Na jednu stranu nezapočtení nenosných příček, které může vlastník jednotky zbourat či postavit nové, je logické. A to z důvodů:

1. Vlastník rozhoduje o tom, jak daný prostor využije (zda tam postaví příčku, ponechá volné místo). Teoreticky může třeba celý byt zastavěk lehkými příčkami z zmenšit tak plochu jednotky na 0.
2. V případě přestavby bytu a bourání či stavění nenosných příček by nebylo nutné opravovat prohlášení vlastníka, což je praktické a logické.

Na druhou stranu u nosných kontrukcí to považuji za neúčelné a poškozující ty vlastníky, které mají v jednotce mnoho nosných konstrukcí (např. v nižších podlažích domů, kde jsou široké zdi, sloupy). Tyto nosné konstrukce nemůže vlastník odstranit a nijak využít. Teoreticky může jednotka o ploše podlah 50m2 být obestavěna kolem sloupu o ploše 100 m2. Teoretický případ je přehnaný, ale názorně ukazuje, jak poškozuje vlastníky – i když typicky v menší míře.

Problém by samořejmě byl se změnami prohlášení vlastníků. Změna takového prohlášení není jednoduchá záležitost, je k tomu potřeba formální souhlas všech členů a následně musí prohlášení zpracovat katastr nemovitostí. To vše i v případě přechodného ustanovení:

§ 70 (1) Společenství, které vzniklo jako právnická osoba podle dosavadních právních předpisů o vlastnictví bytů, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za společenství podle tohoto zákona. Do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona jsou společenství povinna přizpůsobit své stanovy tomuto zákonu a založit úplné znění stanov do sbírky listin rejstříku společenství.