Hlasování na shromáždění
Dobrý den, mám dotaz. Měli jsme schůzi vlastníků, je nás celkem 12. Na shromáždění se nás sešlo celkem 9, tj. 75,15%, tzn., že jsme byli usnášení schopní. Řešili jsme vyřízení úvěrů na zateplení domu. Bylo mi sděleno, že i ti, kteří se nezúčastnili shromáždění a obejdou se potom jednotlivě někdy po shromnáždění a budou se vším souhlasit, tak je to 100%. Že nemusí být osobně přítomní, a je vše v pořádku a na schůzi nemusí osobně být. Měl jsem dojem, ale že toto bude možná platit až od 1.1.2009. Můžete mi prosím vysvětlit,jak je to s tím hlasováním, zda na shromáždění všichni přítommní hlasujou, nebo potom dodatečně mimo schůzi se podepíší ostatní a tím je vše v pořádku. Děkuji za odpověď- Sláva
Dálkové hlasování bude snad možné po 2009–09–01, a to ještě kdo ví.
Filip
hlasování per rollam je dle mého názoru možné upravit ve stanovách – poté bych tento způsob hlasování považoval za přípustný. jinak nikoli.
Souhlasím s Vámi, upravit to v řádně schválených stanovách. Bude to tím pádem jasné vyjádření vlastníků o možnosti písemného hlasování. Bude to rozhodnutí vlastníků. Co vy na to různí chytrolíni , obhájci šikanování vlastníků bytů státem, už vás slyším : „nechat se vodit od státu za ručičky…“ JarekSVJ
Členové SVJ jsou vlastníky bytu (nebo nebytového prostoru) jako prostorově vymezené části budovy spojené s podílovým spoluvlastnictvím společných částí budovy – hlasování vlastníků jednotek je pak projevem vzájemného vztahu mezi spoluvlastníky. Pokud si tito „spoluvlastníci“ mezi sebou dohodnou ve stanovách (které – jak opakovaně judikoval NS ve věcech jiných právnických osob – jsou považovány za smlouvu sui generis) způsob hlasování mimo shromáždění, nevidím to jako rozpor se zákonem (který to sice výslovně nedovoluje, ale ani nezakazuje).
Pokud jde o smlouvu, ta je dobrovolným právním aktem smluvních stran. Pokud jsou stanovy smlouvou, pak s nimi musí souhlasit všichni spoluvlastníci a pak mohu souhlasit i s Vaším výkladem.
Zákon nicméně pro přijetí stanov nevyžaduje souhlas všech. Stanovy tedy nepředstavují smlouvu (dobrovolnou dohodu všech), ale diktát většiny. Pokud by tedy většina dohodla pravidla dálkového hlasování, bylo by lze se úspěšně domáhat neplatnosti takto přijatého rozhodnutí, a to právě proto, že se na takovém způsobu nehodli (smluvili, chcete-li) všichni.
Filip
- ke stanovám jakožto smlouvě sui generis viz např. rozhodnutí NS sp.zn. 29 Odo 146/2003.
- k výkladu pojmu „dohoda“ v rámci SVJ viz rozhodnutí NS sp.zn. 28 Cdo 1253/2006 (které jsem již zde opakovaně dával).
Členové SVJ jsou vlastníky bytu (nebo nebytového prostoru) jako prostorově vymezené části budovy spojené s podílovým spoluvlastnictvím společných částí budovy – hlasování vlastníků jednotek je pak projevem vzájemného vztahu mezi spoluvlastníky. Pokud si tito „spoluvlastníci“ mezi sebou dohodnou ve stanovách (které – jak opakovaně judikoval NS ve věcech jiných právnických osob – jsou považovány za smlouvu sui generis) způsob hlasování mimo shromáždění, nevidím to jako rozpor se zákonem (který to sice výslovně nedovoluje, ale ani nezakazuje).
Podívejte se na Čl. XII tzv. vzorových stanov (371/2004 Sb.) označený jako Zvláštní způsob rozhodování ve společenství: „V případech, kdy je podle zákona o vlastnictví bytů potřebný souhlas všech členů společenství (§ 11 odst. 5 a § 13 odst. 3), může být tento souhlas vyjádřen jednotlivými členy společenství také mimo schůzi shromáždění písemně na jedné listině či na více listinách, které obsahují označení záležitosti, k níž je souhlas vydáván, datum a podpisy členů společenství.“
Tady už myslím není co řešit.
jde o to, že i tzv.vzorové stanovy to připouštějí – nevidím tedy důvod, proč by to nemohlo být upraveno (a to pro jiné případy či jiným způsobem) ve stanovách řádně přijatých členy SVJ.
Pokud zákon vyžaduje souhlas všech, je možné korespondenční rozhodování. To je možné dovodit i bez vzorových stanov.
Filip
Prostě se neshodneme. Bavíme se tady o procedurální stránce. Nevidím důvod, proč by usnesení schválené všemi členy SVJ mělo mít jiný režim než ostatní platná usnesení shromáždění (přijatá zákonem požadovanou většinou).
Já ten důvod vidím, a vidí ho zřetelně i navrhovatelé nového ZoVB. Asi ho nedokážu náležitě popsat. Přesto to ještě jednou zkusím:
Dohoda všech může mít volnější formu než diktát menšiny.
Filip
Judikáty NS ve věcech jiných právnických osob jsem se rovněž pokoušel ve věci SVJ argumentovat u soudu, ten se mi vysmál, právě proto, že šlo o jiné právnické osoby.
Karel J.
JarekSVJ nábádá pouze k větší zodpovědnosti vlastníků,poukazuji na největší problém , který jako dlouholetý statutár SVJ vidím a to je naprostý nezájem vlastníků. Nechat se vodit za ruku, pokud možno do ničeho se nezapojovat, zabouchnout za sebou dveře bytu atd. – no jo roky milovaného socialismu zanechaly hluboké stopy v myšlení. JarekSVJ
Vážení,
je-li ve stanovách společenství uvedeno např.:
ČI. XII Zvláštní způsob rozhodování ve společenství
- V případech, kdy je podle zákona o vlastnictví bytů potřebný souhlas všech členů společenství může být tento souhlas vyjádřen jednotlivými členy společenství také mimo schůzi shromáždění písemně na jedné listině či na více listinách, které obsahují označení záležitosti, k níž je souhlas vydáván, datum a podpisy členů společenství.
- Obdobně může být konáno i v jiných důležitých záležitostech společenství při správě domu, vždy však jen o jediné záležitosti, mimo volby orgánů společenství.
- Výsledky hlasování musí být písemně oznámeny a doručeny jednotlivým členům SVJ.
Tak potom má p.JarekSVJ pravdu. V řadě případů je lepší písemný souhlas většiny, než tak tak souhlas 51% hlasů přítomných na shromáždění.
Matějka
Poslední komentáře