26 Cdo 4519/2016 Popletení soudci neznají právo a porušují LZPS

Vložil Justitianus, 30. Říjen 2024 - 13:48 ::


Toto je opět právní žumpa. Mnohokrát jsem zde prokázal, že někteří soudci jsou hlupáci v talárech. V tomto případě to Dýšková, Brzobohatá a Ferák prokázali nade vší pochybnost.

První a základní chybu spáchal Městský soud v Praze (95 Co 702/2014–145). Hlupáci ze senátu Nejvyššího soudu po něm ty nesmysly opsali (26 Cdo 4519/2016).

V první řadě je zhoubné, že soudci neumějí používat označení obsažená v relevantních právních předpisech. To je způsobeno tím, že relevantní předpisy vůbec neznají. Hloupí soudci totiž netuší, že stavební úřad ani katastr nepoužívá žádný údaj, který by se nazýval „účel užívání jednotky“. Takový údaj neexistuje.

Možná zde později ještě okomentuji totální nesmysly v textu judikátů MSP a NS. Tvrdili například, že jednotku je prý možno zapsat teprve až je určen „účel užívání“. Nejen že žádný účel užívání neexistuje, ale jednotku je samozřejmě možno zapsat jako „rozestavěnou jednotku“.

Nesmyslné tvrzení Městského soudu: „Jednotku nelze vymezit, pokud není v předcházejícím stavebním řízení určen účel jejího užívání.“

Je tomu ovšemže přesně naopak: Stavební řízení nelze zahájit, dokud jednotka neexistuje (tedy dokud není vymezena v prohlášení a není znám její vlastník; prohlášení musí následně být vloženo do katastru). Teprve pak je možné zahájit stavební řízení, týkající se této jednotky. Takto se přece běžně postupuje při smlouvě o výstavbě.

Není-li jednotka zkolaudovaná, katastrální úřady zapisují příslušný kód rozestavěné jednotky do listu vlastnictví ihned při vkladu prohlášení do katastru. Po výstavbě a „kolaudaci“ (případně po udělení povolení k užívání stavby) pak zkolaudované jednotce přiděluje příslušný kód Stavební úřad podle způsobu jejího využití. Jde o tyto číselníky:

Typ jednotky

KÓD NAZEV PLATNOST_OD PLATNOST_DO ZKRATKA OZ
 1 byt nebo nebytový prostor 01.01.1993 31.12.2013   n
 2 rozestavěný byt nebo nebytový prostor 01.01.1993 31.12.2013 rozest. n
 3 jednotka vymezená podle zákona o vlastnictví bytů 01.01.2014   byt.z. n
 4 jednotka vymezená podle občanského zákoníku 01.01.2014   obč.z. a

Způsob využití jednotky

KÓD NÁZEV ZKRÁCENĚ KÓD TYPU JEDNOTKY
 1 byt   3, 4
 2 ateliér   3, 4
 3 garáž   3, 4
 4 dílna nebo provozovna dílna 3, 4
 5 jiný nebytový prostor j. nebyt 3, 4
 6 rozestavěná jednotka rozest. 3, 4
 7 skupina bytů sk. byt 4
 8 skupina nebytových prostorů sk. neb 4
 9 skupina bytů a nebytových prostorů sk. bneb 4

Z uvedeného je zřejmé, že lze v prohlášení určit prostor jako jednotku, i když dosud nevznikla výstavbou a není zkolaudovaná. Katastrální úřad ji zapíše s příslušnym kódem.

  • To platí pro jednotku(1994) podle ZoVB („rozestavěný byt nebo nebytový prostor“, typ jednotky 2).
  • To platí i pro jednotku(2012) podle NOZ (typ jednotky 3 nebo 4, způsob využití jednotky „rozestavěná jednotka“, kód 6).

Tím jsem prokázal, že hloupí soudci vůbec netušili o čem mají rozhodovat a neznali ani názvosloví, ani příslušný celostátně účinný právní předpis. Opisovali pouze absurdní nesmysly z jiných vadných judikátů.

Ještě že Dýšková, Brzobohatá a Ferák neopravují brzdy u aut. To by bylo na silnicích mrtvol!


Justitianus

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil Justitianus, 1. Listopad 2024 - 10:11

    Nebezpeční a zmatení soudci odepřeli vlastníkovi ochranu, týkající se jeho majetku. Fakticky jej vyvlastnili.

