Vlasta napsala: "Jestli se nepletu, ZoVB uvádí pro změnu správce kvorum nadpoloviční většiny přítomných hlasů na usnášeníschopném shromáždění"
Nikoliv, ZoVB to takto explicitně neuvádí. Naopak podle § 11 odst. 4 ZoVB platí, že k přijetí usnesení o věcech, které jsou obsahem prohlášení podle § 4 (...) je zapotřebí tříčtvrtinové většiny přítomných hlasů. O záležitostch vyjmenovaných v § 4 odst. 2 tedy musí být hlasováno tříčtvrtinovou většinou.

Vlasta napsala: "... ke změně prohlášení tedy de facto nedochází "
Jistěže nedochází. Prohlášení vlastníka řeší (mimo jiné) organizační a provozní záležitosti domu do doby vzniku orgánů SVJ. Po konstituování statutárního orgánu už se společenství "řídí samo" a o těchto věcech se usnáší na shromáždění, nebo je svěří statutárnímu orgánu.

Vlasta napsala: "... soud vůbec nezkoumal jakým kvorem byl vlastník z prohlášení změněn"
(Myslíte správce, nikoliv vlastníka.) Nejvyšší soud (22 Cdo 2038/2008) nic takového nezkoumal, ani nemusel. NS dovodil, že dnem zvolení orgánů společenství přešla správa domu na SVJ. Nebylo tedy třeba nic měnit, či dávat správci výpověď; volbou statutárního orgánu zaniklo pověření dosavadního správce automaticky.

Vlasta napsala: "... (soud) několikrát konstatoval, že ho zvolila nadpoloviční většina, což považoval za platné."
V samotném rozsudku NS není takové konstatování. Pouze v rekapitulaci výroků soudů nižších stupňů, a to zcela okrajově. Ze textu rozsudku NS nelze odvodit, jakým kvórem bylo ve skutečnosti hlasováno a o čem. Rozsudky soudů nižších stupňů nemám k dispozici a popravdě řečeno bych z nich nic právně významného nevyvozoval.

lake