Dálkové nahlížení do spisu

Vložil Anonymous, 23. Květen 2023 - 19:39 ::

Jeden (okresní) soud žádosti o poskytnutí elektronických součástí spisu zaslané mu účastníkem řízení z jeho datové schránky vyhoví v plném rozsahu a požadované zašle obratem do datové schránky žadatele.

Jiný (okresní) soud na stejně formulovanou žádost o poskytnutí elektronických součástí spisu reaguje tak, že požaduje buď dodání vlastního CD a nebo zaplacení soudního poplatku za jejich CD a píše, že požadované nelze poskytnout jinak než na CD.

Ještě jiný (rovněž okresní) soud sice vyhoví (po zaplacení soudního poplatku zašle CD), ale jenom částečně, obsah CD je zjevně neúplný a na dodatečné žádosti o poskytnutí zbytku nereaguje, neboť shodnou žádosti již vyřídil.

Advokát takovýto postup nedoporučuje vůbec, neboť podle jeho zkušeností není v takovém případě zaručena úplnost poskytnutých součástí spisu.

Jaké jsou zkušenosti?

Soudy by měly umožňovat dokonce dálkové nahlížení do spisu, ale zatím je to možné pouze málokde (dálkové nahlížení do spisu umožňuje Ústavní soud), shora popsané je náhradní řešení.

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil ten, kdo ví, jak (bez ověření), 24. Květen 2023 - 3:49

    Já také … spis jedině fyzicky. Nicméně skutečně nevím, zda je úplný ani tehdy, když ho mám v ruce. Provádím vždy pracné ofocování CELÉHO fasciklu (při 34 ofocování to fuck již je pakárna – má to většinou již přes 300 listů). A opakovaně se mi stalo, že některé listiny si soudce popsal poznámkami, že některé listiny v okamžiku A ve spisu byly a později tam nebyly – ruční číslování listin občas chybělo. Kopii zápisu, jak hlasoval odvolací senát – ta je zalepena podívat se nesmíte.

    Při jednáních si musím sám pořizovat nahrávky. Přestože se na ně pak nelze odkazovat jako na soudní záznam nebo přepis, pořád je to lepší než tápat ve svý děravý paměti. :)

    Tak. asi tak.

    Vložil Potvrdil (bez ověření), 29. Květen 2023 - 15:58

    „opakovaně se mi stalo, že některé listiny si soudce popsal poznámkami, že některé listiny v okamžiku A ve spisu byly a později tam nebyly – ruční číslování listin občas chybělo.“ (Vložil ten, kdo ví, jak (bez ověření), 24. Květen 2023 – 3:49)

    Vše uvedené potvrzuji. Poznámky soudce vepsané do listin jsou mnohdy důležité co do obsahu nebo aspoň upozorňují na místa, kterým bude soudce věnovat pozornnost. Pokud požádáte o kopii listiny, nedostanete kopii listiny ze spisu (s poznámkami soudce), ale výtisk z počítačového systému, kde poznámky soudce chybí a stejně tak chybí zvýraznění některých částí soudcem a stejně tak chybí (barevné) záložky, které si soudce vkládá do spisu a z kterých je možné dovodit, kterým listinám bude věnovat pozornost.

    Sešití papírů je často provedeno tak, že nahlížení výrazně ztěžuje.

    Vložil Clen (bez ověření), 25. Květen 2023 - 3:14

    Ve sspisu je obsah a tam je CISLOVANI

    Resp. tenhle obsah, index je veden i elektronicky.

    34 ofocovani to zni jako pakarna, se soudite o Diag Human?

    Vložil Justitianus, 24. Květen 2023 - 13:31
    • ten, kdo ví, jak (bez ověření): „Nicméně skutečně nevím, zda je [spis] úplný ani tehdy, když ho mám v ruce.“

    Tomu nerozumím. Například při správním řízení musí spis mít soupisku.
    Soupiska spisu je očíslovaný seznam listin ve spisu s datem vložení listin.
    Ono to takhle u soudu nefunguje?????

    Justitianus

    Vložil ! (bez ověření), 24. Květen 2023 - 14:24

    Justine,

    Vy jako salonní teoretik s nahlížením do spisu praktické zkušenosti zjevně nemáte. Jinak byste věděl, že spisy jsou vedeny:

    • ve více částech,
    • nesvázané/nes­lepené/neseši­té (celý nebo část spisu),
    • nečíslované (celý nebo části spisu),
    • ze spisu vypadávají součásti,
    • spis neobsahuje ty součásti, o nichž tvrdí, že je obsahuje,
    • soupiska chybí nebo je neúplná.

    To mluvíme o hlavní části spisu. Spis má (může mít) přílohy, jejichž rozsah může být i větší než rozsah hlavní části spisu, a ty jsou vedeny ještě hůře.

    Extra prasárna je vyčlenění části spisu pod jinou spisovou značku. Jdete nahlížet, pořídíte nebo vyžádáte si kopii celého spisu, úředník Vám místopřísežně odpřisáhne, že Vám poskytl celý spis a žádné další listiny neexistují, a další účastník řízení nebo orgán argumentuje tvrzeními ze spisu, která jste ve spisu nenašel (ani nemohl, neboť jsou založena pod jinou související spisovou značkou, která Vám byla zamlčena, ale i z této části jiný účastník nebo orgán vychází).

    Učiníte podání ve věci, věc označíte, orgán to do spisu nezaloží, ale zavede novou spisovou značku. Ta má jiné účastníky, jiné lhůty.

