dotaz

Vážený pane, škoda že ste se pod svůj příspěvěk nepodepsal. Píšete stručně a jasně. Stejně si myslím, že všechny dotazy, týkající se odměn funkcionářů, jsou především kvůli informací o způsobu zdaňování jejích odměn. Někteří funkcionáři mají odměny měsíční a někteří jednou za rok. Pokud se odměna má zdaňovat tak, jak ste psal, je skoro vše jasné. Domnívám se však, že forma smlouvy, podle které je funkcionář smluvně vázán na výkon funkce, tak jasná už není. Taktéž počet hodin, které může ročně „odpracovat“ např, předseda SVJ, je zpochybnitelný, protože každý odpracuje více než 12,5 hodin týdně. Zejména u těch SVJ, které zařizují a provádí revitalizace budov. Jinak díky za reakci a radu.

ludpal

Živě se tu diskutuje problém kolem daní z odměn a nově platby zdravotního pojištění ve ztahu k odměnám za činnost výboru SVJ. Činnost členů výboru SVJ není detailně specifikována ani v ZoVB ani ve vzorových stanovách. Uvádí se jen pod pojmy : „zajištuje …, rozhoduje …, odpovídá …, připravuje …, předkládá… a pod“. Výkon některých odborných činností jako : příprava výběrového řízení a jeho vyhodnocení, uzavírání smluvních vztahů, zejména SOD vyžadují určitou míru profesionality po stránce odborné i právní.

Ze zdejší diskuze je zjevné, že řada statutárních zástupců těmito předpoklady nedisponuje. Jejich odměna však může být stejně vysoká i vyšší, než těch, kteří jsou také statutár. zástupci ale na potřebné profesinální úrovni jak znalostmi i schopnostmi ale v jiném SVJ. Těm s „nižší“ kvalifikací, pokud si to připustí, provádí odborné činnosti správce, oni jen rozhodují. Ti druzí, „profesně znalejší“, však navíc vykonávají tuto činnost jako správce „profesionál“.

Můj názor je, že odměnu za odbornou činnost, výše uvedenou, je možné za předpokladů splnění podmínek živnostenského zákona, možné vykonávat pro SVJ i členem výboru, zrovna tak jako „jinou osobou“, odborně způsobilou pro splnění zadání a potřeb SVJ výborem, na základě smluvního vztahu s SVJ, nad rámec povinností člena výboru SVJ.

Otázka pro odborníky na daně :

Zajímala by mě odpověď co tomu může bránit? Děkuji.

k.kolar@centrum­.cz

Co tomu brání? § 2 odst. 7 zákona o správě daní a poplatků-Při uplatňování daňových zákonů v daňovém řízení se bere v úvahu vždy skutečný obsah právního úkonu nebo jiné skutečnosti rozhodné pro stanovení či vybrání daně, pokud je zastřený stavem formálně právním a liší se od něho. karelh, svjkarel at klikni.cz

Pane „karelh“, děkuji za vaši odpověď. Není mi jasné, proč by mělo jít o „nějaké“ zastírání a „formálně právního stavu“, jakého ? Ve svém příspěvku jsem myslím dostatečně vysvětlil o jaké podstatné rozdíly ve výkonu činnosti člena výboru, mohou existovat (z hlediska obecně popsaných povinností v ZoVB a odborné kvalifikace „různých“ členů výboru).

Dále, že ZoVB nijak detailně nespecifikuje, v „povinnostech člena výboru“, co všechno by měli povinně dělat členové výboru SVJ odborně zpracovávat a do jaké hloubky. Je přirozené, že ne v každém SVJ jsou vlastníci s potřebnou kvalifikací.

Dá se vašemu odůvodňujícímu vysvětlení, rozumět tak, že člen výboru, který má určitou „osobní“ kvalifikaci nebo takovou míru odborných znalostí či zkušeností, že je proto schopen pro SVJ vykonat určitý profesně odborný úkon, nebo činnost (kterou by bez takového člena výbor sám nezvládl, musel by je objednat) je nemůže pro SVJ vykonat na ŽL, nad rámec povinností, člena výboru (detailně neurčených)? ale jako „ne-člen“ ano ? (Tím nemyslím systematickou činnost : správce, daňové přiznání nebo účetnictví)

Nejsem odborník na daně, ale ani z citace uvedeného §2, odst.7, ZDP nemám žádný pocit, že by šlo v daném případě o „zastírání formálně právního vztahu“. Jaká je definice „formálně právního vztahu“ k „náplni práce“ hodnoceného člena výboru SVJ ?

V tom případě jste názoru, že člen výboru, „schopný odborné kvalifikované činnosti“ má být ohodnocen odměnou za činnost ve výboru stejnou výší odměny (Kč) jako jiný nekvalifikovaný člen, který je mnohdy jen do počtu „3,5,7 …“ členů výboru ?

