Audit nebo rovnou trestní oznámení?

Vložil Karel Melzer, 23. Leden 2014 - 7:45 ::

Dle jistých zjištěných indícií náš předseda nejedná zrovna košér. Od zadávání zakázek bez výběrového řízení přes prazvláštní ekonomické transakce na účtu SVJ až po neseznamování zbylých členů výboru se svými aktivitami. Myslím, že mám dost indícií vč. zvukového záznamu z jednání, kde se předseda pokouší vysvětlit jisté transakce s nejmenovanou bankou a podotýká, že by nerad, aby se jeho sdělení dostalo tzv. ven na veřejnost, že by tím uškodil nejen SVJ, ale i přinejmenším úřednicím v bance. Vím, není to legální a tento záznam jsem ochoten poskytnout pouze orgánům činným v trestním řízení. Ptám se tedy, neví někdo kde a jak se dá objednat audit hospodaření? Nebo mám jít rovnou na PČR?

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil Rexcat (bez ověření), 23. Leden 2014 - 21:04

    Nejlevnější právník je policie. Obraťte se na ně.

    Vložil wiki (bez ověření), 23. Leden 2014 - 11:37

    [1]

    Do 31.12.2013 mohl výbor skutečně páchat škodu, která, až na výjimky, nebyla
    na členech výboru Společenstvím vymahatelná.

    Pokud je ovšem pravdou, že předseda jednal autonomně, podepisoval snad sám objednávky,
    potom tyto aktivity nezavazují Společenství ale pouze předsedu jako fyzickou
     osobu.

    Judikatura NS ČR se k této problematice vyjádřila jednoznačně. Rozlišuje se
    překročení oprávnění na straně jedné a překročení omezení vnitřním předpisem na straně druhé.

    K „překročení oprávnění“ dochází tehdy, pokud je písemný právní úkon učiněn pouze
    předsedou a není současně podepsán druhým členem výboru.

    Z judikatury NS ČR se podává, že absence druhého podpisu nevede k neplatnosti
    takového právního úkonu, úkon je platný, ale zavazuje pouze předsedu jako
    fyzickou osobu.

    Pokud tedy váš předseda podepsal objednávku a proplatil z účtu Společenství fakturu – to vše za absence podpisu druhého člena výboru, potom Společenství jednoznačně odcizil (ukradl)
    finanční prostředky, protože splatná faktura jde k jeho tíži.

    [2]

    Od 1.1.2014 se situace radikálně mění. Členové výboru společenství jsou povinni jednat
    s péčí řádného hospodáře. Tento pojem si judikatura vyložila tak, že musí jednat
    maximálně hospodárným způsobem – jako by nakládali s majetkem vlastním. Judikatura
    NS ČR jde dokonce tak daleko, že členové statutárního orgánu ručí za správnost účetnictví
    i když je vedení účetnictví zadáno odborné firmě. Judikatura NS ČR explicitně uvádí, že členové
    statutárního orgánu musí účetnictví efektivně kontrolovat. Pokud chybu neodhalí, a ta vede ke vzniku
    škody, ručí za takto vzniklou škodu veškerým svým majetkem (NS ČR 29 Cdo 134/2011).

    Zákon nikoho nenutí setrvat ve statutárním orgánu. Naopak, nedbale jedná ten, kdo této
    péče není schopen, nemá odborné znalosti a neodstoupí. Již samotné neodstoupení je v takovém
    případě považováno za rozporné s jednáním řádného hospodáře.

    Ustanovení §159 NOZ totiž vylučuje, aby se členové statutárního orgánu mohli při způsobení škody
    hájit tím, že neměli odborné znalosti, že účetnictví nerozumí, že neznali závazné právní
    předpisy, že nevěděli, že porušují zákon a způsobují tím škodu.

    Od 1.1.2014: §159 NOZ:

    „Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.“

    Od 1.1.2014 číhá na členy výboru nebezpečí na každém kroku. Pokud Společenství vypracuje vadné vyúčtování služeb – nesprávná výše přeplatku, může se dle nového zákona o službách domáhat vlastník nejenom navrácení svého přeplatku ve správné výši, ale i penále 1 promile denně.

    Takto vzniklá škoda – včetně nákladů soudního řízení – je po členech výboru Společenství vymahatelná. Ručí za ni svým bytem, chatou, úsporami, automobilem, televizorem a dalším zpeněžitelným majetkem.

