garazove stani - fond oprav
Rada bych se zeptala podle ceho je mozne dle zakona platit dlouhodobe zalohy (fond oprav) na garazova stani, ktera jsou v podzemi budovy s byty. V nasem pripade platime dlouhodobe zalohy na byt podle spoluvlastnickeho podilu, coz je asi spravne, ale take dlohodobe zalohy na garazova stani platime podle spoluvlastnickeho podilu – velikosti bytu, coz mi prijde naprosto nelogicke, jelikoz ke kazdemu bytu je maximalne jedno garazove stani pro jedno osobni vozidlo a nema to s velikosti bytu nic spolecneho. Je moznost platit za kazde garazove stani stejnou castku na dlouhodobe zalohy-garaz? Kde je stanoveno jak se plati fond oprav – dlouhodoba zaloha? Dekuji. Hadma
Dobrý den,
mám opačný případ. SVJ, garážová stání (společné prostory pod domem, kde většina vlastníků garážových stání nebydlí, koupili si stání a bydlí v jiném domě). SVJ má leta problémy s tím, aby mezi sebou vybrali peníze na opravu fasády a výtahu. Nyní je napadlo, že vyberou mimořádný příspěvek do fondu oprav a chtějí po nás skoro 60tis za dvě stání. Do domu nemáme přístup, pouze do těch garáží, nikdy nepoužíváme jejich výtah, elektriku v domě, úklid v domě atd. Vyúčtování za garáže se provádí zvlášť. Nyní chtějí kromě mimořádného příspěvku také změnit stanovy tak, aby majitelé stání přispívali domu za m2 stejně jako majitelé bytů. Tak by mne zajímalo, jestli mám povinnost jim mimořádný příspěvek dát a také jestli změnu stanov musí odsouhlasit 100% nebo stačí 3/4, jak zde bylo již někde řečeno? Děkuji.
AD BI (bez ověření), jste totálně zmaten. A vypadá to, že zmateni jsou i členové výboru SVJ.
- Neexistují žádní „vlastníci stání“ ani „majitelé stání“. Nikdo si žádné stání nekoupil. Stání není věc nemovitá!!!
Vzpamatujte se, neuvádějte zjevně nepravdivá tvrzení. Sám jste uvedl, že jde o společný prostor pod domem. Takže všichni vlastníci jednotek jsou spoluvlastníky toho prostoru? Nic jste si tedy nekoupil. Je Váš problém, pokud žijete v omylu. Možná Vás developer obral o peníze za něco, co není možné koupit; jděte si to vyjasnit s developerem.
Možná jste spoluvlastníkem jednotky „společná garáž“? V tom případě jste vlastníkem ideálního podílu na jednotce. Nevlastníte žádné konkrétní stání.
Je úplně jedno zda máte či nemáte přístup dovnitř domu. Výše příspěvku na správu se neodvozuje od toho kdo má kam přístup. Mohou existovat společné části ve výlučném užívání; to by muselo být uvedeno v prohlášení.
Vlastník jednotky přispívá na správu podle spoluvlastnického podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak. Toto je uvedeno v prohlášení, a spoluvlastnické podíly jsou zároveň v katastru, na listu vlastnictví jednotky.
Stanovy s tím nemají naprosto nic společného. SVJ je sluha; nerozhoduje o spoluvlastnických podílech. Neexistuje ani žádné „přispívání za m2“, ani „příspěvek za dvě stání“. Samé totální nesmysly …
Pokud jste spoluvlastníkem jednotky, pak platí, že SVJ je oprávněno vymáhat celý příspěvek na kterémkoliv spoluvlastníkovi, nebo na některých, nebo na všech – podle svého uvážení. Spoluvlastníci jednotky si pak mezi sebou provedou vzájemné finanční vyrovnání; to je už zcela mimo okruh zájmu SVJ.
