Dobrý den, jsem (nebo spíše byla jsem) členkou výboru jednoho společenství vlastníků jednotek (SVJ), která byla zvolena na usnášení schopném shromáždění. Původní výbor svolal shromáždění a rozeslal všem lidem plné moci, které spousta lidí vyplnila, podepsala a před shromážděním odevzdala. Jen díky těmto plným mocem bylo nakonec shromáždění usnášení schopné (jinak bychom se fyzicky nikdy nešešli v dostatečném počtu – už 2× kvůli tomu nebylo shromáždění usnášení schopné). Na shromáždění jsem byla zvolena do výboru a kromě toho bylo schváleno několik dalších bodů. Jakmile jsem ale začala kontrolovat účetnictví a zajímat se o fungování výboru, předseda výboru se obrátil proti mně, a ještě než byl proveden můj zápis do obchodního rejstříku (jakožto právoplatně zvolené členky výboru), předseda upozornil na to, že podle našich stanov musí být plná moc k zastupování na shromáždění úředně ověřená: Cituji naše stanovy: „Právo účastnit se jednání a rozhodování shromáždění má každý vlastník nebo jeho zástupce, vybavený písemnou úředně ověřenou plnou mocí.“ Chtěla bych se proto zeptat, jestli opravdu může předseda napadnout výsledky shromáždění jen proto, že jsme v tomto bodě nesplnili požadavek našich stanov, přestože podle Občanského zákoníku (§ 31 odst. 4) nemusí být plná moc dokonce ani písemná – pokud se nejedná o písemný právní úkon, což hlasování na shromáždění určitě není. Je podle Vás v tomto případě znění stanov nadřazeno občanskému zákoníku (omlouvám se, pokud to formuluji nějak špatně)? Opravdu jsou v našem případě všechna usnesení přijatá na tomto shromáždění neplatná (přestože jsme měli písemné plné moci, které však nebyly úředně ověřené)? Byla bych moc ráda, pokud by se mezi Vámi našel i nějaký právník, který by se k tomu vyjádřil. Všem, kteří odpoví, moc děkuji!