Bohužel, opět je zde pokračování. Úřad si je jist, že postupuje správně. Zde je kopie:

"Vážený pane, Zmiňujete zde rozsudek Nejvyššího správního soudu 7 As 14/2006 – 203, kde se konstatuje, že společenství vlastníků jednotek není oprávněno zastupovat jednotlivé vlastníky bytů, jelikož tito neprojevili vůli být tímto společenstvím zastupování. Nevšiml jste si ale, že tento rozsudek se vztahoval ke stavebnímu řízení vedenému podle zákona č. 50/1976 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, který byl zrušen zákonem č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů. Starý stavební zákon, jenž je ve výše uvedeném rozsudku aplikován, vymezoval účastníky stavebního řízení v § 59 následovně:

Účastníci stavebního řízení
(1) Účastníky stavebního řízení jsou

1. stavebník,
2. osoby, které mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům a stavbám na nich, včetně osob, které mají vlastnická nebo jiná práva k sousedním pozemkům a stavbám na nich, a tato práva mohou být stavebním povolením přímo dotčena,
3. další osoby, kterým zvláštní zákon toto postavení přiznává,1b) nejedná-li se o stavební řízení vedené podle § 137a odst. 3.

   (2) U staveb prováděných svépomocí je účastníkem stavebního řízení též osoba, která na návrh stavebníka bude odborně vést realizaci stavby nebo vykonávat odborný dozor (§ 44 odst. 2 a 3).
   (3) Stavební úřad může ke stavebnímu řízení přizvat i jiné osoby, zejména projektanta a zhotovitele stavby; ty však nejsou účastníky stavebního řízení.

   (4) Účastníky stavebního řízení nejsou nájemci bytů a nebytových prostor.

Naopak nový stavební zákon určuje okruh účastníků řízení v § 109 takto: (1) Účastníkem stavebního řízení je

1. stavebník,
2. vlastník stavby, na níž má být provedena změna či udržovací práce, není-li stavebníkem, nejde-li o případ uvedený v písmenu g),
3. vlastník pozemku, na kterém má být stavba prováděna, není-li stavebníkem,
4. vlastník stavby na pozemku, na kterém má být stavba prováděna, a ten, kdo má k tomuto pozemku nebo stavbě právo odpovídající věcnému břemenu, mohou-li být jejich práva navrhovanou stavbou přímo dotčena,
5. vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo navrhovanou stavbou přímo dotčeno,
6. ten, kdo má k sousednímu pozemku právo odpovídající věcnému břemenu, může-li být toto právo navrhovanou stavbou přímo dotčeno,
7. společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu35) ve stavebním řízení, které se týká domu nebo společných částí domu anebo pozemku; v případě, že společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu nemá právní subjektivitu, vlastník, jehož spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí více než jednu polovinu.

   (2) Účastníkem řízení není nájemce bytu, nebytového prostoru nebo pozemku.

   ___________________

   1. Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.

Z výše uvedeného jasně vyplývá, že zatímco podle starého stavebního zákona byli vždy účastníky stavebního řízení jednotliví vlastníci bytových jednotek, dle nového stavebního zákona je místo vlastníků bytových jednotek účastníkem společenství vlastníků jednotek. Znovu Vás upozorňuji, že ze stanov vašeho SVJ i z § 11 odst. 5 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, jasně vyplývá, že při modernizaci, rekonstrukci, stavebních úpravách a opravách společných částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu postačuje souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek. Ke změně účelu užívání stavby rozhodně nedochází, stavba nadále slouží jako objekt určený k bydlení. Vámi zmiňovaný judikát Nejvyššího soudu 22 Cdo 1470/2002 se týká výstavby nové garáže na pozemku ve spoluvlastnictví, přičemž garáž měla být výlučným vlastnictvím pouze jednoho vlastníka. Sama musíte uznat, že se tento rozsudek na naši situaci nedá vůbec aplikovat. Vaši argumentaci, že zákon 72/ 1994 Sb. výslovně uvádí, že hlasování uvnitř SVJ nesmí být použito v rozhodování podle jiných právních předpisů s odkazem na stavební zákon, musím označit za čistě účelovou. Tento zákon pouze stanoví, že hlasováním o stavebních úpravách apod. není dotčeno ustanovení zvláštních právních předpisů s odkazem na příslušné ustanovení starého stavebního zákona. Je tím myšleno, že i když si SVJ odsouhlasí provedení stavebních úprav, i tak je nutné žádat o vydání stavebního povolení. Mohu Vás ujistit, že stavební úřad má dostatečnou praxi v řešení situací jako je tato, potvrzenou i rozhodnutími odvolacího orgánu, a je přesvědčen o bezchybnosti svého úředního postupu.

S pozdravem xxx"