Je proto výhodnější pro SVJ, zadá-li (objedná) takovou „činnost“ u jiné „FO“ nebo „PO“, které jsou mimo výbor, i když jim za to zaplatí o dost více, než „vlastnímu“ členu výboru ?

Šlo by tedy daný případ hodnotit i jako střet zájmů ? To už bychom se dostali tedy do úplně jiné oblasti, s kterou nemají v řadě případů problém ani naši někteří poslanci a „podobní činitelé“ a chudák člen výboru jako „amatér – odborník- dobrovolník“ ano ???

Zkuste se prosím ještě vyjádřit v čem se mýlím ve svém „laickém“ pojetí citovaného § ZDP ? Děkuji.

k.kolar@centrum­.cz

Neznám judikát na situaci člen výboru SVJ a fakturace na ŽL podle § 7 ZDP. Nicméně existuje ustálená judikatura NSS (www.nssoud.cz) na vztah jednatel/společník v s.r.o. a fakturace podle § 7 ZDP. Tomuto vztahu se vztah člen výboru/člen SVJ a fakturace podle mne dá s určitou mírou nepřesnosti přirovnat.

Podle § 6 odst. 1 písm. b) ZDP se za příjmy ze závislé činnosti považují i „příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným….., a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro …. společnost dbát příkazů plátce“.

Nejvyšší správní soud vydal již několik rozsudků, ve kterých opakovaně konstatuje, že i když jednatel poskytne službu uvedenou v § 7 ZDP, tak se v případě zdanění postupuje podle § 6 odst. 1 písm. b) ZDP.

Například v Rozsudku 6 Afs 9/2003–59 se uvádí „Příjem z činnosti uskutečňované společníkem pro společnost je tedy příjmem, ohledně něhož je pro účely daňové ustanovením § 6 odst. 1 písm b) vystavěna legální fikce, podle níž se na takový příjem hledí jako na příjem ze závislé činnosti, byť by šlo obecně za jiných skutkových okolností o příjem z činnosti, jež není závislou.“ a „Výkon advokacie, byť je upraven zvláštním zákonem, jímž je zákon o advokacii, totiž není pro účely daňové z činnosti, jak je podána v § 6 odst. 1 písm. b) zákona, ani z části vyňat.“.

Obdobně rozhodl Nejvyšší správní soud v Rozsudku 2 Afs 4/2005–56, kdy se jednalo o činnost auditorů, kteří byli zároveň jednateli a společníky společnosti.

V Rozsudku 4 Afs 24/2003–81 je konstatováno, že „Poskytování služeb živnostníkem, který je současně společníkem a jednatelem odběratele, je pojmově vyloučeno.“ a „Soud vychází dále z toho, že smyslem ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je zdanit příjmy společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným za práci pro tuto společnost jako příjmy ze závislé činnosti. Přitom prací pro společnost je nutno rozumět i živnostensky prováděné dodávky služeb, které jsou v souladu s předmětem podnikání společnosti, neboť touto činností (prací) společník případně jednatel objektivně naplňuje podstatu společnosti, tj. její podnikání, a získává příjem.“.

Výše uvedené případy sice řešily pouze fakturaci od živnostníků či svobodných povolání (§ 7 odst. 1 písm. b) ZDP a § 7 odst.1 písm.c) ZDP) proti § 6/1/b ZDP a nikoliv proti odměnám členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob podle § 6/1/c ZDP, ale podle mého názoru by Nejvyšší správní soud, vzhledem k argumentaci použité ve výše uvedených rozsudcích, pravděpodobně postupoval stejně, pokud by člen výboru fakturoval SVJ za činnost, která může být považována za náplň činnosti výboru, za kterou má/může dostávat odměnu.

On ten § 2/7 ZSDP je značně využitelný. :-))

Konec konců o daň již nejde, sazba je 15 %. Jde pouze o zdravotní pojištění.

Já bych DPP či fakturaci na „vyšší odbornost“ nedoporučoval i když argumentům pana Koláře rozumím.

Teoreticky, a někdy i prakticky, je různé zapojení do činnosti výboru řešitelné rozdílnou výší odměny. Alespoň já jsem si nechal schválit odměnu na výbor za měsíc jednou částkou a o rozdělení odměny jsme se dohodli na výboru.

