cizí osoby přítomné na shromáždění bez všeobecného souhlasu
Dobrý den, prosím o vyjádření k tomuto: Nový výbor si na shromáždění zve tzv. hosty (spřízněné podnikatele, právníky atp.) a používá je k osobnímu nátlaku na některé vlastníky. Je takový postup v pořádku? Někteří vlastníci s přítomností tzv. hostů nesouhlasí – bez výsledku. Děkuji za informaci.
Pane Kalachu, napsal jste: „Někteří vlastníci s přítomností tzv. hostů nesouhlasí – bez výsledku.“.
Samozřejmě, že bez výsledku! Ať si přestanou hrát na policajty. Nejsou přece oprávněni diktovat vlastníkovi jednotky, zda smí či nesmí na shromáždění mít s sebou jinou osobu. Nerozumím v čem je jejich problém. Člen SVJ si s sebou na shromáždění může vzít svého právního poradce, nebo si osmdesátiletá paní přivede vnučku, která jí do ucha vyloží o čem se jedná a hlasuje. To je pouze věc vlastníka jednotky, do které nikomu nic není.
Jiná záležitost je aktivní účast – vystupování na shromáždění. Shromáždění je nejvyšším orgánem SVJ. Je nad výborem a nad předsedou a z toho je třeba vyjít.
- Shromáždění se může na počátku usnést o tom kdo povede celou schůzi.
- Shromáždění může rozhodnout o tom, že slovo dostane kromě vlastníků i přítomný host, pokud o slovo slušně požádá. Pokud to shromáždění nepovolí, pak host bude sedět vzadu na židličce a bude zticha jako myška.
lake
Mohl by tady, prosim, nekdo strucne odpovedet, namisto osobnich dojmu jednoduse ve smyslu, zda-li se jedna o schuzi verejnou ci neverejnou? Kdyby se ze zakona jednalo o neverejnou, tak si myslim, ze tam ne-vlastnici nemaji co delat a naopak…
Takže si logicky dovodím, že jako akcionář např. ČEZU si na valnou hromadu přivedu partu 3 až 5 kánošů, protože tomu líp rozumí, aby mi během konání radili a nikdo nesmí a nebude protestovat?
Abychom byli trochu v realitě: totéž učiním v případě členské schůze BD. V obou případech se bude projednávat hospodaření, účetní závěrka atd.
Milý lake, fakt si myslíte, že mě někam s touto suitou pustí? Jen tak, bez ničeho? Blahoslavení svatí!!!
Votočka
ještě bydlím v SVJ :) kde nemáme nikoho tak znalého jako je prófa Eliášž nebo zvhloňě se znalostmi Mr. Lake :))
pane Votočko,
„Blahoslaveni budiž Oráj“
tvrzení
„Nejsou přece oprávněni diktovat vlastníkovi jednotky, zda smí či
nesmí na shromáždění mít s sebou jinou osobu“
odpověď
cit. „…odlišit. I tehdy, nebude-li se na shromáždění hlasovat,
totiž právo ÚČASTNIT se svědčí pouze členu shromáždění
(vlastníku jednotky). Současně platí, že člen shromáždění nemůže
vykonávat hlasovací právo, neúčastní-li se shromáždění Zdroj: http://finance.idnes.cz/…-/pravo.aspx?……“
Kde jste přišel na to, že na schůzi shromáždění může přijít celé příbuzenstvo vlastníka jednotky?
Prosím §§, žádné okecávání.
Pane Chlebíčky,
máte mezery v právním vzdělání. Tomu říkám „prasečí právo“.
Vztahy mezi vlastníky jednotek patří do soukromoprávní sféry. V oblasti
soukromého práva je možno vše, co není výslovně zakázáno právním
předpisem. Je možno nechat se doprovázet tlumočníkem, tlumočníkem do
znakové řeči, právním poradcem, blízkou či jinou osobou.
Jste to Vy sám, kdo by měl uvést „paragrafy“ proti tomuto tvrzení. Prosím §§, žádné okecávání.
Pokud budete bránit mému otci (ročník 1928), aby si vzal s sebou na shromáždění mne osobu blízkou jako poradce, porušujete Listinu základních práv a svobod, článek 11:
- „Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy.“
Jste to Vy, kdo hodláte zneužít Vaše vlastnické právo na újmu práv druhých. Jste to Vy, kdo musí prokazovat, že pouhá přítomnost osoby, která nedoslýchavému seniorovi objasňuje průběh jednání, porušuje Vaše vlastnická práva. Musel byste k tomu konkrétně uvést a doložit čím tato osoba Vaše práva porušuje.
Až to prokážete, ozvěte se prosím znovu. Pak teprve se budu na toto téma s Vámi dál bavit. Až Vám bude 85 let, budete se na to nejspíše dívat jinak než dnes.
lake
Děkuji za dílčí vjádření. Ještě doplňkový dotaz: Jakým kvorem bude shromáždění rozhodovat o možnosti hosta aktivně se účastnit shromáždění? Rozhodne nadpoloviční většinou anebo bude nutná dohoda – tj. souhlas všech? Děkuji za odpověď.
Schůze shromáždění je dle mne rozhodně neveřejná a zákon a stanovy nepředpokládají, že si lze přivést celé příbuzenstvo (jako Hujer) nebo lobbisty. My se scházíme v salonku restaurace, kde se vejde a je počet židlí, zhruba jako počet vlastníků. Další by neměli ani kde sedět. Pokud se výbor pozve spřízněné podnikatele apod. vytvářející nátlak, tak bych hlasitě apeloval na vlastníky, aby si do toho nenechali kecat, nebo bych okřikoval ty poradce. Jak bude vypadat schůze, kdy si každý přivede poradce, budou se spolu i když tiše domlouvat, poradce se zúčastní diskuse, i když nebude hlasovat ? Taková schůze by potom mohla skončit hádkou a rvačkou. Nemohu si přeci přivést na schůzi někoho jako Usámu bin Ládina jen proto, že to stanovy nezakazují.
