Pane Vladislave, nevím, nakolik jste spjat s praxí, ale naše SVJ například vzniklo prodejem bytů z konkurzní podstaty a jejich nájemníci, kteří je obývali 30 let, často na jejich koupi neměli prostředky, takže byty koupili jejich příbuzní nebo známí, klidně i z druhého konce republiky. Ti pak zcela pochopitelně považovali svou občanskou povinnost za splněnou již poskytnutím peněz; zájem o dění v SVJ skutečně nemají. Tento zájem o dění v domě ale naopak samozřejmě mají jejich bydlící příbuzní, takže jsou pro tuto příležitost vybaveni trvalými plnými mocemi a nikdo na tom nevidí nic špatného.

Ve všech SVJ okolo je naprosto normální, že je majitelem bytu potomek a uživatelem rodič nebo prarodič. V těchto případech je skutečně lepší pro všechny, když se na základě trvalé plné moci účastní shromáždění ten, kdo o dění v domě ví a také komu na zvelebování domu přímo záleží, než aby se účastnil člověk, který viděl dům jednou zdálky. Takže správnost udělení trvalé plné moci by neměla být posuzována šmahem od stolu, ale spíše na základě znalosti konkrétní situace.

A trvalá plná moc je mnohem lepší než trvalý nezájem a trvalá neúčast.