    Porušením LZPS (Listiny základních práv a svobod) je totiž jejich tvrzení, že vlastník budovy (a tedy i prostoru podkroví) nesmí toto podkroví určit svým projevem vůle jako jednotku – a soudci k tomu přidali toto absurdní a zcela popletené zdůvodnění:

    Zamítnutí žaloby … odvolací soud odůvodnil tím, že předmětná jednotka je ve skutečnosti půdní prostor, jenž se nachází bezprostředně pod lomenou střechou domu a vyplňuje prostor mezi stropem posledního podlaží a krovem, je prázdný a je využíván společně jako skladiště nepotřebných věcí, případně jako sušárna prádla, (…).
    (…)
    Tento závěr sdílí i odborná literatura s odůvodněním, že z technického řešení a funkce půdního prostoru plyne, že není prostorem určeným k určitému způsobu užívání, neboť se jedná o prostor, který z hlediska stavebnětechnického vznikl pod střešní konstrukcí domu, kterou je ohraničen a ve spojení s ní je společnou částí domu sloužící ke společnému užívání, a to bezvýjimečně všem uživatelům jednotek v domě, tzn. jedná se o společnou část domu, která je ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě, podobně jako základy nebo hlavní svislé a vodorovné konstrukce (srov. Schödelbauerová, P.: Zákon o vlastnictví bytů. Komentář. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR).

    Za prvé:
    Soudcům zcela ušlo, že v době před vkladem prohlášení do katstru neexistovaly v budově jednotky, tedy ani vlastníci jednotek. Je tedy naprosto nesprávná argumentace, že by před vkladem prohlášení mohli existovat nějací „uživatelé jednotek“, kterým prý podkroví slouží.

    Za druhé:
    Nesmyslem je i tvrzení, že by před vkladem prohlášení do katastru existovaly v budově nějaké „společné části“. Celá budova byla přece ve výlučném vlastnictví původního vlastníka a žádné společné části v ní nebyly vyčleněny – právně ani fakticky.

    Za třetí:
    Popletení soudci a popletka Schödelbauerová si pletou (neexistující a neprokázané) užívací právo nájemců k prostoru v budově s vlastnickým právem spoluvlastníků. Vůbec se nedivím, že popletka Schödelbauerová napsala nějaké hlouposti, to je u ní běžné. Ale že její fantazie vzali vážně soudci Městského a Nejvyššího soudu, to je na pováženou.

    Za čtvrté:
    Z pouhého faktu, že nájemníci si na půdě věšeli „načerno“ prádlo, nelze odvodit žádné vymahatelné omezení pro původního vlastníka budovy. Podkroví nebylo stavebním úřadem zkolaudováno jako sušárna, a určitě nebylo zmíněno v nájemních smlouvách jako společné příslušenství bytů. Ostatně soudy vůbec nezkoumaly obsah nájemních smluv. Pak ovšem celá argumentace soudu se hroutí jako domeček z karet. Závěry soudu jsou protiústavní blábol.

    Za páté:
    Z pouhého faktu, že nájemnícina půdě skladovali nějaké své harampádí, nelze odvodit žádné vymahatelné omezení pro původního vlastníka budovy. Podkroví nebylo stavebním úřadem zkolaudováno jako sklad – k tomu by muselo podkroví být určeno rozhodnutím stavebního úřadu, se souhlasem HZS, a na základě posudku statika. Muselo by také být vybaveno hasicími přístroji. Ze skutečnosti, že nájemci porušovali zákon a stavební předpisy, nelze dovodit, že by jim tím vzniklo nějaké vymahatelné právo.

    Za šesté:
    I kdyby snad v nájemních smlouvách bylo podkroví označeno jako společné příslušenství bytů (což ovšem nikdo netvrdil a soud to nezjišťoval), pak případný spor mezi nájemcem a pronajímatelem o sušení prádla by se řešil podle ustanovení občanského zákoníku o nájmu. Je nemyslitelné, aby takovýto bagatelní soukromoprávní spor byl vyřešen naprosto nepřiměřným způsobem – vyvlastněním majetku v rozporu s Ústavou.


    Je to celé právní žumpa, ve které plavou – kromě hoven – i hloupí a nebezpeční čeští soudci.

    Justitianus

    Vložil Jan Řendějov, 5. Listopad 2024 - 20:19

    Dobrý den p. Justitiane!

    Tak jsem nakonec dokonce našel soudní rozhodnutí, jež potvrzuje Vaše argumenty:

    18 Co 269/2016

    - viz např. na

    https://kraken.slv.cz/18Co269/2016

    Dole na té stránce dělá navíc bot automaticky krásné shrnutí.

    Jen nevím, zda se žalobci odvolali a zda to pak ještě řesil NS. Dá se to nějak zjistit?

    Jak?

    Pokud jste to našel, jaké má to usnesení či rozhodnutí NS označení a webový odkaz?

    Děkuji.

    Vložil Anonymousssss (bez ověření), 30. Říjen 2024 - 18:34

    Ještě že nejste soudce₩

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".