Vládou schválený návrh věcného záměru zákona se týká (nebo má týkat) výhradně služeb poskytovaných s užíváním bytu. Je to uvedeno přímo v první větě návrhu.

Přesto se ouředníkům podařilo do textu propašovat změnu zákona 72/1994 o vlastnictví bytů, která se týká zcela jiné věci: přispívání vlastníků jednotek na správu domu podle § 15 odst. 1 ZoVB. Návrh předpokládá, že ZoVB bude novelizován takto:

"Novela zákona č. 72/1994 Sb. (...)
b) Novela ustanovení § 15 odst. 1 – o změně způsobu určení výše příspěvku se musí dohodnout všichni vlastníci. Toto ustanovení je praxi obtížně využitelné, proto se navrhuje, aby o změně kriteria rozhodovala rovněž nadpoloviční většina hlasů všech vlastníků jednotek."

Náklady na správu domu nesou dnes všichni vlastníci jednotek poměrně podle jediného kriteria - spoluvlastnického podílu (avšak mohou se dohodnout jinak, viz § 15 odst. 1 ZoVB). Vládou schválený návrh tento princip opouští a počítá s legalizací možnosti kdykoliv a bez racionálního důvodu přehlasovat jednotlivého vlastníka (nebo menšinovou skupinu vlastníků) a donutit je, aby na správu platili více než ostatní.

Navrhovaná úprava je tedy v rozporu s článkem 11 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod. Znamenala by legalizaci mafiánských nátlakových metod v rozhodování SVJ. Nabyvatel jednotky by ztratil právní jistotu ohledně poměrné výše svého příspěvku na správu domu: prakticky kdykoliv by mu mohlo být přikázáno platit podstatně větší díl, podle toho "jak se car vyspal" a jak se většinoví vlastníci spolu smluvili na úkor menšinových.

Jedinou (značně nejistou) obranou "oškubaného" vlastníka jednotky proti zákonem chráněné zvůli většiny by bylo obrátit se do šesti měsíců na soud (§ 11 odst. 3 ZoVB) s tvrzením, že jemu uložená částka je v rozporu s dobrými mravy. Taková obrana je značně nejistá: co jsou "dobré mravy" záleží totiž pouze na úvaze soudu v každém konkrétním případě. Při pomalosti českých soudů a popletenosti některých soudců to není právě lákavá představa. Viz zpotvořené, protiústavní judikáty JUDr Davida a Mgr Králíka, o kterých se zde rozsáhle psalo: [1] [2].

Jsme svědky pokusu propašovat tento nebezpečný omyl "zadními vrátky" jako součást celostátně platného právního předpisu. Opět si někdo plete náklady na služby a náklady na správu domu, jako ti dva soudci Nejvyššího soudu.
Nyní se k nim přidala i vláda. Kdy toto skončí?

lake