§ 1147 - Rozhodování mimo zasedání – dvousečná zbraň
§ 1147 (2) Návrh musí obsahovat alespoň návrh usnesení, podklady potřebné pro jeho posouzení nebo údaj, kde jsou uveřejněny, a údaj o lhůtě, ve které se má vlastník jednotky vyjádřit. Neurčí-li stanovy delší lhůtu, platí, že lhůta činí patnáct dnů.
Mé výhrady. Schází lhůta pro podání připomínek a protinávrhů, které budou připojeny k podkladům, spolu s podklady navrhovatelů, aby se také s nimi mohli seznámit všichni hlasující. Pak teprve může proběhnout kvalifikované hlasování. Při navrženém postupu mohou být vlastníci snadno zbaveni možnosti aktivní účasti na rozhodování záležitostí společenství, protože přijdou o možnost uplatnit svůj názor a přispět vlastními znalostmi k projednávané záležitosti. Hlasování mimo shromáždění se může stát nástrojem snadného prosazení vůle předkladatele návrhu, pomocí jednostranně zaměřených informací.
Po této úpravě se volá již dlouho hlavně proto, aby se usnadnilo prosazování dobrých úmyslů i při malém zájmu mnohých vlastníků. Bohužel je při stávající úpravě snadnější prosadit také úmysly špatné.
Zatím se nevyskytla připomínka a překvapuje mě to. Uvádím to jako nové téma, aby to rychle „neztratilo viditelnost“. FrantaF
Zdravím,chtěl bych se zeptat, jestli může správce panelových bytů, sám udělat výběrové řízení o rekonstrukci(zateplení,výměna oken,vstupních dveří atd…) u stavebních firem a rozhodnout bez vlastníků bytů ? Děkuji za odpověĎ
Patriku,
zde jste vstoupil do úplně jiného vlákna. Prosím založte si vlastní vlákno.
Pokud píšete nějakou zprávu tak ji nějak nazvěte, jinak se do pole Předmět napíšou první slova Vašeho příspěvku.
Hezký den!
Pavel
Musím se omluvit, protože si začínám připadat jako Jana1, ale návrh vyžaduje úpravu snad u každého paragrafu. Například související velmi jednoduchý § 1149.
„Statutární orgán oznámí vlastníkům jednotek v písemné formě výsledek hlasování, a pokud bylo usnesení přijato, oznámí jim i celý obsah přijatého usnesení. Neučiní-li to bez zbytečného odkladu, může oznámení učinit na náklady společenství vlastníků ten, kdo usnesení navrhl“.
Já jsem asi puntičkář, ale výsledek by měl být kontrolovatelný vlastníky, aby se vyloučily podvody. Velmi jednoduchou kontrolu bych řešil ustanovením, doplnit zveřejněnou zprávu o výsledku hlasování seznamem těch, kteří hlasovali pro přijetí. Ale to by si snad mohli vlastníci doplnit dodatečně i bez zákona. FrantaF
Vážený pane FrantoF. Dík za vzpomínku, i když nechápu souvislost. Vaše puntičkářství, nebo pedantství nenaučí vlastníky starat se o svůj majetek. Naopak! Klidně bych nechala proběhnout nějaký hodně bolestivý nápad, třeba do programu shromáždění zařadit bod o citelném zvýšení zálohy na správu. Říká se tomu léčba šokem. To byste koukal, jak se vlastníci probudí, když jim sáhnete na peníze!! Vsadím se, že nebude nutné si s vlastníky dopisovat.
Za nebezpečné považuji možnost navrhout hlasování mimo zasedání i skupině vlastníků s pouhou desetinou hlasů (§ 1147 (1) + § 1144 (2))
G.X.
Dovedu si živě představit, jak by se toto ustanovení v hojné míře zneužívalo. Takže s připomínkou zcela souhlasím.
Otázka je, jak to konkrétně řešit. Váš způsob je dvoukolový – tedy napřed se rozdají prvotní návrhy, pak každý může připravit připomínky a protinávrhy. A tyto připomínky a protinávrhy by se musely namnožit a rozdat opět každému. A až nyní by proběhlo hlasování – a to pouze o původních návrzích. Nikoli o protinávrzích, protože k těm nikdo nemohl sdělit připomínky. Zní to dobře v rámci možností.