    Když objednáváte nahlížení, dostanete odpověď, že spis se musí připravit (tj. vyřadit nehodící se písemnosti, svázat, očíslovat, doplnit soupisku ad., tj. učinit to, co by buď činěno být nemělo, a nebo to, co by činěno být mělo, a to průběžně).

    Taháte za kratší provaz. Nemáte šanci.

    Vložil Justitianus, 25. Květen 2023 - 7:46

    Pane ! (bez ověření), Vy jste sice salonní praktik, ale některé skutečnosti Vám unikají.

    Například pletete si pojem „spis“ s pojmem „dokument“. Samotný spis nemůže mít žádné „přílohy“! Přílohy se mohou vázat jedině ke konkrétnímu dokumentu ve spisu (například zvukový záznam na nosiči a písemný přepis části tohoto záznamu). Musí být samozřejmě uvedeny v soupisce – dokument a další dokumenty s ním související („přílohy“) budou zpravidla mít společný spisový znak.

    Může být, že část spisového materiálu je společná více spisům (a je v papírové podobě vyčleněna do spisu určité spisové značky). Vyčleněním však spisový materiál nepřestává být součástí původního spisu. Musí být stále veden v soupisce, včetně informace o tom kde se vyčleněný spisový materiál fyzicky nachází.

    Vůči soudům máte jistou výhodu. Závady které jste vyjmenoval znamenají, že soud nesplnil svou povinnost vést spis, tedy důsledkem je, že neumožnil nahlížet do spisu. To Vám dává zajímavé procesní možnosti. Namátkou cituji z judikátu:

    Požadavek na řádné vedení spisu a evidenci jeho součástí není samoúčelný. Neslouží pouze nadřízené soudní instanci ke kontrole toho, z čeho mohl soud vycházet, ale je to i důležitá součást práva na spravedlivý proces. Účastníku řízení musí být zřejmé, jaké informace bude soud posuzovat a na základě jakých podkladů bude přezkoumávat napadené rozhodnutí. S těmito podklady musí mít možnost se také v plném rozsahu seznámit, pokud by chtěl využít práva nahlížet do spisu. 

    Rozsudek Nejvyššího správního soudu 8 Afs 115/2018 ze dne 2.6.2020

    Justitianus

    Vložil Nahlížeč (bez ověření), 23. Květen 2023 - 23:17

    Co si pamatuji, pro každý přístup do dálkového nahlížení ÚS je třeba žádat samostatně, je to docela opruz. Navíc ÚS nemá celý původní spis, ale jen „jeho“, což je tedy v zásadě jen napadaný rozsudek, ústavní stížnost a vyjádření k ní.

    Moje zkušenost je taková, že soudci takové žádosti o spis ignorují (i u obvodních soudů v Praze) a na jednání soudu soudce řekne, že si účastník mohl přijít nahlédnout do spisu (fyzicky).

    Někde nedělají protokoly a pořizují zvukové záznamy, které Vám předají bu´d na CD (vašem CD, popř. jejich za zaplacený soudní poplatek), někde generují odkazy na „elektronický budník“ a stáhnete si zvukový soubor.

    Někde přepisují zvukový záznam, což je šílené (desítky stran), někde paralelně se zvukovým záznamem pořizují protokol (buď z diktafonového záznamu, nebo vedle osudc esedí zapisovatelka a soudce jí diktuje).

    Jako většinou si u soudů připadám jako obtížný hmyz. Čest výjimkám.

    Vložil Taky Nahlížeč (bez ověření), 24. Květen 2023 - 12:10

    „někde generují odkazy na „elektronický budník“ a stáhnete si zvukový soubor“ (Vložil Nahlížeč (bez ověření), 23. Květen 2023 – 23:17)

    Tento postup soud odmítl s odkazem na ochranu dat, přestože jsem do žádosti výslovně uvedl, že takovýto postup je pro všechny zúčastněné hospodárný a že výslovně souhlasím s případným rizikem spojeným s touto cestou poskytnutí (které je prakticky nulové, o bezpečnosti end-to-end zabezpečení přenosu jsem se raději nezmiňoval). Prosím o sdělení, které soudy takto postupují, požádám je o písemné vyjádření a to potom použiji u svého soudu. Soudy by měly postupovat jednotně.

    V případě rozporu mezi zvukovým záznamem a písemným protokolem je rozhodující zvukový záznam, pokud soud pořizuje obojí. Zajímavější je, když je zde rozpor, ale záznam pořídil někdo jiný než soud (účastník, zmocněnec účastníka, novinář, veřejnost).

    Vložil Clen (bez ověření), 25. Květen 2023 - 3:18

    Mate nejaky pripad souvisejici s SVJ, kdy je rozpor textu s audiem?

    Vložil Vyhrál (bez ověření), 25. Květen 2023 - 7:35

    „Mate nejaky pripad …, kdy je rozpor textu s audiem?“ (Vložil Clen (bez ověření), 25. Květen 2023 – 3:18)

    Ano, a na základě tohoto rozporu jsem vyhrál. Šlo o záznam pořízený soudem, z něhož nebylo přepsáno několik klíčových vět, ty jsem opsal a předložil odvolacímu soudu s uvedením minutáže. Nevím, zda by bylo možné uspět se záznamem jiným než pořízeným soudem.

    Soudy vědí, že audiozáznam (pořízený soudem) je rozhodující a má přednost před zápisem.

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".