P.S. Daně mě sice baví, ale nechcete tuto nekončící diskusi nechat být? :-))

P.P.S. Možná jediným způsob jak se dopracovat jednoznačného výsledku je i DPP podřídit zdravotnímu i sociálnímu a příjmy podle § 7 ZDP zatížit stejnými odvody jako příjmy podle § 6 ZDP. :-))

Hezký den! PavelSVJ@centrum­.cz

Děkuji zejména p.Pavlovi za trpělivost, pochopení a vyčerpávající informaci a na dané tema i p.karelh za doplnění.

k.kolar.@centrum­.cz

Děkuji panu Pavlovi za vyčerpávající upřesnění. Jelikož doma nedisponuji systémem ASPI, a hledat rozsudky NSS na webu je náročnější, odkázal jsem jen na ono ustanovení zákona o správě daní a poplatků. NSS by opravdu v případě své argumentace vycházel z analogie (alespoň je to velmi pravděpodobné)Sa­mozřejmě, že napřed by jste museli se proti případnému dodatečnému platebnímu výměru odvolat, po zamítnutém odvolání ve lhůtě dvou měsíců podat správní žalobu (tu může podat jen právník nebo daňový poradce) a pokud by správní senát krajského soudu vaši žalobu zamítl, tak můžete podat kasační stížnost k NSS. Velmi náročný a drahý postup. Finanční úřady dnes tam kde si nejsou jisté raději do sporu nejdou, ale tady ta jistota je velmi vysoká. Navíc se domnívám, že těch pár korun, které takto SVJ ušetří by v soudních nákladech nestálo za to. Pan Pavel má pravdu, pokračovat v další diskuzi o tom, jak obejít zdaňování nemá za současného stavu smysl, prostě to obejít nejde. karelh, svjka­rel@klikni.cz

Co to je SOD? Co by mělo čemu bránit? Děkuji.

Emanuel

Obvykle je to smlouva o dílo.
karelh, svjkarel at klikni.cz

Z pohledu užitku všech členů společenství jako skupiny je nejvýhodnější odměny nevyplácet vůbec (není pak co danit). Připouštím ovšem, že z pohledu jednotlivého člena společenství to může vypadat poněkud jinak.

I když názor uvedený v předchozím příspěvku beru spíš jako vydařený bonmot, tak u malého počtu členů platí. Pokud by si 3 členové výboru v 5-ti členném SVJ měli přispívat na odměnu, kterou by pak zdaňovali, tak je to poněkud neekonomické.

Ale u velkých SVJ bych neposkytnutí odměny členům výboru považoval za rozpor s dobrými mravy.

Zrovna dnes jsem konzultoval problematiku nově vznikajícího SVJ s 550 byty, těm rozhodně nezávidím. :-))

Hezký den! PavelSVJ@centrum­.cz

Čistě matematicky viděno má přístup popsaný bonmotem uplatnění i u společenství o 550 členech, pokud se jednotliví členové budou střídat vždy po týdnu ve funkci.

I matematicky to není to pravé. Členové výboru se zapisují do rejstříku a to si vyžaduje určité náklady. A při rychlosti zapisování do rejstříku a několikanásobné rychlosti rotace výboru by vůbec nešlo získat platný výpis z rejstříku. :-))

Odhlížím od reality, jak by si po týdnu předávali funkce a informace.

A takové stanovy by byly v rozporu s čl. 9 Listiny základních práv a svobod o zákazu nucené práce.

Mimochodem protiústavním je i stávající § 9/9 ZoVB, podle kterého se autoři paskvilu zvaného ZoVB snaží nastolit otroctví s tím, že z nucené funkce nelze rezignovat.

Hezký den! PavelSVJ@centrum­.cz

Vážený pane PavleSVJ, budu pokračovat v této čistě „akademické“ diskusi, protože jsem názoru, a Vaše reakce to jen potvrzuje, že právě tento styl uvažování může dobře ozřejmit povahu a provázanost právního řádu.

Pokud je mi známo, náklady na zápis do rejstříku společenství vlastníků činí pouze poštovné a ověření podpisu na obecním úřadu, soudní poplatek za zápis se neplatí. Není mi známo, že by něco bránilo podat několik návrhů na zápis současně, na jedné listině, současně mi není známo, že by něco bránilo volit orgán na několik volebních období dopředu. Je to obdobné, jako v případě koupě, kdy ihned po uzavření kupní smlouvy nabyvatel může nabytou nemovitost dále prodat, totéž může učinit další nabyvatel, a tak dále, a teprve s určitou prodlevou (desítky let nejsou v praxi výjimkou) se všechny převody najednou zaregistrují. Zákon omezuje délku funkčního období orgánu pouze shora, nikoliv zdola.

Nevím, co myslíte předáním funkce, předání informací by šlo jistě vyřešit jejich deponováním na vhodném místě.

Co myslíte protiústavností § 9/9 ZoVB? Jak byste věc řešil Vy, byl-li byste zákonodárcem? Text připomenu: „(9) Pokud se nesejde shromáždění k volbě orgánů společenství nebo nejsou-li tyto orgány zvoleny, plní funkci orgánů společenství vlastník, jehož spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí nejméně jednu polovinu, jinak vlastníci jednotek, kteří se stali členy společenství dnem jeho vzniku.“

S přáním hezkého víkendu,

FilipN