26 Cdo 4519/2016 Popletení soudci neznají právo a porušují LZPS
Toto je opět právní žumpa. Mnohokrát jsem zde prokázal, že někteří
soudci jsou hlupáci v talárech. V tomto případě to Dýšková,
Brzobohatá a Ferák prokázali nade vší pochybnost.
První a základní chybu spáchal Městský soud v Praze (95 Co 702/2014–145). Hlupáci ze senátu Nejvyššího soudu po něm ty nesmysly opsali (26 Cdo 4519/2016).
V první řadě je zhoubné, že soudci neumějí používat označení obsažená v relevantních právních předpisech. To je způsobeno tím, že relevantní předpisy vůbec neznají. Hloupí soudci totiž netuší, že stavební úřad ani katastr nepoužívá žádný údaj, který by se nazýval „účel užívání jednotky“. Takový údaj neexistuje.
Možná zde později ještě okomentuji totální nesmysly v textu judikátů MSP a NS. Tvrdili například, že jednotku je prý možno zapsat teprve až je určen „účel užívání“. Nejen že žádný účel užívání neexistuje, ale jednotku je samozřejmě možno zapsat jako „rozestavěnou jednotku“.
Nesmyslné tvrzení Městského soudu: „Jednotku nelze vymezit, pokud není v předcházejícím stavebním řízení určen účel jejího užívání.“
Je tomu ovšemže přesně naopak: Stavební řízení nelze zahájit, dokud jednotka neexistuje (tedy dokud není vymezena v prohlášení a není znám její vlastník; prohlášení musí následně být vloženo do katastru). Teprve pak je možné zahájit stavební řízení, týkající se této jednotky. Takto se přece běžně postupuje při smlouvě o výstavbě.
Není-li jednotka zkolaudovaná, katastrální úřady zapisují příslušný kód rozestavěné jednotky do listu vlastnictví ihned při vkladu prohlášení do katastru. Po výstavbě a „kolaudaci“ (případně po udělení povolení k užívání stavby) pak zkolaudované jednotce přiděluje příslušný kód Stavební úřad podle způsobu jejího využití. Jde o tyto číselníky:
KÓD | NAZEV | PLATNOST_OD | PLATNOST_DO | ZKRATKA | OZ |
1 | byt nebo nebytový prostor | 01.01.1993 | 31.12.2013 | n | |
2 | rozestavěný byt nebo nebytový prostor | 01.01.1993 | 31.12.2013 | rozest. | n |
3 | jednotka vymezená podle zákona o vlastnictví bytů | 01.01.2014 | byt.z. | n | |
4 | jednotka vymezená podle občanského zákoníku | 01.01.2014 | obč.z. | a |
KÓD | NÁZEV | ZKRÁCENĚ | KÓD TYPU JEDNOTKY |
1 | byt | 3, 4 | |
2 | ateliér | 3, 4 | |
3 | garáž | 3, 4 | |
4 | dílna nebo provozovna | dílna | 3, 4 |
5 | jiný nebytový prostor | j. nebyt | 3, 4 |
6 | rozestavěná jednotka | rozest. | 3, 4 |
7 | skupina bytů | sk. byt | 4 |
8 | skupina nebytových prostorů | sk. neb | 4 |
9 | skupina bytů a nebytových prostorů | sk. bneb | 4 |
Z uvedeného je zřejmé, že lze v prohlášení určit prostor jako jednotku, i když dosud nevznikla výstavbou a není zkolaudovaná. Katastrální úřad ji zapíše s příslušnym kódem.
- To platí pro jednotku(1994) podle ZoVB („rozestavěný byt nebo nebytový prostor“, typ jednotky 2).
- To platí i pro jednotku(2012) podle NOZ (typ jednotky 3 nebo 4, způsob využití jednotky „rozestavěná jednotka“, kód 6).
Tím jsem prokázal, že hloupí soudci vůbec netušili o čem mají rozhodovat a neznali ani názvosloví, ani příslušný celostátně účinný právní předpis. Opisovali pouze absurdní nesmysly z jiných vadných judikátů.
Ještě že Dýšková, Brzobohatá a Ferák neopravují brzdy u aut. To by bylo na silnicích mrtvol!
