Působím v různých funkcích ve v.o.s, a.s., s.r.o., družstvu a nově i v SVJ, takže rozdíl těchto právních forem trochu znám.

Nechci se pouštět do dlouhých srovnání, ale i u bytového družstva si sousedy nevybíráte, stejně jako u SVJ – pouze na začátku (§ 230 ObchZ). Nový člen bytového družstva pouze oznámí, že je novým členem, stejně jako u SVJ.

Pokud uvádíte analogii s a.s., tak u a.s. je valná hromada usnášeníschopná již při 30% základního kapitálu (§ 185/1 ObchZ). Pokud akcionáři nemají zájem se účastnit, dobrovolně se vzdávají svého práva účastnit se na valné hromadě. Nikdo jim právo nebere, oni se ho vzdávají dobrovolně. Avšak aby svou neúčastí neznemožnili fungování a.s., existuje institut náhradní valné hromady. Náhradní valná hromada musí mít stejný pořad jednání, ale rozhoduje při libovolně nízké účasti (§185/3 ObchZ). Proč ne, může rozhodovat jen o otázkách uvedených v původním programu, které ty akcionáře, kteří nepřišli, asi nezajímají.

Ale jestli můžu poprosit, vraťme se k návrhům uvedeným nahoře.

1. Navrhuji aplikovat § 127/7 ObchZ, který umožňuje v s.r.o., aby společníci, kteří nebyli na valné hromadě, vyjádřili svůj souhlas s navrhovaným rozhodnutím valné hromady i mimo valnou hromadu. Nikdo společníkovi jeho právo rozhodovat nebere, jen mu umožňuje nebýt na valné hromadě, ale souhlasit s jejím rozhodnutím. Pokud nesouhlasí, tak se tato možnost nevyužije a to je vše. Že by např. mohl na valné hromadě přesvědčovat o správnosti svého protinávrhu a hlasovat proti, tak této možnosti se svou neúčastí dobrovolně vzdává. Domnívám se, že proti tomuto návrhu nebudou námitky.
2. Navrhuji aplikovat § 239/8 ObchZ o konání náhradních členských schůzí u družstev. Je to obdobný postup jako u a.s. v § 185/3 ObchZ. Člen SVJ se rozhodne, že ho navržený program nezajímá, dobrovolně se vzdá práva rozhodovat o navrženém programu (chápu, že je otrava jednou ročně rozhodovat o tom, jak se bude opečovávat vlastní majetek většinou v hodnotě 1 mil. a výše), ale protože svým chováním brání ve výkonu vlastnických práv ostatním, kterým na jejich majetku záleží, náhradní shromáždění by rozhodovalo bez něho.
3. Ponechat základní rozhodovací kvorum na více než 50% z přítomných. Zdůvodnění jako v bodě 2).

Hezký den! PavelSVJ@centrum­.cz