K výši požadovaného příspěvku:
Obecně platí, že vlastník jednotky je povinen uhradit svou alikvotní část příspěvku na správu domu (a to i jednorázově), jestliže tak rozhodlo shromáždění. Ústavní soud judikoval, že odpor by měl naději na úspěch pouze v případě, že výše příspěvku má na vlastníka jednotky „rdousící, resp. likvidační účinek“. Viz usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 3. 2019, sp. zn. II. ÚS 1484/18.
Částka 60000 Kč (předepsaná jednorázově) převyšuje výši průměrného důchodu téměř čtyřikrát (přesněji 3.89krát). Jde tedy o částku neobvykle vysokou. Pokud je předepsána jednotlivému vlastníkovi jednotky, možná by soud rozhodl, že usnesení shromáždění skutečně má „rdousící resp. likvidační účinek“. To by ovšem musel přehlasovaný vlastník jednotky napadnout usnesení soudně podle § 1209, a zkusit použít tuto argumentaci. Nedá se předem odhadnout zda by měl ve sporu úspěch.
Justitianus
1) Kde je stanoveno jak se plati fond oprav
TO NENI STANOVENO NIKDE, PROTOŽE SE TO SPRÁVNĚ JMENUJE ZÁLOHA NA SPRÁVU DOMU A POZEMKU – VIZ ZoB § 15
(1) Vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Pokud dohoda neurčuje jinak, nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu (§ 8 odst. 2).
2) Garážová stání
TADY ZÁLEŽÍ NA TOM, JAK JSOU ZAPSÁNA V KATASTRU NEMOVITOSTÍ (JAKO SAMOSTATNÁ JEDNOTKA NEBO JEDNOTKY – A KDO JE V TOM PŘÍPADĚ VLASTNÍK NEBO JAKO SPOLEČNÝ PROSTOR).
Takže to znamená, že jde o společné části domu, na jejichž správu jsou vlastníci povinni přispívat poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu. Je otázka, zda se do této správy dá počítat i spotřeba elektřiny, topení, úklid… Nicméně současný stav asi odpovídá zákonu, ale tento zákon také připouští změnu poměru přispívání, pokud se na tom dohodnou všichni. Zkuste tedy navrhnout jako jeden z bodů na nejbližším shromáždění hlasování o změně přispívání na garážová stání na poměr všichni stejným dílem. Argumentujte větší spravedlností, když tyto spol.části používáte vlastně všichni stejným dílem. Na druhou stranu není možné opominout fakt, že větší byty vlastní i větší část společných prostor, prostě si koupili s bytem větší část např.stoupaček, schodů, střechy, atd…takže je legitimní po nich žádat příspěvek např. na opravu střechy větší. Ale něco jiného je placení elektřiny v garážových stáních – tam bych prosazovala buď stejným dílem nebo podle počtu osob.
Chapu, ze lide s vetsim bytem maji vetsi spoluvlastnicky podil, take podle toho plati vetsi castku do dlouhodobe zalohy (v tom strecha apod. je zahrnuto), to je i celkem spravedlive,ale nevim proc by meli platit take vetsi castku do druheho „fondu“ – dlouhodoba zaloha garaz. To by pak i lide v bytech, kde neni garaz (cca 10% bytu), ale maji svuj podil, meli prispivat na tento „druhy“ fond prestoze se jich garazove stani vubec netyka. V zakone 72/1994 Sb § 11 odst 4 se mi povedlo najit, ze by musela souhlasit 3/4 pritomnych vlastniku, podle ktereho odstavce pisete, ze by to muselo byt 100%, aby se toho mohlo zmenit? Hadma
Ano, pokud se jedna o dlouhodobé zálohy, tak by správně měli platit dlouhodobé (i krátkodobé) zálohy všichni spoluvlastníci toho společného prostoru (gar.stání), což jsou všichni vlastníci. A platit musí podle velikosti svého spoluvlastnic.podílu pokud se nedohodnou jinak. Dohoda znamená, že musí se změnou souhlasit všichni. V zákoně to není explicitně uvedeno. Je tam jen:
§ 13 (1) Vlastník jednotky se podílí na správě domu v rozsahu, který odpovídá jeho spoluvlastnickému podílu na společných částech domu, není-li mezi vlastníky jednotek dohodnuto jinak.
