Pane FrantoF,

s Vaším názorem o zbytečném rozdmýchávání diskuse nad něčím, co nebylo tak úplně předmětem dotazu souhlasím. Můžeme se tu dlouho bavit o tom, k čemu slouží fixní složka faktury za teplo, ale domnívám se, že pokud by ředitel teplárny chtěl zákazníkům naúčtovat náklady na svoje auto, pak to může udělat ať je faktura jednosložková nebo dvousložková.

Diskuse o tom, zda tam fixní část má být nebo nemá je vlastně stejná jako pokud uvažujeme, zda tuto část faktury budeme v domě rozdělovat podle podlahové plochy, nebo spotřeby. Otázka je vlastně nakonec úplně stejná – mají byty s nulovým odběrem tepla za teplo platit nebo ne? Mají domy s nulovým odběrem tepla platit za možnost, že mohou teplo odebrat když budou chtít nebo ne?

Fakt je, že v první otázce je odpověď ano, mají platit, vlastně logická – i když třeba v bytě nejsou, stejně, díky tomu, že byt prostě nelze od zbytku domu odizolovat, teplo do jejich bytu proniká a nemají tam venkovní teplotu. Proč by toto teplo měli platit ostatní uživatelé, kteří normálně topí? To je problém i netopičů, tj. byty s nulovými náměry – také v bytě nemají venkovní teplotu. Pokud by jejich byt byl zcela tepelně izolovaný od ostatních a měli stejné termostatické ventily jako ostatní byty, nikdy by nulových náměrů nedosáhli, protože topení by se zapnulo jakmile by teplota klesla pod teplotu, kdy se i při „zavřeném ventilu“ topení stejně spustí. V tomto směru mi tedy rozúčtování podle dosahovaných teplot a nikoli podle výkonu topení přijde logické a spravedlivé. Samozřejmě pokud je systém schopen odhalit nepravosti jako je nadměrné větrání.

U otázky jestli domy, které by měly nulový odběr mají platit za možnost odebírat teplo to tak jednoduché asi není, ale i tak – optimalizace provozu teplárny není úplně jednoduchá záležitost a schopnost odhadovat odběr je klíčová pro ekonomickou optimalizaci provozu. Platba za kapacitu tomu trochu přispívá – každý dům si asi může sjednat i menší množství předpokládaného odběru tepla, musí pak ale počítat s tím, že pokud ho překročí, bude platit více za skutečně odebrané teplo, protože výrobce skutečně musel vynaložit větší náklady na jeho výrobu…

Nakonec – souhlasím s tím, že je třeba hledat příčiny toho, že náklady na m2 překračují, nebo klesají pod ±40% průměru stanovených vyhláškou. Pokud ovšem budeme brát jako fakt, že ±40% je nastavených rozumně, což dle mého názoru je, možná dokonce ještě příliš benevolentně, a korekce se musí provádět u více než poloviny bytů, je něco špatně zřejmě v algoritmu výpočtu…