Pojem "konečný spotřebitel" je definován pro účely zákona č. 458/2000 Sb.(energetický zákon) v ustanovení §2 odst. 2 písm. (c) takto:
"4. konečným spotřebitelem [je] fyzická či právnická osoba, která dodanou tepelnou energii pouze spotřebovává,
5. odběratelem tepelné energie [je] distributor, vlastník či společenství vlastníků odběrného tepelného zařízení; odběratelem může být také konečný spotřebitel; dodávka tepelné energie přímo konečnému spotřebiteli je podmíněna přímým odběrem pro všechny konečné spotřebitele v centrálně vytápěném objektu, (...)."

K pojmu "konečný spotřebitel" obsahuje tentýž zákon ještě jakýsi dodatek ve svém § 78 odst. 5, který zní:
"(5) Hodnoty naměřené a zjištěné dodavatelem a ceny v místě měření tvoří náklady na tepelnou energii, které se rozúčtují mezi konečné spotřebitele, jimiž jsou uživatelé bytů a nebytových prostorů."
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Práva a povinnosti konečných spotřebitelů, jimž se nedodává tepelná energie přímo, jsou upraveny vyhláškou č. 372/2001 Sb., která byla vydána k provedení § 78 odst. 5 zákona č. 458/2000 Sb.

U konečných spotřebitelů, jimž se dodává (a fakturuje) tepelná energie přímo, se postupuje jako při běžném obchodním vztahu dodavatel - odběratel a vyhláška č. 372/2001 Sb. se neuplatní. Podmínkou však je, aby všichni koneční spotřebitelé v odběrním místě měli uzavřené takové smlouvy.

lake