Také je otázka, zda by nebylo lepší navíc písemné hlasování mimo schůzi povolit pouze v případě, že se uskutečnila schůze, kde daná věc byla programu, ale nebyla usnášeníschopná v dané věci. A v ostatních případech ji připustit pouze v případě, že by nikdy nebyl výslovně proti.
Je pravda, že toto bude trochu komplikovat organizaci hlasování v některých SVJ, kde mají problémy s nezájmem vlastníků. Ale přijde mi to rozhodně lepší než umožnit hlasování bez možnosti sdělení připomínek a protinávrhů ostatním vlastníkům. Většina vlastníků si totiž neuvědomuje důsledky návrhu, pokud je jim někdo explicitně nesdělí a tak by vznikaly rozhodnutí i s velmi negativními důsledky pro většinu vlastníků.
Odpovídám oběma. Souhlasím s tím, že desetina hlasů může vyvolat promarněné schůze, ale nechtěl jsem toho moc měnit.
Způsob není vlastně tak složitý. V původním návrhu je použit výraz „zveřejnit“ což bude většinou nástěnka v domě (domech) a do každého bytu. V takovém případě by to bylo snadno splnitelné. Já sám jsem před závažným rozhodováním dával informace do 96 bytů a nepovažuji to za problém. Sporných rozhodnutí nebude snad mnoho.
Vámi uvedený způsob – písemné hlasování – které by se uskutečňovalo až po předcházející schůzi, kde by byla diskuze k prvotnímu návrhu, bych uvítal. Z dřívějších diskuzí na portálu jsem měl dojem, že si to tak mnozí představovali. Ze schůze by pak vzešel zápis se stanovisky a konečným návrhem. Počet účastníků by nehrál roli, protože by se nerozhodovalo.
Postup by to zjednodušilo a hlavně umožnilo snížit rizika rozhodování mimo schůzi. Změna ustanovení by pak byla rozsáhlejší a mohla by být spíše odmítnuta. FrantaF
Pane FrantaF počítáte s tím, že značný počet návrhů, které dáte do bytů se vám vůbec nevrátí a žádné protinávrhy se neobjeví. Jak to hodláte řešit? Namítnete, že u vás se to nestane. U nás ale ano. Co těmi, co návrh hodí do koše místo vyjádření se k němu.
S tím myslím pan FrantaF počítá. Nevyjádření je právo každého a lze očekávat, že jej bude většina lidí využívat. Přesto myslím, že je důležité, aby měl každý tu možnost. Když se pak v SVJ najde jeden, který ostatním vysvětlí, jaký bude mít návrh důsledky, nad kterými ostatní vůbec nepřemýšleli, tak si často i ti ostatní uvědomí, že není dobré pro takový návrh hlasovat nebo se alespoň začnou o to více zajímat.
Takové špatné návrhy vznikají poměrně často a dokonce asi ve většině případů neúmyslně. Jen prostě navrhovatel i většina ostatních vlastníků dostatečně nepřemýšlí nad tím, jak návrh formulovali a jaké bude mít důsledky.
Naprosto souhlasím. Důležité je, aby zákon poskytl možnosti alespoň těm, kteří je chtějí využít.
Pokud nejsou protinávrhy, je asi návrh dobrý. „Hlasovací list“ s návrhem o kterém se hlasuje, může být samostatný pro každý byt, nebo společný pro skupinu bytů. „Skupinový list“ musí někdo vlastníkům předložit a nechat doplnit volbu, datum a podpis. Při tomto způsobu nejde nic do koše. Individuální listy se mohou nevrátit z různého důvodu. Proto, pokud hlasy potřebujeme, nezbývá než byty navštívit a pokusit se získat souhlas.
Podobně jsme získávali souhlas dokonce při drobných akcích, například při zavádění úklidu a bez problému. FrantaF
Poslední komentáře