Obvykle se teplo ve společných prostorách neměří (neindikuje) a je tedy rozpočteno podle výše jednotlivých úhrad mezi všechny konečné spotřebitele.

Pokud daný společný prostor je používán definovanou skupinou uživatelů (třeba je veden zápis kdo a kolikrát zde sušil prádlo) je možné společný prostor osadit a následně výslednou částku rozdělit poměrem dle použití. Ale jak říkám, finanční náročnost této operace ve většině případů tuto akci odsoudí jako nepotřebnou.

Cena osazení, rozúčtování a následného rozdělení by byla několikanásobně vyšší než chyba způsobená rozdělením dle podílu spotřeby.

Příklad: náklad společných prostor by díky měření byl zjištěn na 2% z celkových nákladů. Pokud uživatel 1 má celkovou úhradu ve výši 5% a uživatel 2 ve výši 6%, pak je v celkové uhradě započteno také těch 5% resp 6% ze 2% nákladů ze společných prostor.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.