Justitianus
Nebezpeční a zmatení soudci odepřeli vlastníkovi ochranu, týkající se jeho majetku. Fakticky jej vyvlastnili.
Porušením LZPS (Listiny základních práv a svobod) je totiž jejich tvrzení, že vlastník budovy (a tedy i prostoru podkroví) nesmí toto podkroví určit svým projevem vůle jako jednotku – a soudci k tomu přidali toto absurdní a zcela popletené zdůvodnění:
Zamítnutí žaloby … odvolací soud odůvodnil tím, že předmětná
jednotka je ve skutečnosti půdní prostor, jenž se nachází bezprostředně
pod lomenou střechou domu a vyplňuje prostor mezi stropem posledního
podlaží a krovem, je prázdný a je využíván společně jako
skladiště nepotřebných věcí, případně jako
sušárna prádla, (…). |
Za prvé:
Soudcům zcela ušlo, že v době před vkladem prohlášení do katstru
neexistovaly v budově jednotky, tedy ani vlastníci jednotek. Je tedy naprosto
nesprávná argumentace, že by před vkladem prohlášení mohli existovat
nějací „uživatelé jednotek“, kterým prý podkroví
slouží.
Za druhé:
Nesmyslem je i tvrzení, že by před vkladem prohlášení do katastru
existovaly v budově nějaké „společné části“. Celá budova
byla přece ve výlučném vlastnictví původního vlastníka a žádné
společné části v ní nebyly vyčleněny – právně ani fakticky.
Za třetí:
Popletení soudci a popletka Schödelbauerová si pletou (neexistující a
neprokázané) užívací právo nájemců k prostoru
v budově s vlastnickým právem spoluvlastníků. Vůbec se
nedivím, že popletka Schödelbauerová napsala nějaké hlouposti, to je
u ní běžné. Ale že její fantazie vzali vážně soudci Městského a
Nejvyššího soudu, to je na pováženou.
Za čtvrté:
Z pouhého faktu, že nájemníci si na půdě věšeli „načerno“ prádlo,
nelze odvodit žádné vymahatelné omezení pro původního vlastníka budovy.
Podkroví nebylo stavebním úřadem zkolaudováno jako sušárna, a určitě
nebylo zmíněno v nájemních smlouvách jako společné příslušenství
bytů. Ostatně soudy vůbec nezkoumaly obsah nájemních smluv. Pak ovšem
celá argumentace soudu se hroutí jako domeček z karet. Závěry soudu jsou
protiústavní blábol.
Za páté:
Z pouhého faktu, že nájemnícina půdě skladovali nějaké své
harampádí, nelze odvodit žádné vymahatelné omezení pro původního
vlastníka budovy. Podkroví nebylo stavebním úřadem zkolaudováno jako
sklad – k tomu by muselo podkroví být určeno rozhodnutím stavebního
úřadu, se souhlasem HZS, a na základě posudku statika. Muselo by také být
vybaveno hasicími přístroji. Ze skutečnosti, že nájemci porušovali zákon
a stavební předpisy, nelze dovodit, že by jim tím vzniklo nějaké
vymahatelné právo.
Za šesté:
I kdyby snad v nájemních smlouvách bylo podkroví označeno jako společné
příslušenství bytů (což ovšem nikdo netvrdil a soud to nezjišťoval),
pak případný spor mezi nájemcem a pronajímatelem o sušení prádla by se
řešil podle ustanovení občanského zákoníku o nájmu. Je
nemyslitelné, aby takovýto bagatelní soukromoprávní spor byl vyřešen
naprosto nepřiměřným způsobem – vyvlastněním majetku v rozporu
s Ústavou.
Je to celé právní žumpa, ve které plavou – kromě hoven – i hloupí a nebezpeční čeští soudci.
Justitianus
Dobrý den p. Justitiane!
Tak jsem nakonec dokonce našel soudní rozhodnutí, jež potvrzuje Vaše argumenty:
18 Co 269/2016
- viz např. na
https://kraken.slv.cz/18Co269/2016
Dole na té stránce dělá navíc bot automaticky krásné shrnutí.
Jen nevím, zda se žalobci odvolali a zda to pak ještě řesil NS. Dá se to nějak zjistit?
Jak?
Pokud jste to našel, jaké má to usnesení či rozhodnutí NS označení a webový odkaz?
Děkuji.
Poslední komentáře