Pane Richarde,

spor v tomto vláknu je o tom, že já se domnívám, že VB se smlouvou nevzniká ze zákona. Pokud se uzavře smlouva, nejedná se o případ uvedený v § 4 a v § 19. Smlouvu totiž relativně dobrovolně uzavírá vlastník, jedná se o dohodu dvou či více stran. I když vlastník smlouvu uzavírá s vědomím, že když ji neuzavře, má stát ve veřejném zájmu další prostředky.

Teprve když se dobrovolně neuzavře smlouva, vzniká VB v duchu osvobozovacích paragrafů.

Rozdíl mezi profidaňařem a daňovým poradcem mi dosud zůstal zahalen tajemstvím. Pokud v tom spatřujete rozdíl, rád se poučím.

Na problematiku závazných posouzení mám odlišný názor. V některých případech, např. do budoucna chci něco činit a chci mít relativní jistotu, je to výhodné. Otázka samozřejmě musí být vhodně položena a podložena.

Ptát se ale na situaci, která probíhá několik let, může být kontraproduktivní.

Hezký den!

Pavel