Š: Pane Pavle, pokusím se stručně odpovědět. Shodujeme se jistě v tom, že SVJ existuje jedině a výhradně za účelem správy domu, nikoli podnikání. To máme explicitně stanoveno zákonem a doufám, že to zůstane i v novém ZoVB.

P: souhlas

Š: Výstrahou by nám měla být vytunelovaná družstva.

P: pokud máte na mysli bytová družstva, tak znám jen případ Hutmanka a Říčany. Právní forma ale podle mého názoru není ochranou proti kriminální činnosti. Té zákaz podnikání nezamezí.

Š: Jestliže však přesto budeme akceptovat předpoklad, že SVJ poskytuje služby, tak kromě zde diskutovaných daňových důsledků:

P: údajně již byl na MF schválen výklad, že by DPH neměla hrozit, nyní by se to jen mělo publikovat.

Š: 1. Problémy s Úřadem na ochranu osobních údajů (myslím, že tuto instituci máte stejně rád jako já). Tady by asi uspěli se svým tvrzením, že SVJ u „služeb“ nesmí sdělovat ostatním členům, kdo a kolik dluží, protože by šlo pouze o vztah mezi SVJ a dlužníkem.

P: ÚOOÚ mají v oblibě snad pouze jeho zaměstnanci. :-)) Nicméně se nedomnívám, že by ÚOOÚ mohl uspět. V ústavněprávní rovině zveřejněním údajů o dlužníkovi využívám své ústavní svobody slova a práva šířit informaci (čl. 17 LZPS). V rovině „jednoduchého“ práva je považováno zveřejnění dlužníků za zcela legální formu vymáhání dluhu. Podle § 13/7 ZoVB ručí vlastníci za závazky SVJ, je tedy zcela legitimní, že chtějí znát, kdo porušením svých povinností může způsobit, že budou muset za něho platit. Více jasno by měl přinést neukončený spor JUDr. T. Sokola s tím spolkem ÚOOÚ, právě ohledně práva zveřejnit jméno dlužníka.

Š: 2. Problémy s vyúčtováním při převodech bytů. U nás máme cca 5–10 ročně. A už se našlo pár výtečníků, kteří se domnívali, že povinnost platit zálohy (přispívat na náklady) mají až ode dne nastěhování, nikoli ode dne převodu, protože oni přece byt „neobývali a tedy ani nemohli žádné služby čerpat“. Totéž u zahraničních vlastníků, kteří byt užívají pouze na své občasné návštěvy a někteří z nich se taky domnívají, že by za služby neměli platit vůbec, případně jen velmi malé procento oproti ostatním spoluvlastníkům.

P: obávám se, že těmto výtečníkům bude jedno, zda SVJ služby dodává, poskytuje, zajišťuje nebo zprostředkuje. :-))

Š: 3. Stejné problémy při vyúčtování – nevím, jak to řešíte u vás, ale my se striktně držíme § 20 ZoVB. Zmiňoval jste se, že máte správce, zkuste se podívat na výši „pohledávek“ za bývalými vlastníky, pokud váš správce provádí dělené rozúčtování na bývalé a nové vlastníky, jak bývá u správcovských firem zvykem.

P: také se držíme ZoVB, pokud to jde a je to výhodné. Ročně vybíráme cca 7,5 mil. Kč, pohledávky po lhůtě máme cca 80 tis. Kč. Soudem zatím jen vyhrožujeme, mj. proto, že největší dlužník je soudce.

Š: 4. Zodpovědnost za služby – pokud bude poskytovatelem SVJ, nese primární odpovědnost SVJ.

P: ano, smlouvu uzavírá SVJ a tak nese odpovědnost. Pokud je špatně uklizeno, nejezdí výtah nebo je problém s dodávkou tepla, tak se členové SVJ obrací na výbor (resp. domovníka), nikoliv na původního dodavatele, se kterým nemají žádný smluvní vztah.

Š: 5. Definice služeb spojených s užíváním bytu – nechtějme po zákonodárci, aby nám detailně předepisoval, co smíme či nesmíme dělat v našem vlastním domě. Nechme to na uvážení jednotlivých SVJ a jejich vlastníků.

P: to je na jinou debatu. Pro mne by stačilo, aby ZoVB řekl, že co je služba si určí SVJ samo. Ale to ZoVB neříká a ani nedefinuje, co je služba. Jiné předpisy službu definují, ale jinak než je obecně chápána pro účely ZoVB.

Š: Hezký víkend vám i ostatním uživatelům tohoto portálu, Šárka

P: také!

Hezký den!

Pavel