A o tom „dohodnuto jinak“ většina právníků říká, že to znamená dohodu všech, t.j. všichni musí souhlasit. Jinak zůstává status quo, což je, že se platí podle zákona = podle velikosti podílů.
Vámi zmiňovaný § 11 odst 4 se netýká záloh (krátko i dlouhodobých na správu domu a pozemku (tzv.FO). Rozsah záloh určuje výše citovaný § 13 odst.1
Pokud je v prohlášení vlastníka uvedeno, že na gar.stáních se budou podílet jen ti, kteří je používají, je to bez souhlasu všech vlastníků v rozporu se zákonem. Potom tato část prohlášení není platná.
Nesouhlasím s poslední částí: původní vlastník určil pravidla v Prohlášení vlastníka zcela v souladu s § 4 g)
Navíc i splňuje implicitně onu alternativu „dohody všech“, když pravidla nastavil Prohlášením, tedy za stavu, kdy byl ještě jediným vlastníkem.
G.X.
Docela zajimava vec, kdyz to vezmu jako normalni ctenar zakona tak je tam jakysi rozpor. Prosim znalejsi o vysvetleni a uvedeni na pravou miru.
- Podle §11/4 k prijeti usneseni o vecech v prohlaseni 3/4 pritomnych. Dle
§4/2g jsou soucasti prohlaseni pravidla pro prispivani na spravu.
vs.
- Podle §15/1 nesou vlastnici naklady na spravu dle podilu, pokud dohoda neurci jinak. Dohodu zde hodne diskutujicich vyklada jako 100% souhlas vsech vlastniku.
Ted babo rad. :-) ivo6
Musíte postupovat po krocích:
uvádíte:
1. Podle §11/4 k prijeti usneseni o vecech v prohlaseni 3/4 pritomnych.
ANO, ALE TO SE TÝKÁ VĚCÍ, KTERÉ NEJSOU DÁLE V ZÁKONĚ UPRAVENY PŘÍSNĚJI (A TO JSOU TŘEBA TY NAŠE NÁKLADY NA SPRÁVU, KDE ZÁKON JASNĚ ŘÍKÁ, ŽE TO MUSÍ BÝT PODLE SPOLUVLAST.PODÍLŮ). POKUD JSOU PRO NĚKTERÉ VĚCI V ZÁKONĚ PŘÍSNĚJŠÍ PODMÍNKY, NEŽ PRO JINÉ, TAK SAMOZŘEJMĚ PLATÍ VŽDY TO „PŘÍSNĚJŠÍ“.
Dle §4/2g jsou soucasti prohlaseni pravidla pro prispivani na spravu.
TO ZNAMENÁ, ŽE PRAVIDLA PRO PŘISPÍVÁNÍ NA SPRÁVU MUSÍ BÝT V PROHLÁŠENÍ UVEDENA. ALE NEZAMENÁ TO, ŽE SE O NICH DÁ ROZHODNOUT 3/4 PŘÍTOMNÝCH. ZDE PLATÍ TO PŘÍSNĚJŠÍ, CO UVÁDÍTE NÍŽE:
1. Podle §15/1 nesou vlastnici naklady na spravu dle podilu, pokud dohoda neurci jinak. Dohodu zde hodne diskutujicich vyklada jako 100% souhlas vsech vlastniku.
Diky za osveteleni, to dava smysl. Z toho tedy vyplyva, ze zmenu prohlaseni vlastnika lze udelat jen se 100% souhlasem vsech. ivo6
Poslední komentáře