• Co je dohoda podle 2000 let trvající právní tradice
Od dob římského práva platí, že smlouva (někdy též kontrakt, dohoda aj.) je dvoustranný či vícestranný právní úkon, spočívající na vzájemných a obsahově shodných projevech vůle stran, směřující ke vzniku, změně či zániku práv a povinností. Viz Wikipedia. Tak to jistě stojí i ve skriptech pro první ročník práv. Nelze tedy uzavřít dohodu proti vůli některého z účastníků.

• Co je dohoda podle zákona č. 40/1964 Sb. Občanský zákoník
Smlouvy (dohody) v soukromém právu upravuje obecně občanský zákoník. Judikatura i teorie je zcela konstatntní v tom, že nelze platně uzavřít smlouvu (dohodu) v neprospěch třetího. Víz § 50 odst. 2 a 3 ObčZ. Účinnost smlouvy ve PROSPĚCH třetí osoby je totiž podmíněna jejím souhlasem. Tím spíše by byl souhlas nezbytný, šlo-li by o smlouvu (dohodu) k TÍŽI (v neprospěch) třetí osoby.

• Co je dohoda podle zákona 72/1994 o vlastnictví bytů
Možná se někdo domnívá, že pojem „dohoda“, použitý v zákoně č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, má nějaký jiný odlišný význam pouze v rámci tohoto právního předpisu, ovšem nic takového ze znění zákona neplyne. Naopak, zákon podává v ustanovení § 11 odst. 3 taxativní výčet tří případů, které mohou při hlasování nastat:
„Při rovnosti hlasů, nebo nedosáhne-li se potřebné většiny nebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoli vlastníka jednotky soud.“.
Z toho je zřejmé, že zákonodárce jasně odlišil „dohodu“ od „hlasování většiny“. Dohodu tedy nelze svévolně zaměňovat za většinové hlasování podle ZoVB, což bez právního rozboru a bez odůvodnění tvrdí JUDr. David a Mgr Králík. (Zde o tom dříve napsal pan Pavel.)

• Co je dohoda podle usnesení Ústavního soudu IV.ÚS 673/09
SVJ stanovilo hlasováním výši příspěvku na správu paušální částkou na každý byt, aniž by ovšem existovala dohoda všech o jiném způsobu přispívání nežli podle spoluvlastnických podílů. Věc se nakonec dostala až k Ústavnímu soudu. Ten (ač se odmítl věcí zabývat pro zřejmou nepatrnost částky) provedl právní hodnocení zcela jasně a zřetelně:
„Podle náhledu Ústavního soudu rozhodnutím odvolacího soudu došlo k pochybení,(…). Skutečnost, že výše příspěvku do fondu oprav 300,- Kč pro všechny členy žalobce (stanovená pouze usnesením shromáždění žalobce, nikoli písemnou dohodou jeho členů) nezohledňuje poměr velikostí podílů členů žalobce na spoluvlastněném domě (…) je tak v rozporu se zákonem č. 72/1994 Sb.“

Z citovaného usnesení IV.ÚS 673/09 je tedy naprosto zřejmé, jaký je názor ÚS ohledně znění § 15 odst. 1 ZoVB a pojmu „dohoda“. Náhled Ústavního soudu je tak v souladu s právní tradicí, s judikaturou i právní teorií. Je diametrálně odlišný od svévolné desinterpretace práva provedené JUDr. Davidem a Mgr Králíkem.

lake