• Rendl: „Chceme pronajmout (SVJ) nebytový prostor – společné vlastnictví vlastníků.“

Zřejmě si pletete nebytový prostor (který je jednotkou zapsanou v katastru) se společnou místností domu. Naučte se používat správná označení, která jsou uvedena v prohlášení a v právních předpisech. Není to nic těžkého.

☀ Jde-li o nebytový prostor, pak právnické osobě SVJ do toho vůbec nic není. Pronájem své jednotky si zařídí její vlastník. Peníze z pronájmu vůbec nepůjdou přes účetnictví SVJ.

☀ Jde-li o společnou místnost domu, může ji pronajímat SVJ svým jménem, získá-li k tomu souhlas oprávněných osob. Nepíšete ovšem to nejdůležitější – zda jde o společnou část, která je podle prohlášení určena ke společnému užívání. V takovém případě je možné tuto část pronajmout pouze po změně prohlášení, nebo dočasně s písemným souhlasem každého vlastníka jednotky. Je-li některá jednotka zatížena, pak se vyžaduje rovněž písemný souhlas osoby oprávněné z věcného práva (zpravidla zástavní věřitelé, případně osoby s předkupním právem).

Ve druhém případě SVJ je v pozici nepřímého zástupce. Tento pojem neexistuje v právních předpisech, ale vymysleli si jej právní teoretici a čeští soudci, aby překlenuli zjevný rozpor mezi částí NOZ o bytovém spoluvlastnictví a ostatními částmi NOZ.

SVJ jako „nepřímý zástupce vlastníka“ sjednává nájemní smlouvu vlastním jménem, je tedy pronajímatelem. Přijímá nájemné i případné úroky z prodlení, nese náklady spojené s uplatněním pohledávek za nájemcem a je příjemcem smluvních pokut, avšak přijaté nájemné a případné úroky z prodlení jsou – podle tvrzení Generálního finančního ředitelství – příjmem vlastníků jednotek (viz též 2013/366/§16/2).

Z toho plyne, že nejde u SVJ o zdanitelné příjmy. SVJ je povinno přijaté částky nájemného vypořádat se spoluvlastníky pronajímaného majetku. SVJ má také povinnost vystavit každému vlastníkovi potvrzení o výši částky nájemného, která na něj připadá za uplynulé zdaňovací období.

Justitianus