Dlužník napsal: „Pokud někdo neplatí své závazky, lze s úspěchem předpokládát, že tak činí úmyslně.“

Pan Dlužník nikdy nebyl u soudu, jinak by zde nepsal takovýto nesmysl. Jestliže bude tvrdit, že šlo u neplatiče od počátku o úmyslné jednání s cílem bezdůvodně se obohatit, bude povinen své tvrzení před soudem prokázat. Okamžitě se ocitne v důkazní nouzi, neboť důkazy pro to nebude mít žádné.

Dalším nesprávným tvrzením pana Dlužníka je, že nešlo o bezdůvodné obohacení. Soud bude mít za prokázané, že neplatič neplnil své závazky ohledně hrazení služeb a nákladů na správu domu. Veškeré částky za něj tedy byly průběžně hrazeny jinou osobou, což lze doložit v účetnictví SVJ. Obhájce neplatiče prokáže, že za něj bylo plněno, co po právu měl plnit sám. Jde tedy bez pochyby o bezdůvodné obohacení. Promlčecí lhůta k vymáhání těchto pohledávek je dvouletá.

Tato lhůta počala běžet dnem, kdy částky byly ze strany SVJ oprávněně vyplaceny (zálohy a doplatky služeb, výdaje na opravy, údržbu, odměny správci, odměny statutárním orgánům, atd.). Dokázat co a kdy bylo placeno je triviální, účetnictví SVJ je k dispozici. Obhájce neplatiče si to vychutná.

Jediná částka, u níž nelze bezdůvodné obohacení uplatnit, je část zálohy ukládaná jako dlouhodobá záloha na účet SVJ, pokud nebyla čerpána. Zde půjde o tříletou promlčecí dobu.

Důležité ovšem je, aby v SVJ tazatelky se konečně započalo s vymáháním. Každým měsícem se vymahatelná částka snižuje o další promlčené dluhy.

lake