Neznám judikát na situaci člen výboru SVJ a fakturace na ŽL podle § 7 ZDP. Nicméně existuje ustálená judikatura NSS (www.nssoud.cz) na vztah jednatel/společník v s.r.o. a fakturace podle § 7 ZDP. Tomuto vztahu se vztah člen výboru/člen SVJ a fakturace podle mne dá s určitou mírou nepřesnosti přirovnat.

Podle § 6 odst. 1 písm. b) ZDP se za příjmy ze závislé činnosti považují i „příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným….., a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro …. společnost dbát příkazů plátce“.

Nejvyšší správní soud vydal již několik rozsudků, ve kterých opakovaně konstatuje, že i když jednatel poskytne službu uvedenou v § 7 ZDP, tak se v případě zdanění postupuje podle § 6 odst. 1 písm. b) ZDP.

Například v Rozsudku 6 Afs 9/2003–59 se uvádí „Příjem z činnosti uskutečňované společníkem pro společnost je tedy příjmem, ohledně něhož je pro účely daňové ustanovením § 6 odst. 1 písm b) vystavěna legální fikce, podle níž se na takový příjem hledí jako na příjem ze závislé činnosti, byť by šlo obecně za jiných skutkových okolností o příjem z činnosti, jež není závislou.“ a „Výkon advokacie, byť je upraven zvláštním zákonem, jímž je zákon o advokacii, totiž není pro účely daňové z činnosti, jak je podána v § 6 odst. 1 písm. b) zákona, ani z části vyňat.“.

Obdobně rozhodl Nejvyšší správní soud v Rozsudku 2 Afs 4/2005–56, kdy se jednalo o činnost auditorů, kteří byli zároveň jednateli a společníky společnosti.

V Rozsudku 4 Afs 24/2003–81 je konstatováno, že „Poskytování služeb živnostníkem, který je současně společníkem a jednatelem odběratele, je pojmově vyloučeno.“ a „Soud vychází dále z toho, že smyslem ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je zdanit příjmy společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným za práci pro tuto společnost jako příjmy ze závislé činnosti. Přitom prací pro společnost je nutno rozumět i živnostensky prováděné dodávky služeb, které jsou v souladu s předmětem podnikání společnosti, neboť touto činností (prací) společník případně jednatel objektivně naplňuje podstatu společnosti, tj. její podnikání, a získává příjem.“.

Výše uvedené případy sice řešily pouze fakturaci od živnostníků či svobodných povolání (§ 7 odst. 1 písm. b) ZDP a § 7 odst.1 písm.c) ZDP) proti § 6/1/b ZDP a nikoliv proti odměnám členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob podle § 6/1/c ZDP, ale podle mého názoru by Nejvyšší správní soud, vzhledem k argumentaci použité ve výše uvedených rozsudcích, pravděpodobně postupoval stejně, pokud by člen výboru fakturoval SVJ za činnost, která může být považována za náplň činnosti výboru, za kterou má/může dostávat odměnu.

On ten § 2/7 ZSDP je značně využitelný. :-))

Konec konců o daň již nejde, sazba je 15 %. Jde pouze o zdravotní pojištění.

Já bych DPP či fakturaci na „vyšší odbornost“ nedoporučoval i když argumentům pana Koláře rozumím.

Teoreticky, a někdy i prakticky, je různé zapojení do činnosti výboru řešitelné rozdílnou výší odměny. Alespoň já jsem si nechal schválit odměnu na výbor za měsíc jednou částkou a o rozdělení odměny jsme se dohodli na výboru.

P.S. Daně mě sice baví, ale nechcete tuto nekončící diskusi nechat být? :-))

P.P.S. Možná jediným způsob jak se dopracovat jednoznačného výsledku je i DPP podřídit zdravotnímu i sociálnímu a příjmy podle § 7 ZDP zatížit stejnými odvody jako příjmy podle § 6 ZDP. :-))

Hezký den! PavelSVJ@centrum­.cz