Na schůzi se také projednávají i záležitosti (např. dluhy), které mohou slyšet jen vlastníci. Jinak je porušen zákon na ochranu osobních údajů.
Hlasování když by proběhlo, tak pochopitelně 50%. Jiné vyšší kvórum je explicitně určeno kterých záležitostí se týká.
Nevidím nic na tom, když si spoluvlastník veme na shromáždění někoho, od koho si chce nechat poradit. A bylo by mi podezřelé, kdyby mu v tom SVJ chtělo bránit. Proč by to dělalo? Možná proto, že pak bude více prostoru pro manipulaci méně zdatných vlastníků. Souhlasím s tím, že taková osoba nebude zasahovat do jednání bez souhlasu shromáždění. . Ale takové věci nejsou ani tak o zákonech, jako o úctě k ostatním a slušném chování. A to se v mnoha SVJ moc nenosí. Magda
Vaše teorie o poradcích na shromáždění moc smysl nedává:
Odpovědný a vědoucí výbor dokáže prosadit takové stanovy a připravit shromáždění tak, aby žádných poradců nebylo třeba.
Shromáždění má přece jednat jen a pouze podle v pozvánce daného pořadu jednání a se všemi potřebnými podklady.
Tak k čemu poradci až na shromáždění? To si mají vlastníci promyslet a poradit se před shromážděním. Na shromáždění se má rozhodovat podle předem daných návrhů a podkladů.
Pozve si tam kámoše právníka a kámoše stavaře – všichni jsou to podnikatelé – a můžete hádat, za koho budou kopat… Při schvalování návrhu rozúčtování záloh na služby klidně prohlásí, že se to schvaluje nadpoloviční většinou – ačkoliv dle ZoVB je třeba 3/4 přítomných – a kámoš právník mlčí jako hrob. Když se ohradíte s poukazem na zákon, tak začně vřískot… A do zápisu si to klidně dají i s tou polovinou. Co můžete dělat? S každým podobným případem na soud? To byste nedělal nic jiného nežli se soudil… donekonečna…
Pane Kalachu,
ZoVB se vůbec nezmiňuje o tom, že by výši záloh na služby snad mělo
schvalovat shromáždění. Může to tedy rozhodnout samotný výbor. A už
vůbec není v zákoně uvedeno, že by o výši záloh měly rozhodovat 3/4
přítomných. To jste si vymyslel Vy.
lake
ZoVB § 11 odst. (4): „K přijetí usnesení… o rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky jednotek podle § 9a odst. 2 je zapotřebí tříčtvrtinové většiny přítomných hlasů.“
Bod programu: „Hlasování o návrhu rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky“, tj. přijímalo se usnesení.
Otázka: Jakým poměrem hlasů lze výše zmíněné usnesení přijmout?
Děkuji za odpověď.
Pane Kalachu, původně jste ale psal o rozúčtování záloh na služby, a ne o konečném rozúčtování cen služeb.
O výši záloh na služby zpravidla rozhoduje výbor (často i jen najatý správce). Důležité při tom je jen to, aby v průběhu roku nenastal deficit na účtu a aby jednotliví vlastníci pokud možno neměli extrémně vysoké nedoplatky nebo naopak přeplatky.
Většinu vlastníků zajímá především způsob, jakým je provedeno konečné rozúčtování a o tom rozhoduje shromáždění.
Většina vlastníků neřeší výši záloh. Mně osobně je jedno, jestli mám přeplatek na službách 5.000 Kč nebo nedoplatek 20.000 Kč, pokud je vyúčtování v pořádku (což v našem domě bohužel většinou není). Pokud mám vysoký nedoplatek, tak to znamená, že jsem platil nízké zálohy a někdo mě tedy celý rok úvěroval. Možná jsem to byl i já, a to ze záloh na správu. To mě ale opravdu nevrušuje. Je pravda, že někdo nemá vysoké nedoplatky rád.
Lake zase prudí. Instrukce pro Laka: Proveďte substituci textového řetězce „návrh“ posloupností znaků „způsob“.
Ostatní tak již učinili při čtení příspěvku a hodnotí jej plusy.
Pro Vaše tvrzení, že na schůzi mohu přivést celé své širší příbuzenstvo a spolužáky k tomu, jste žádnou oporu neuvedl.
Vážený pane „Doporučení dobře míněné (bez ověření)“,
na rozdíl od Vás si nepletu význam slov v českém jazyce. Potřebujete
vysvětlit co je záloha na služby a co je rozúčtování záloh.
- Rozúčtování záloh je činnost, při které výbor rozdělí (rozúčtuje) celkovou zálohu pro příští období na jednotlivé vlastníky jednotek. O zálohách na služby se ZoVB vůbec nezmiňuje.
- Rozúčtování nákladů je činnost, při které výbor rozdělí (rozúčtuje) celkovou cenu služby za uplynulé období na jednotlivé vlastníky jednotek. Při tom postupuje podle schválených pravidel (§ 11 odst. 4 ZoVB).
Je bezvýznamné, zda definici pod číslem 1 nazvete „návrh rozúčtování záloh“, nebo „způsob rozúčtování záloh“. Je to pořád to samé.
lake
Poslední komentáře