    Vložil Marcela Dvořáková, 23. Leden 2014 - 20:25

    Dobrý den, Píšete -Judikatura NS ČR jde dokonce tak daleko, že členové statutárního orgánu ručí za správnost účetnictví i když je vedení účetnictví zadáno odborné firmě. Nechci tady nikomu brát iluze, ale dle zákona o účetnictví za účetnictví vždy ručil a ručí statutární orgán (ať už to je jednatel, ředitel nebo výbor). Pokud máte na účetnictí firmu a vznikne Vám škoda (třeba dostanete pokutu), vymáhají toto úřady vždy po firmě a poškozená firma pak toto může vymáhat po firmě, která jí dělá účetnictví.

    Vložil rancupka, 23. Leden 2014 - 12:29

    Tu poslední větu myslíte vážně? Pokud ano, tak už vidím houfné skládání funkce:-(

    Vložil lake, 23. Leden 2014 - 10:03

    Můžete si udělat procházku a zajít na nejbližší služebnu Policie ČR. Ale co jim vlastně chcete sdělit?

    • Že předseda zadává zakázky, což patří do náplně činnosti předsedy statutárního orgánu?
    • Že nevypisuje výběrová řízení, protože takovou povinnost mu neukládá ani zákon, ani stanovy, ani usnesení shromáždění?
    • Že neseznamuje členy výboru se svými aktivitami, což je věc komunikace mezi členy výboru? (Pokud jste členem výboru, vyřiďte si to ve výboru. Pokud nejste členem výboru, nic Vám do toho není.)

    Ve služebně policie ČR si Vás vyslechnou a pošlou Vás domů.

    lake

    Vložil Karel Melzer, 24. Leden 2014 - 7:38

    Sdělil bych asi, že mám podezření na nekalé praktiky spojené se správou financí od vlastníků jednotek. Podle mne by mohli alespoň, na základě zvukového záznamu, prověřit ono předsedovo prazvláštní vysvětlení finančních operací o kterých se nemá, dle jeho slov, nikdo dovědět, jelikož by se uškodilo přinejmenším úřednicím, pro tuto chvíli nejmenované banky. Samozřejmě jméno banky v rozhovoru padlo.

    Vložil kolemjdoucí (bez ověření), 24. Leden 2014 - 8:47

    Něco o fungování bank vím, a žádná úřednice dnes neudělá nic co by nebylo v souladu se zákonem a vnitřnímu přepisy.

    Určitě ne pro SVJ…

    Stálo by jí to velmi dobře placené místo…

    Pokud byl čerpán úvěr, chce mít banka než povolí čerpání, veškeré doklady v pořádku. V případě jakéhokoliv podezření banka čerpání zastaví a podá podnět policii jako pokus o podvod.

    U transakcí z BÚ je to úřednici jedno, pokud je zadáván příkaz na přepážce odkontroluje podpisový vzor a je to. Zbytek řeší případní interní kontrola.

    Váš předseda toho v bance moc neovlivní.

    Pokud předseda něco porušil tak jde především o jeho krk.

    Ono pojem nekalé praktiky lze vykládat různě. Znám případ kdy „odborník“ z řad členů na základě rozdílu mezi zůstatkem na běžném účtu a účtem krátkodobých a dlouhodobých záloh tvrdil, že výbor zpronevěřil cca 50 tis. Kč. Pán zapomněl na pohledávky a časové rozlišení…

    Takže z mého pohledu ze soudy, že někdo něco, opatrně…

    Nikoho se nezastávám, nikoho neodsuzuji, jen každá mince má dvě strany a bez znalosti konkrétních údajů a celého účetnictví je rada přes net dost „ošemetná“

    Vložil Karel Melzer, 24. Leden 2014 - 9:23

    Samozřejmě máte pravdu, že by si neměly úřednice dovolit dělat kroky, které by je mohly stát místo. A také věřím v kontrolní systém bank. Jak se ale říká důvěřuj, ale prověřuj. Tady se jednalo o nějaké transakce z důvodu zamezení hrozící smluvní pokuty. Prostě mi nesedí fakt, že sám předseda nás žádal, abychom se o tom nikde nezmiňovali.

    Vložil Sherlock (bez ověření), 23. Leden 2014 - 21:22

    Ale tazatel také píše o " prazvláštní ekonomické transakce na účtu SVJ".

    Pokud nevíme konkrétně o jaké transakce se jedná, těžko soudit.

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".