Vlastníkovi žádajícímu individuálně o informace bývá dáváno najevo, že je černá ovce a že svými požadavky obírá SVJ o peníze a výbor o čas. Někdy je pro jistotu rovnou označen za „šílence“. Je to tak, pane anone?

Opak je pravdou: poskytování informací může být zpoplatněno a pokud jde o čas, je věcí členů výboru jak si svou činnost zorganizují. Bývá typické, že v těch výborech, kde si nejvíce stěžují na „otravování“ ze strany vlastníků, nebyli schopni si ani pevně stanovit úřední hodiny výboru. To je známkou, že výbor je zřejmě neschopný.

Příspěvek pana anona poukázal na typické triky těchto dikátorů k ovládnutí SVJ:

• Neochota poskytovat informace pod směšnými záminkami má sloužit k tomu, aby v první linii odradila většinu méně usilovných zvědavců. Typickou otázkou je „k čemu Vám to bude?“ a „co byste s těmi čísly dělal?“ nebo „to nikdo nikdy nechtěl vědět, proč Vy se v tom chcete vrtat?“.
• Snaha cenzurovat informace je většinou vedena s cílem poskytnout jen ty informace, které neumožní vidět diktátorovi do detailů hospodaření. Jako zástupný argument se často výbor vymlouvá na obchodní tajemství, nebo používá strašák typu „nemožnost zveřejnění“ informací. Stejný trik rozvíjí zde pan anon.
• Proti vlastníkovi vystupuje diktátor při osobním jednání agresivně s iracionálními argumenty („copak si myslíte, že všichni ve výboru krademe?!?“) Přitom nejde vůbec o to, co si vlastník myslí či nemyslí, ale o realizaci jeho práva na informace.
• Pokud se vlastník domáhá svých práv na shromáždění, teror se stupňuje: stává se terčem zastrašováni nebo zesměšňováni přímo na shromáždění („… á, pan Nespokojený zase chce něco extra“). Tato taktika je úspěšná zejména tam, kde je v SVJ více seniorů, kteří jsou zmateni, chovají se defenzivně a bojí se proti diktátorovi vystoupit.

Vzhledem k analogii s příkazní smlouvou podle ObčZ se výbor nemůže zprostit své povinnosti informovat o činnosti SVJ. Rozsah a způsob poskytování informací může být omezen pouze stanovami (např. poskytování detailních informací a všech listin výhradně zvolené kontrolní komisi). I v tomto případě se domnívám, že vlastník, jemuž jsou upírány informace na základě stanov, má možnost iniciovat jejich změnu. Neprojde-li návrh, má možnost příslušnou část stanov soudně napadnout podle § 11 odst. 3 ZoVB. Soudím, že ve sporu o právu na informace o svém majetku má slušnou šanci na úspěch.

lake