…ano, ano…jeden z dalších průlomových rozsudků našeho NS ( asi něco jako ty dva o tom co je dohoda – jeden tak a druhý onak) a další zdroj neomylných argumentů pro některé diskutéry. . Pokud čtu dobře, tak rozsudek hovoří o zániku PRÁVA tuto správu vykonávat, nikoliv o zániku POVINOSTI tuto správu vykonávat. Výkon správy se většinou po přechodné období uskutečňoval na základě uzavřených smluv s jednotlivými vlastníky a tyto smlouvy obsahovaly většinou výpovědní lhůtu 6 měsíc. V některých případech se POVINOST vykonávat správu odvozovala přímo ze zákona, resp. ze znění Prohlášení vlastníka, dokud nebylo právoplatně změněno usnesením shromáždění SVJ. Mimochodem i soudy v této kauze zmiňují smlouvu, kterou společenství vypovědělo původnímu vlastníkovi a ten tuto výpověď neuznal. (Nelze se mu ani divit, protože jak z rozsudku vyplývá, dalo společenství výpověď původnímu správci a výpověďní lhůta uplynula údajně 30.5.2000, tj. ještě před vznikem právního subjektu SVJ k 1.7.2000 ). Otázkou případné existence smlouvy o správě se ale soudy nijak nezabývaly, stejně jako tím co je vlastně napsáno v Prohlášení a jestli toto bylo změněno nějakým hodnověrným usnesením. „ Soud dále vzal za prokázané, že na všech schůzích byla nadpoloviční účast vlastníků jednotek a souhlas projevila nadpoloviční většina přítomných.“ Otázka,zda jednotlivá usnesení byla přijímána zákonem předepsanou většinou bylo pro soudy zřejmě nezajímavé.
Takže jaké je poučení z rozsudku NS, který lake cituje jako nezvratný argument? Znění prohlášení (pokud jde o správu) – nezajímavé; existence případné smlouvy o správě – nezajímavé; hodnověrnost přijímaných usnesení shromážděním – nezajímavé. Podle citovaného rozsudku zřejmě všechny ZÁVAZKY ZANIKLY, protože údajně „ZVOLENÉM ORGÁNŮ SPOLEČENSTVÍ“ ZANIKLO PRÁVO pro původního vlastníka tuto SPRÁVU VYKONÁVAT. Z rozsudku lze vyvodit, že NS předpokládá zánik práv a povinností se ke dni uskutečnění volby. Že ke dni volby statutárního orgánu existuje celá řada právních vztahů (např. správce – dodavatel , správce – jednotlivý vlastníci atd.) je rovněž pro uvedený rozsudek NS zřejmě nezajímavé. Existence dalších právních vztahů – směřujících často mimo SVJ, nutnost uzavřít nové smlouvy, převést účetnictví a další dokumentaci to vše předpokládá existenci určitého období, ve kterém by tyto vztahy měly být upraveny.
Promiňte, že tento můj příspěvek není přímou reakcí na vedení samostatného účetnictví, ale pouze reakcí na opakovaně zde používanou argumentaci odkazem na rozsudky našich soudů…. mirek