Insolvence
Před časem jsem Vás požádal o radu a připomínky k našemu postupu při vymáhání dluhu. Po získání třech rozsudků OS, které vyzněly v náš prospěch, včetně příslušenství a uplatnění našich pohledávek do exekuce, KS Vyhláškou o Oznámení zahájení insolvenčního řízení a následně svým Usnesením o Zjištění úpadku (konkurs na majetek dlužníka) zastavil probíhající exekuční řízení a i OS zrušil EPR k další pohledávce. V současné době zpracováváme naší Přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení. Určitou „naději“ nám mohl dávat Zákon č. 291/2017 Sb. (výtěžek z prodeje bytu dlužníka), ale po té, co jsem se seznámil s komentářem k Občanskému zákoníku, si již tak jistý nejsem:
„S ohledem na zásadní změnu postavení zajištěných věřitelů a významné dopady na bankovní sektor je namístě otázka, jaký vliv má novelizace § 298 provedená zákonem č. 291/2017 Sb. (účinnost od 1. 12. 2017) na postavení zajištěných věřitelů, jejichž zajištění vzniklo před nabytím účinnosti novely, tj. před 1. 12. 2017. Zákon č. 291/2017 Sb. neobsahuje přechodná ustanovení, která by tuto otázku výslovně řešila. Novela zasahuje do majetkové sféry velkého množství zajištěných věřitelů, kteří při zřízení zajištění legitimně očekávali, že jejich pohledávka bude uspokojena z výtěžku zpeněžení zajištění bez odečtení nároků společenství vlastníků, příp. správce domu. Ze zákazu pravé retroaktivity právních norem plyne, že novelizované ustanovení nelze použít v případech, kdy zajištění pohledávky vzniklo před nabytím účinnosti novely“.
Máte někdo s tímto přístupem osobní zkušenost?
Děkuji. Jirka
pokud subjekt měl zajišťovací právo (typicky banky u hypoték) zapsáno jako věcné břemeno před účinností novely zákona měl by insolvenční správe, potažmo soud přihlížet k této skutečnosti.
Poslední komentáře