- „Zeptal jsem se proto AI a kolegy v práci.“
Jak to říct slušně… Když se ptáte hloupého, dostanete odpověď podle toho – tedy hloupou.
Tvrdit, že v budově ve vlstnictví jedné osoby (BD) existují nějaké „společné části“ -to je samozřejmě totální pitomost. Společná část by musela být ve spoluvlastnictví více osob. Každý ze spoluvlastníků by měl na té společné části svůj spoluvlastnický podíl. Členové družstva samozřejmě nemají nikdy žádný spoluvlastnický podíl na budově vlastněné družstvem. Na družstevním domě jim nepatří ani kliky od bytů. Jsou to pouze nájemci v cizí budově.
Zřejmě si jak AI, tak i Váš kolega v práci pletou základní pojmy.
- Pojem „vlastnické právo“ je odlišný od pojmu „užívací právo“.
- Pojem „společné části budovy“ je odlišný od pojmu „společné příslušenství bytů“.
Podle zákona 1964/40/§121/2 (občanský zákoník) platilo, že „příslušenstvím bytu jsou vedlejší místnosti a prostory určené k tomu, aby byly s bytem užívány“. V praxi je možné rozlišit dva druhy tohoto příslušenství:
- příslušenství bytu, užívané výlučně uživatelem jediného bytu (např. balkon, lodžie, sklepní kóje, parkovací stání, komora mimo byt);
- společné příslušenství bytů, užívané společně uživateli více bytů (např. kočárkárna, kolárna, prádelna, sušárna).
Samozřejmě platí, že o tom co je a co není příslušenství bytu rozhoduje pouze vlastník budovy – tehdy to bylo BD. Příslušenství bytu bývá vyjmenováno v nájemní smlouvě k bytu.
Pokud tedy ve Vašem domě existuje byt vlastněný družstvem a má svého nájemce, pak pouze tento nájemce by se mohl domáhat, aby mu pronajímatel (BD) zpřístupnil příslušenství jeho bytu v rozsahu podle nájemní smlouvy.
Příslušenství bytů a nebytů (jednotek) podle §121/2 může být vyjmenováno v prohlášení vlastníka budovy. Toto vymezení užívání společných částí platí pro všechny vlastníky jednotek i pro SVJ.
Justitianus
Poslední komentáře