudní obrany vlastníka.
Justitianus
„má klíčový význam rozlišit i hlas „PROTI““
Vložil Justitianus, 19. Srpen 2020 – 1:03
Uveďte §. §, z něhož by Vámi tvrzené plynulo, v obč.z. není.
„právo obrátit se na soud má pouze přehlasovaný vlastník, tedy ten,
kdo hlasoval „PROTI“. Toto právo však nemá vlastník který nebyl při
hlasování přítomen, ani vlastník který sice přítomen byl, ale neodevzdal
platný hlas (zdržel se hlasování, tedy nehlasoval ani pro, ani proti).“
Vložil Justitianus, 19. Srpen 2020 – 1:03
Uveďte §. §, z něhož by Vámi tvrzené plynulo, v obč.z. není.
Otázka, zda výrok:
„Pokud se vlastník k návrhu ve lhůtě nevyjádři, má se za to, že je proti přijetí navrhovaného usnesení“.
je pravdivý, je otázka s ohledem na ustanovení bytového spoluvlastnictví podle NOZ zbytečná. Rozhodující jsou pouze hlasy pro. Kdo je případně proti a kdo se zdržel hlasování, není pro přijetí návrhu rozhodné.
Obecně ale platí, že mlčení neznamená automaticky souhlas nebo nesouhlas, to by musel v té které konkrétní situaci říct zákon.
„Obecně ale platí, že mlčení neznamená automaticky souhlas nebo nesouhlas, to by musel v té které konkrétní situaci říct zákon.“
Takto postupují úřady a soudy, ale i soukromé subjekty (banky, pojišťovny ad.). Napíší:
V případě, že do 14 dnů nedostaneme od Vás jiné vyjádření, budeme vycházet z toho, že s předloženým návrhem souhlasíte.
Obzvlášť účinné je to v souvislosti s fikcí doručení, kdy se adresát o tom, že by se snad měl vyjádřit, ani nedozví. Důsledky mohou být fatální.
Existuje účinnější varianta dosažení souhlasu mlčením. Spočívá ve vložení návrhu do schránky webového informačního systému. Odesílatel spoléhá na to, že málokdo pravidleně kontroluje všechny své (zpravidla nuceně zřízené) schránky v takovýchto systémech. Zda je to postup použitelný i pro SVJ nevím, píšu o sitauci, kdy je způsob komunikace smluvně sjednán.
Pane,
přečtěte si, prosím, příslušnou úpravu v občanském zákoníku. Dočtete se tam, že se počítají hlasy PRO, čímsž je současně jako doplněk určen i počet hlasů nikoli-PRO.
Poslední komentáře