Pan Pavel napsal:
"Přikládat smlouvu, podepsanou 100% hlasů, a zápis ze shromáždění, který nemusí mít 100%, jak uvádí literatura v bodě 2), je zřejmý rozpor, který pan lake nekomentuje."

Inu, mohu to jistě komentovat. Zatím jsem tak neučinil pro zřejmou triviálnost problematiky. Pohledy na věc jsou dva: jednak z hlediska jednoduchého práva, jednak z hlediska ústavou zaručených práv vlastníka. Začněme tedy:

Hledisko jednoduchého práva I.
Je notoricky známo, že usnesení valné hromady či shromáždění NENÍ právním úkonem. (Judikaturu vynechávám, byla zde dříve uvedena.) Naopak řízení před stavebním úřadem je řízením správním, na jehož počátku musí být právní úkon oprávněné osoby, směřující k zahájení takového řízení. Nelze zahájit stavební řízení na základě kusu papíru, na němž se dočteme, že někteří vlastníci jednotek (ne všichni) se sešli v sále U Máců a cosi tam odhlasovali tím či oním poměrem "hlasů".
Vlastníci jednotek, nechtějí-li být všichni stavebníky, mohou ustanovit stavebníkem SVJ, ovšem právě jen na základě oné SMLOUVY, předvídané Stavebním zákonem.

Hledisko jednoduchého práva II.
Stavební úřad je (vzhledem ke znění Správního řádu) povinen respektovat ustanovení § 12 odst. 1 ZoVB:
"Z právních úkonů týkajících se společné věci jsou vlastníci jednotek oprávněni a povinni v poměru odpovídajícím velikosti jejich spoluvlastnických podílů (§ 8 odst. 2)."
Tedy dohodne-li se spolu 90% vlastníků jednotek, stále 10% chybí a nejde tedy o vyjádření vůle vlastníka domu. Vůle všech vlastníků jednotek může být nahrazena rozhodnutím shromáždění pouze v záležitostech výslovně vyjmenovaných v ZoVB. Takovou záležitostí však není rozhodování o stavbě při stavebním řízení. Viz poslední věta § 11 odst. 5 ZoVB a rozhodnutí NSS 7 As 14/2006 ze dne 22. února 2007. Opakuji to počtvrté ...

Hledisko ústavně právní
Vezměme příklad - nikoliv typické stavební řízení či ohlášení stavby, nýbrž odstranění stavby podle § 128 StavZ. Pravidla platí zcela stejná. Kdo tvrdí, že k odstranění stavby také postačí souhlas tříčtvrtinové většiny vlastníků jednotek na shromáždění, měl by se na tento názor zeptat pana Rychetského nebo jiného soudce Ústavního soudu.

Jen na okraj:
Z hlediska ústavního je zajímavé, jakým způsobem pan Pavel vykládá zásadu "in dubio pro reo" (v pochybnostech ve prospěch). Jaksi nevnímá, že tuto zásadu je třeba použít ve prospěch osoby, jejíž práva byla většinovým rozhodnutím zkrácena. Tedy ve prospěch přehlasovaného vlastníka. Jsou-li pochybnosti, zda je třeba doložit smlouvu (100%) nebo většinové rozhodnutí (75%), je třeba volit 100%, aby nedošlo ke zkrácení práv menšiny.

Nicméně v tomto případě ani žádné pochybnosti nejsou. Žádný celostátně platný předpis netvrdí, že by mělo 75% postačovat. Neznám takový zákon ani judikát. Pouze některé stavební úřady takto v rozporu se zákonem rozhodují.
Takto se ale právo netvoří, spíše jen znetvoří.

lake